Anna Pruská (1836–1918)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Pruská
hesenská lankraběnka
Portrét
Anna Pruská, Franz Xaver Winterhalter, 1858
Úplné jménoMarie Anna Frederika
Narození17. května 1836
Berlín
Úmrtí12. června 1918
Frankfurt nad Mohanem
Sňatek26. května 1853
ManželFridrich Vilém Hesensko-Kasselský
PotomciFridrich Vilém III. Hesenský
Alžběta Hesensko-Kasselská
Alexandr Fridrich Hesenský
Fridrich Karel Hesenský
Marie Polyxena Hesenská
Sibyla Markéta Hesenská
DynastieHohenzollernové
OtecKarel Pruský
MatkaMarie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Marie Anna Frederika Pruská (německy: Maria Anna Friederike von Preußen; 17. května 1836, Berlín12. června 1918, Frankfurt nad Mohanem) byla pruská princezna a hesenská lankraběnka. Obvykle se jí říkalo Anna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anna se narodila jako nejmladší ze tří dětí pruského prince Karla a princezny Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašské.

Jako krásná mladá princezna byla Anna u dvora předmětem velké pozornosti. V zimě 1852 se s ní v Berlíně setkal mladý rakouský císař František Josef I., zamiloval se do ní a chtěl se ucházet o její ruku. Jeho matka, rakouská arcivévodkyně Žofie, napsala své sestře, pruské královně Alžbětě: "štěstí, které se mu ukázalo jako prchavý sen a zapůsobilo na jeho srdce je – bohužel – mnohem silnější a hlubší, než jsem si původně myslela". Anna však byla v té době již zasnoubená a jako komplikace navíc byly mezi pruskými státníky silné pocity proti spojenectví s Rakouskem. František Josef se zeptal své matky, "zda existuje nějaká naděje, že by se tomuto smutnému sňatku, který vnucují této okouzlující Anně a který jí nenechává žádnou vyhlídku na štěstí, dalo zabránit", ale bez úspěchu. Žofie předpověděla, že Annino manželství s jejím snoubencem Fridrichem Vilémem Hesensko-Kasselským bude nešťastné, což se ukázalo jako pravdivé.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

26. května 1853 se sedmnáctiletá princezna Anna na zámku Charlottenburg v Berlíně provdala za o šestnáct let staršího Fridricha Viléma Hesensko-Kasselského. Anna se stala jeho druhou manželkou, Fridrich Vilém měl za sebou traumatickou smrt své milované první ženy Alexandry Nikolajevny Romanovové při porodu. Z této ztráty, kterou utrpěl necelý rok po svatbě s Alexandrou, se nikdy nevzpamatoval. Jak předpovídala arcivévodkyně Žofie, Fridrichův vztah s Annou byl zdvořilý, ale citově vzdálený. Manželé však spolu měli šest dětí:

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Dcera britské královny Viktorie, budoucí německá císařovna Viktorie, o Anně napsala:

"...[ona] je velmi hezká, má nejúžasnější postavu, jakou jste kdy viděla, ale její styl se mi moc nelíbí, její šaty jsou mnohem plnější než císařovny a jsou tak nevkusné, že to nesnesu; a nerada vidím princezny tančit se všemi kolem..."

Anna však také byla vysoce inteligentní žena, která předsedala dvornímu salonu vynikajících umělců a hudebníků, mezi které patřili Johannes Brahms, Clara Schumannová, Anton Rubinstein a Julius Stockhausen. Ona sama byla klasicky vyškolenou klavíristkou velkého talentu a schopností, studovala pod Theodorem Kullakem. Brahms jí v roce 1865 věnoval svůj klavírní kvintet.

V roce 1901 konvertovala ke katolictví, což bylo pro hesenskou lankraběnku nezvyklé a způsobila tím politické komplikace. Anna byla předmětem jedné z nejznámějších maleb Franze Xavera Winterhaltera, na které je zobrazena v širokých šatech z tylu přes růžové hedvábí.

Úmrtí a pohřeb[editovat | editovat zdroj]

Anna zemřela 12. června 1918 ve věku 82 let ve Frankfurtu. Pohřbena byla v katedrále ve Fuldě, před oltářem Svaté Anny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
August Vilém Pruský
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Karel Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
Anna Pruská
 
 
 
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Anna of Prussia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]