Marie Vladimirovna Ruská
| Marie Vladimirovna Ruská | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 23. prosince 1953 (70 let) Madrid |
| Potomci | Jiří Pruský |
| Otec | Vladimír Kirillovič Ruský |
| Matka | Leonida Georgijevna Bagration-Muchranská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Vladimirovna Romanovová (rusky Мари́я Влади́мировна Рома́нова, * 23. prosince 1953 v Madridu) je ruská velkokněžna a veřejně činná osobnost trvale žijící ve Španělsku. Jako dědička rodu holštýnsko‑gottorpských Romanovců jí náleží titul hlavy ruského carského domu. Z pohledu stoupenců jejího nároku na ruský trůn (Kyrillovců) je de iure carevnou celé Rusi pod jménem Marie I.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako dcera Vladimira Kirilloviče Romanova, jehož otec, velkokníže Kirill Vladimirovič, se v roce 1924 prohlásil ruským carem v exilu, odtud název Kyrillovci pro jeho stoupence.
Marie Vladimirovna studovala na Oxfordské univerzitě.
Dne 22. září 1976 se v chrámu svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného a velkého mučedníka Demetria Soluňského v Madridu provdala za pruského prince Františka Viléma (pravoslavným jménem Michail Pavlovič). Jako hosté byli přítomni mj. španělský král Jan Karel I. a královna Sofie, Italský král Umberto II., bulharský král Simeon II., bulharská královna vdova Jana Savojská, egyptská královna Farida s dcerou, albánský král v exilu Leka I. Zogu s manželkou, rumunský princ Mikuláš s manželkou, hlava portugalské královské rodiny Eduard Pius z Braganzy), členové španělské královské rodiny, gruzínského královského domu, šlesvicko-holštýnského vévodského domu, oldenburského vévodského domu, vévodkyně Carmen Franco, představitelů ruské emigrace a dalších.[2][3] Sňatku požehnal Biskupský synod Ruské pravoslavné církve v zahraničí.[4]
13. března 1981 se manželům v Madridu narodil syn Georgij Michajlovič.
19. června 1985 se manželé rozvedli, František Vilém setrval u pravoslaví.
V roce 1989 po smrti Vasilije Alexandroviče, jediného mužského potomka Vladimira Kyrilloviče, se stala pretendentkou ruského trůnu a po smrti svého otce přijala titul hlavy ruského carského domu a svého syna Georgije jmenovala svým nástupcem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Boda de la Gran Duquesa Maria de Rusia con el Principe Franz Wilhelm de Prusia en Madrid//¡Hola!. № 1675. 2 octubre 1976
- ↑ Boda en Madrid de la Gran Duquesa Maria, Heredera de Rusia, con el Principe Francisco Gueillermo de Prusia//Semana. № 1912. 9 octubre 1976
- ↑ Думин С. В. Романовы. Императорский дом в изгнании. — Moskva: Захаров-АСТ, 1998 s. 324
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Vladimirovna Ruská na Wikimedia Commons
