Albrecht Pruský (1809–1872)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albrecht Pruský
Portrét
princ Albrecht, asi 1860
Úplné jménoFridrich Jindřich Albrecht
Narození4. října 1809
Königsberg
Úmrtí14. října 1872
Berlín
ManželkyMarianna Oranžská
Rosalie von Rauch
PotomciŠarlota Pruská
Albrecht Pruský
Alžběta Pruská
Alexandrina Pruská
DynastieHohenzollernové
OtecFridrich Vilém III.
MatkaLuisa Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jeho rodiče museli prchnout před Napoleonem u Berlína do Východního Pruska, a tak se Albrecht narodil v Königsbergu. Jeho staršími bratry byli Fridrich Vilém IV., pruský král v letech 1840 až 1861 a Vilém I., pruský král v letech 1861 až 1888 a první německý císař v letech 1871 až 1888.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 vstoupil do pruské armády jako poručík a v roce 1852 byl povýšen na generála jezdectva. V roce 1866 se účastnil prusko-rakouské války jako velitel armádního sboru jezdectva v bitvách u Jičína a u Hradce Králové. V prusko-francouzské válce v letech 1870/71 vedl jezdeckou divizi v bitvách u Wissembourg, Wörthu a Sedanu. Později se přidal k silám svého synovce Fridricha Karla a velkovévody Bedřicha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského v tažení proti Armée de la Loire (francouzské armádě).

Po válce byl Albrecht jmenován generálplukovníkem. Zemřel v Berlíně 14. října 1872 ve věku 63 let a byl pohřben v parku Mausoleum na zámku Charlottenburg.

Byl mimo jiné 74. nositelem velkokříže portugalského řádu věže a meče.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

14. září 1830 se dvacetiletý Albrecht v Haagu oženil se svou sestřenicí Mariannou Oranžskou, dcerou nizozemského krále Viléma I. a Vilemíny Pruské. Manželství bylo 28. března 1849 rozpuštěno. Za osmnáct let manželství se jim narodilo pět dětí:

V Berlíně se 13. června 1853 se Albrecht podruhé oženil s Rosalií von Rauch, dcerou Gustava von Rauch, velitele velkého generálního štábu v letech 1812–1813 a pruský ministr války v letech 1837 až 1841. 28. května 1853 byla Rosalie jmenována hraběnkou z Hohenau. Měli spolu dva syny:

  • 1. Vilém z Hohenau (25. 4. 1854 Drážďany – 28. 10. 1930 Świeradów-Zdrój)
    I. ⚭ 1878 Laura von Saurma Jeltsch-Lorzendorf (6. 10. 1857 – 24. 2. 1884)[9]
    II. ⚭ 1887 Margarethe zu Hohenlohe-Oehringen (27. 12. 1865 – 13. 6. 1940)[10]
  • 2. Fridrich z Hohenau (21. 5. 1857 Drážďany – 15. 4. 1914)[11]
    ⚭ 1881 Charlotte von der Decken (21. 4. 1863 Vellahn – 30. 1. 1933 Berlín)[12]
Zámek Albrechtsberg, Drážďany.

Protože bylo jeho manželství považováno za morganatické, vyhýbal se pár dočasně pruskému dvoru. Albrecht získal vinici v Loschwitz u Drážďan v Sasku, kde měl sídlo, palác Albrechtsberg, postavený v roce 1854.

Princ Albrecht zemřel 14. října 1872 ve věku 63 let v Berlíně.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Německá vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
August Vilém Pruský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
Albrecht Pruský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristýna Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard Leiningensko-Dagsbursko-Falkenburský
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Albert of Prussia (1809–1872) na anglické Wikipedii.

  1. Charlotte Friedrike Luise Wilhelmine Marianne (Charlotte ) von Preußen, Herzogin zu Sachsen-Meiningen und Hildburghausen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  2. George II of Saxe-Meiningen and Hildburghausen, Duke. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  3. Stillborn Son von Preußen, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  4. Prinz Albrecht von Preußen, Regent von Braunschweig. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  5. Marie von Sachsen-Altenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  6. Elisabeth von Preußen, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  7. Alexandrine Frederike Wilhelmine Luise Elisabeth (Alexandrine) von Preußen, Prinzessin, Herzogin von Mecklenburg-Schwerin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  8. Wilhelm, Herzog von Mecklenburg-Schwerin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  9. Laura von Saurma Jeltsch-Lorzendorf. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  10. Prinzessin Margarethe von Hohenlohe-Oehringen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  11. Graf Friedrich von Hohenau. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  12. Charlotte von der Decken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]