Plzeňský Prazdroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pivovar Prazdroj)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plzeňský Prazdroj, a. s.
Plzeňský Prazdroj
Plzeňský Prazdroj
StátČeskoČesko Česko
MístoPlzeň
Založen1842
Majitel pivovaruakciová společnost Asahi, Tokio
Roční produkce11 mil.hl (2016)
Názvy značekPilsner Urquell
Gambrinus Nepasterizovaná 10
Gambrinus Nepasterizovaná 11
Gambrinus Nefiltrovaný ležák
Gambrinus Nepasterizovaná 12
Gambrinus Originál 10
Gambrinus Polotmavá 12
Gambrinus Patron 12
Gambrinus Dry
Excelent 11
Primus
Kozel Mistrův ležák
Kozel Mistrův pšeničný 12,6
Kozel Mistrův Tmavý 12,3
Kozel 11
Kozel 10
Kozel Černý
Kozel Řezaný 11
Radegast Rázná 10
Radegast Ryze hořká 12
Radegast Ratar
Radegast ROG IPA
Radegast Temně hořká 12
Radegast Extra hořká 15
Klasik
Master Polotmavý 13
Master Tmavý 18
Birell Světlý
Birell Polotmavý
Birell Zelený ječmen
Birell Bez lepku
Birell Za studena chmelený
Birell Stylu IPA
Birell Pomelo & Grep
Birell Polotmavý citron
Birell Malina & Limetka
Birell Hrozno
Birell Červený pomeranč
Birell Citronáda
Birell Bezovka
Birell Cola
Birell Ledový čaj
Kingswood Original
Kingswood Dry
Kingswood Sweet Rosé
Kingswood Apple Sec
Viper Limetka
Viper Brusinka
Viper Broskev
Frisco Jablko a Citron
Frisco Brusinka
Frisco Ananas a Lemongrass
Frisco Lesní ovoce
Frisco Spritz
Frisco Bellini
Frisco Mojito
Frisco Strawberry a Daiquiry
AdresaPlzeň
U Prazdroje 7
301 00
Souřadnice
KontaktTelefon: 222 710 159
e-mail: info@prazdroj.cz
Oficiální webhttp://www.prazdroj.cz
IČO45357366
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plzeňský Prazdroj, hlavní brána
Pilsner Urquell historický vagón

Plzeňský Prazdroj, a. s., je česká firma, pivovar založený v roce 1842, který produkuje první pivo plzeňského typu, Pilsner Urquell. Pod Prazdroj v současné době patří také pivovar Radegast a pivovar Velké Popovice. Plzeňský Prazdroj je největším výrobcem piva v Česku a je také největším exportérem piva do zahraničí.[1] Od roku 2017 patří pod japonskou mateřskou společnost Asahi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Právo várečné udělil 260 plzeňským občanům již Václav II. v roce 1295. Z roku 1307 pochází zmínka o pivovaru, který Wolfram Zwinilinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje. Ve 14. století pak mohli vařit a prodávat pivo všichni měšťané. V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar. Kvalita vyráběného moku však silně kolísala a v únoru 1838 měli nechat radní dokonce vylít 36 sudů piva pro jeho „neschopnost požití a zdraví škodlivost“. Tato neblahá skutečnost vedla k tomu, že 2. ledna 1839 vzešlo z měšťanské schůze rozhodnutí o výstavbě pivovaru. Stavba započala 15. září téhož roku pod vedením Martina Stelzera. O tři roky později byl nový Měšťanský pivovar Plzeň (Bürgerliches Brauhaus) dokončen.

Pivovar měl vařit pivo bavorského typu, k čemuž byl z Bavor přizván a zaměstnán jako sládek Josef Groll. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Naražena byla 11. listopadu a ač nedopadla úplně dle očekávání, sklidila veliký úspěch. Staronová receptura tohoto piva je nyní známa a využívána po celém světě jako pivo plzeňského typu, právem nazývané po místě svého zrodu. Josef Groll pracoval v Měšťanském pivovaru pouze do dubna 1845. Po něm však přišli na řadu další bavorští sládkové, kteří se střídali až do konce 19. století.

