Luisa Meklenbursko-Střelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Meklenbursko-Střelická
královna pruská, kurfiřtka braniborská
Luisa Meklenbursko-Střelická v r. 1797autor Henriette-Félicité Tassaert
Luisa Meklenbursko-Střelická v r. 1797
autor Henriette-Félicité Tassaert
Doba vlády 17971810
Sňatek 24. prosince 1793
Manžel Fridrich Vilém III.
Úplné jméno Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz
Narození 10. března 1776
Úmrtí 19. července 1810
(ve věku 34 let)
Pochována Charlottenburg, Berlín
Potomci Fridrich Vilém
Vilém
Charlotta
Frederika
Karel
Alexandra
Ferdinand
Luisa
Albrecht
Dynastie Meklenburští
Otec Karel II. Meklenbursko-Střelický
Matka Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
Podpis podpis

Luisa Meklenbursko-Střelická (německy: Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen[1]; 10. března 177619. července 1810) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté[2] dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery landkraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí a manželství[editovat | editovat zdroj]

Portrét královny Luisy

Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

Uzavření dohody mezi Fridrichem Vilémem III. a Alexandrem I. nad sarkofágem Fridricha II. Velikého

Dne 14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo deset potomků[3], mezi nimi dva pruští králové.

Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.

Setkání pruského královského páru a cara Alexandra I. s Napoleonem v Tylži v srpnu 1807

Období napoleonských válek[editovat | editovat zdroj]

Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.–7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.

Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.

Smrt a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Královna Luisa se svými dvěma nejstaršími syny, pozdějšími králi Fridrichem Vilémem IV. a Vilémem I.

Luisa zemřela v pouhých 34 letech v náručí svého manžela na zápal plic a na nádor v oblasti plic a srdce[4] dne19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu.[5] V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.

Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.[6]

V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. August Wilhelm Schlegel ji nazýval Královnou srdce (Königin des Herzens).[7]

V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Narozená mrtvá dcera ( (†* 7. října 1794)[8]
  2. Fridrich Vilém (15. října 17952. února 1861) – od roku 1840 pruský král,
  3. Vilém (22. března 17979. března 1888) – regent v roce 1858, od roku 1861 pruský král, od roku 1871 německý císař,
  4. Charlotta (13. července 17981. listopadu 1860) – od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
  5. Frederika (13. července 179930. března 1800),
  6. Karel (29. června 180121. ledna 1883),
  7. Alexandra (23. února 180321. dubna 1892),
  8. Ferdinand (13. prosince 18041. dubna 1806),
  9. Luisa (1. února 18086. prosince 1870),
  10. Albrecht (4. října 180914. října 1872).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CLARK, Christopher. Luise von Preussen: Keine von uns. Die Zeit. 2010-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070.  
  2. RAUTENBERG, Carl L.. Das Leben der Königin von Preußen Luise Auguste Wilhelmine Amalie: Ein Denkmal für alle, zunächst f. jedes Preußenherz in Trauer und Freude : Mit d. in Stahl gestochenen Bildnisse d. Monarchin. [s.l.] : Verlag vom Bücher-Magazin f. Preußen. 264 s. Dostupné online. (německy)  
  3. Stichtag: 19. Juli 1810 - Königin Luise stirbt in Hohenzieritz [online]. www1.wdr.de, 2015-07-18, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  4. HANSELMANN, Matthias. "Eine große Figur der deutschen Geschichte": Der Historiker Daniel Schönpflug über die vor 200 Jahren verstorbene Luise von Preußen [online]. Deutschlandradio Kultur, 2010-03-04, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (de-DE) 
  5. Luise von Mecklenburg-Strelitz [online]. www.preussen.de, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  6. FUHR, Eckhard. Warum wird die Preußenkönigin Luise so verehrt?. Welt Online. 2010-01-08. Dostupné online [cit. 2016-04-30].  
  7. AUSTILAT, Andreas. Königin Luise: Preußens Topmodel. Die Zeit. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070.  
  8. BRÜHL, Christine von. Die preußische Madonna: Auf den Spuren der Königin Luise. [s.l.] : Aufbau Digital. 231 s. Dostupné online. ISBN 9783841209085. (německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pruská královna
Wappen Preußen.png
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
17971810
Luisa Meklenbursko-Střelická
Nástupce:
Alžběta Ludovika Bavorská
Braniborská kurfiřtka
Wappen Mark Brandenburg.png
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
17971806
Luisa Meklenbursko-Střelická
Nástupce:
Neuchâtelská kněžna
Wappen Neuenburg.svg
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
17971806
Luisa Meklenbursko-Střelická
Nástupce:
Marie Alžběta Bavorská