Kira Kirillovna Ruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kira Kirillovna Ruská
Narození9. května 1909
Paříž
Úmrtí8. září 1967 (ve věku 58 let)
Hrad Hohenzollern
Příčina úmrtídiabetes mellitus
Místo pohřbeníHrad Hohenzollern
ChoťLudvík Ferdinand Pruský (od 1938)[1]
DětiFridrich Vilém Pruský
Michal Pruský
Marie Cecilie Pruská
Kira Pruská
Ludvík Ferdinand Pruský
Kristián Zikmund Pruský
… více na Wikidatech
RodičeKirill Vladimirovič Ruský a Viktorie Melita Sasko-Koburská
RodHolstein‑Gottorp‑Romanov
PříbuzníMarie Kirillovna Romanovová, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci)
Philip Kirill Friedrich Wilhelm Moritz Brosi Tanko Prinz von Preußen[2], Friedrich Wilhelm Ludwig Ferdinand Kirill Prinz von Preußen[2], Viktorie Luisa Pruská[2] a Joachim Albrecht Bernhard Christian Ernst Prinz von Preußen[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská s manželem Ludvíkem Ferdinandem Pruským

Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 19098. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za pruského prince Ludvíka Ferdinanda.

Ruská revoluce[editovat | editovat zdroj]

Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem, hesenským velkovévodou Arnoštem Ludvíkem, bratrem carevny Alexandry Fjodorovny. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.

V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.[3] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, rumunské královně Marii v květnu 1918. "Tady je docela zima, i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.[4]

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna" poté, co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá[5] Kira byla veselá a upřímná,[6] také však vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.[7] Měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.[8] Nakonec se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu a usadili se ve vesničce poblíž Brém v Německu.[6] Z tohoto manželství se narodili čtyři synové a tři dcery.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Kira Kirillovna měla děti:

  • Bedřich Vilém (10. února 1939 – 29. září 2015)
  • Michael (22. března 1940 – 3. dubna 2014)
  • Marie Cécile (* 28. května 1942)
  • Kira (27. června 1943 – 10. ledna 2004)
  • Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 – 11. července 1977)
  • Kristián-Zikmund (* 14. března 1946)
  • Xenie (9. prosince 1949 – 18. ledna 1992).[9]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Vladimír Alexandrovič Romanov
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
Kirill Vladimirovič Ruský
 
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Heinrich LXIII. Reuss z Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
Kira Kirillovna Ruská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Viktorie Melita Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, p. 322
  4. Sullivan, p. 333
  5. Sullivan, str. 378
  6. a b Sullivan, str. 408
  7. John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, str. 141
  8. Van der Kiste, str. 141
  9. Paul Theroff. "Prussia" [online]. 2007 [cit. 2024-01-07]. (An Online Gotha). Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-31. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]