Dne 1. března 1859 si pivovar nechal zaregistrovat u Obchodní a živnostenské komory v Plzni ochrannou známku Pilsner Bier – Plzeňské pivo a v roce 1898 Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Mezi další známky užívané v 19. století patří Plzeňský pramen, Prapramen, Měšťanské plzeňské či Plzeňský pravý zdroj. Již v prvním desetiletí existence si Měšťanský pivovar získal stabilní pozice v Praze a záhy expandoval i do Vídně. V roce 1862 slavil úspěch v Paříži, odkud byl jen krůček do Ameriky. V roce 1869 byl v Plzni založen akciový pivovar Gambrinus jako přímá konkurence Měšťanskému pivovaru. Ovšem do 30. let 20. století se Měšťanskému pivovaru podařilo získat většinu akcií pivovaru Gambrinus.

Dne 13. září 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Tento byl 1. června 1964 transformován na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a n. p. Plzeňský Prazdroj (pro export). Po revoluci vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary a nakonec byla 1. září 1994 zapsána do obchodního rejstříku jako Plzeňský Prazdroj, a. s. V roce 1999 získal kontrolu nad a. s. Plzeňský Prazdroj koncern SABMiller. 30. září 2002 byla dokončena fúze a Prazdroj pod svoji hlavičku sjednotil Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s.. V současnosti si tato skupina udržuje poloviční podíl na českém pivním trhu.

V roce 2006 byla Prazdroji Ministerstvem průmyslu a obchodu schválena sleva na dani ve výši 680 milionů korun.[2] Počátkem října 2008 byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.[3] Mnoha budov a pozemků v areálu pivovaru se roku 2016 začalo soudně domáhat Právovárečné měšťanstvo v Plzni.[4]

Hospodářské výsledky[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský Prazdroj byl v roce 2015 první z trojice největších pivovarů v Česku, který zveřejnil své aktuální výsledky. Prazdroj vydělal v hospodářském roce od dubna 2014 do března 2015 3,52 miliardy korun při tržbách necelých 14 miliard korun. Firmě vzrostl výstav o 4,5 %, pomohla například i změna technologie u některých značek, například sudový Gambrinus firma přestala pasterovat. Původní majitel Prazdroje, skupina SABMiller, obdržel vzhledem k těmto výsledkům rekordní dividendu, a sice na každou akcii s nominální tisícikorunovou hodnotou mu poslal Prazdroj 1690 korun. Největší tuzemská pivovarnická společnost tedy odevzdala skupině SABMiller 3,38 miliardy korun dividendy čili téměř celý svůj zisk.[5]

Vlastnické poměry[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999 držela 100 % akcií tehdejší plzeňské firmy Prazdroj jihoafrická společnost South African Breweries. Ta se v roce 2002 sloučila s firmou Miller Breweries z USA. Tím byl vytvořen jihoafricko-americký koncern SABMiller, který měl centrálu v Londýně. Byla to tehdy druhá největší akciová společnost na světě, zabývající se vařením piva.

V průběhu roku 2015 se objevily zprávy, že o koupi celé společnosti SABMiller projevil zájem americko-belgický koncern Anheuser-Busch InBev. Tento největší pivovarský koncern světa je akciová společnost, sestávající se z belgického InBevu a celosvětově známého podniku Anheuser Busch z USA. AB Inbev nabízel akcionářům SABMiller postupně až 42 anglických pencí za jednu akcii, což by znamenalo eventuální kupní cenu 104 miliard dolarů za celou společnost. Po sloučení by obří pivovarská společnost vařila třetinu piva na celém světě. Dozorčí rada SABMiller se tomuto převzetí dlouho bránila, resp. požadovala 45 pencí za akcii, čímž by se prodejní cena společnosti zvýšila na celkem 111 miliard dolarů. Velkoakcionář SABMiller, tabáčnický koncern Altria Group s podílem zhruba 27 %, však byla převzetí brzy nakloněna.

Ve středu 14. října 2015 měla vypršet lhůta daná akcionářům SABMiller podle britského práva k tomu, aby se vyjádřili k nabídce převzetí skupinou AB InBev. Tato společnost prohlásila ve čtvrtek 8. října 2015, že vyjádření dozorčí rady konkurenta o nedostatečnosti této nabídky a podcenění hodnoty akcií SABMiller „postrádá důvěryhodnost“. Zároveň koncern AB InBev apeloval na akcionáře SABMiller, aby se k jeho nabídce zavčas vyjádřili.[6] Aby akcionáře SABMiller získal na svou stranu, zvýšil koncern AB InBev v pondělí 12. října 2015 svou nabídku ceny za jednu akcii na 43,50 anglických pencí. Důležití velkoakcionáři SABMiller (kromě tabáčnického koncernu Altria), především miliardářská rodina Santo Domingo z Kolumbie, britská finanční skupina Aberdeen a jihoafrický státní fond PIC, zůstávali v ten den ke zvýšené nabídce ještě skeptičtí.[7] Po dalším zvýšení ceny za akcii na 44 pencí v noci téhož dne však změnili svůj názor.[8]

Během úterý 13. října 2015 bylo oznámeno, že sloučení obou pivovarnických skupin bylo dohodnuto. Kupní cena za všechny akcie SABMiller byla podle zpráv 99 miliard eur, při zohlednění zároveň přebíraných dluhů více než 110 miliard eur.[9] Svým finančním objemem byla tato megafúze třetí největší ve světových hospodářských dějinách.[10] Po sloučení mohla vzniklá pivovarská společnost teoreticky vařit skoro třetinu piva na celém světě, neboť obě společnosti měly v roce 2014 celkový podíl 30,6 % na světovém výstavu piva. Součástí této transakce byl předběžně také pivovar Plzeňský Prazdroj.

V prosinci 2016 však byla uveřejněna zpráva, že Pilsner Urquell bude koupen japonským koncernem Asahi, a to jak pivovar, tak obchodní značka. Dosavadní majitel SABMiller totiž dostal od EU, přesněji od evropských ochránců hospodářské soutěže závazek prodat značnou část svých pivovarnických aktivit v Evropě. Pod následně dohodnutou transakci, která měla finanční objem 7,3 miliardy eur, spadal nejen Pilsner Urquell se všemi svými dceřinými společnostmi v Česku, nýbrž také velký polský koncern Kompania Piwowarska a dále podniky na Slovensku, v MaďarskuRumunsku. Nový majitel převzal všechny koupené pivovary v první polovině roku 2017.[11][12]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Původní pivovar byl plánován na kapacitu 30 000 hl ročně. Roku 1850 produkce přesáhla 10 000 hl a roku 1870 100 000 hl.[13] V roce 1913 překročil roční výstav piva měšťanského pivovaru hranici 1 000 000 hl a v současné době činí přes 5 000 000 hl ročně. Produkce celé skupiny pak činí více než 11[14] milionů hl piva ročně (2017).

Současná produkce[editovat | editovat zdroj]

Primus světlé výčepní
Pilsner Urquell
Světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 %, Prazdroj.
Gambrinus Nepasterizovaná 10°
světlé výčepní pivo.
Gambrinus Nepasterizovaná 11°
světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %.
Gambrinus Nefiltrovaný ležák
světlý nefiltrovaný ležák.
Gambrinus Nepasterizovaná 12°
světlý výčepní ležák.
Gambrinus Originál 10
světlé pivo (plechovka, lahvové).
Gambrinus Polotmavá 12°
polotmavý ležák (plechovka, lahvové).
Gambrinus Patron 12°
světlý ležák (plechovka, lahvové).
Gambrinus Dry
světlé pivo s nižším obsahem cukru (lahvové).
Excelent 11°
světlý ležák (lahvové).
Primus
Světlé výčepní s obsahem alkoholu 4,2 %. Pouze lahvové.
Kozel Mistrův ležák
světlý ležák (lahvové)
Kozel Mistrův pšeničný 12,6°
svrchně kvašené pivo s obsahem alkoholu 5,2 %.
Kozel Mistrův Tmavý 12,3°
tmavé pivo s obsahem alkoholu 4,4 %.
Kozel 11°
světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %.
Kozel 10°
světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 4 %.
Kozel Černý
tmavé pivo pivo s obsahem alkoholu3,8 %.
Kozel Řezaný 11
řezané pivo
Radegast Rázná 10
světlé pivo s obsahem alkoholu 4,1 %
Radegast Ryze hořká 12
světý ležák s obsahem alkoholu 5,1 %
Radegast Ratar
světlé velmi hořké výčepní pivo.
Radegast ROG IPA
světlé svrchně kvašené pivo.
Radegast Temně hořká 12
polotmavý jantarový ležák.
Radegast Extra hořká 15
tmavě jantarový speciál.
Klasik
světlé pivo nižší obsah alkoholu.
Master Polotmavý 13
polotmavý speciál karamelové barvy s obsahem alkoholu 5,2 %
Master Tmavý 18
tmavý speciál s obsahem alkoholu 7 %
Birell Světlý
nealkoholické světlé pivo
Birell Polotmavý
nealkoholické polotmavé pivo
Birell Zelený ječmen
nealkoholické světlé pivo s chutí zeleného ječmene
Birell Bez lepku
nealkoholické světlé pivo bez lepku
Birell Za studena chmelený
nealkoholické světlé pivo
Birell Stylu IPA
nealkoholické světlé pivo
Birell Pomelo a Grep
nealkoholický nápoj z piva s příchutí citrusů
Birell Polotmavý citron
nealkoholický nápoj s příchutí citronové šťávy
Birell Malina & Limetka
nealkoholické nápoj
Birell Hrozno
nealkoholický nápoj
Birell Červený pomeranč
nealkoholický nápoj
Birell Citronáda
nealkoholický nápoj
Birell Bezovka
nealkoholický nápoj
Birell Cola
nealkoholický nápoj
Birell Ledový čaj
nealkoholický nápoj
Kingswood Original
jablečný cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Kingswood Dry
jablečný cider se zelených jablek s obsahem alkoholu 5 %
Kingswood Sweet Rosé
sladší jablečný cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Kingswood Apple Sec
cider s příchutí šumivého vína s obsahem alkoholu 5,4 %
Viper Limetka
ověžující drink s příchutí limetky s obsahem alkoholu 4 %
Viper Brusinka
ověžující drink s příchutí brusinky s obsahem alkoholu 4 %
Viper Broskev
ověžující drink s příchutí broskve s obsahem alkoholu 4 %
Frisco Jablko a citrón
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Brusinka
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Ananas a lemongrass
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Lesní ovoce
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Spritz
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Bellini
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Mojito
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %
Frisco Strawberry a daiquiry
jemně perlivý alkoholický cider s obsahem alkoholu 4,5 %

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský Prazdroj provozuje pro návštěvníky také několik prohlídkových tras:

  • Plzeňský Prazdroj – základní trasa, při níž se návštěvníci dozví o unikátním postupu vaření tamějšího piva, trasa vede také do ležáckých sklepů.
  • Pivovarské muzeum – situované do autentického prostředí středověkého právovárečného domu, expozice seznamuje návštěvníky s historií piva a plzeňských pivovarů a hospod.
  • Plzeňské historické podzemí – výchozím bodem je Pivovarské muzeum, odkud se návštěvníci dostanou do 800 metrů dlouhé prohlídkové trasy, prezentující zejména historii města Plzně.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 překročily výdaje za reklamu a propagaci 1 miliardu Kč.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAPA: Komu patří pivovary v Česku? Čtyři piva z deseti jsou z Prazdroje. iDNES.cz [online]. 2015-10-14. Dostupné online. 
  2. Dotace státu Prazdroji se nelíbí menším pivovarům. Novinky.cz [online]. 2007-05-29 [cit. 2007-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-10. 
  3. Stavby plzeňského pivovaru na seznamu kulturních památek. Český rozhlas [online]. 2008-10-08. Dostupné online. 
  4. Prazdroj začal soud tvrdě, až pohrdavě. ‚Měšťané‘ žádají domy i ochranné známky. Lidovky.cz [online]. 2016-09-02. Dostupné online. 
  5. SŮRA, Jan: Prazdroj vydělává miliardy. Majitelům pošle rekordní dividendu. http://ekonomika.idnes.cz/rekordni-dividendu-posle-svym-majitelum-z-lonskeho-zisku-spolecnost-plzensky-prazdroj-gbp-/ekoakcie.aspx?c=A151009_112211_ekoakcie_chrs, 9. října 2015, 11:50 hod.
  6. CHAUDHURI, Saabira: „AB InBev Slams SABMiller’s Rejection of Takeover Offer - Dispute increases uncertainty of an accepted deal by Wednesday’s U.K. deadline“ (AB Inbev zavrhuje odmítnutí nabídky k převzetí společností SABMiller - Spor zvětšuje nejistotu ohledně přijetí obchodu do středeční lhůty ve Spojeném království). http://www.wsj.com/articles/ab-inbev-responds-to-sabmiller-rejection-of-takeover-offer-1444298479. Wall Street Journal (WSJ), 8. října 2015, 3:32 hod. odpoledne ET (anglicky). Další část textu je přístupná jen předplatitelům WSJ na internetu.
  7. AB Inbev erhöht Offerte für SAB Miller (AB Inbev zvyšuje nabídku za SAB Miller), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13. října 2015, str. 21 (německy).
  8. KÖHN, Rüdiger: Ein Biergigant schluckt den anderen (Jeden pivovarnický gigant spolknul druhého), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14. října 2015, str. 22 (německy).
  9. InBev übernimmt SABMiller: Brauerei kauft Brauerei für fast 100 Milliarden Euro. http://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/groesster-brauereikonzern-der-welt-inbev-uebernimmt-sabmiller-a-1057486.html. 13. října 2015 – 10:41 hod. (německy).
  10. KÖHN, Rüdiger: Ein Biergigant schluckt den anderen (viz výše).
  11. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/plzensky-prazdroj-ma-noveho-majitele-za-200-miliard-ho-koupil-japonsky-pivovar-7406 Archivováno 21. 12. 2016 na Wayback Machine - Plzeňský Prazdroj má nového majitele, za 200 miliard ho koupil japonský pivovar
  12. Übernahme auf dem Biermarkt. Japanische Brauerei kauft Pilsner Urquell (Převzetí na pivním trhu. Japonský pivovar koupí Pilsner Urquell). T-Online, http://www.t-online.de/wirtschaft/unternehmen/id_79810906/japanische-brauerei-kauft-pilsner-urquell.html, 13. prosince 2016, 10:48 hod. (s odvoláním na tiskovou agenturu DPA, německy).
  13. graf historických hodnot Český svět, 13.03.1914
  14. Plzeňský Prazdroj zvyšuje kapacitu výroby prémiového ležáku Pilsner Urquell | Prazdroj. Prazdroj. 2018-06-18. Dostupné online [cit. 2018-07-25]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Ivo. K historii pivovaru a vývoji technologie v plzeňském Prazdroji. Kvasný průmysl. Roč. 13, čís. 12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-03. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]