Nýřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nýřany

Radnice
Znak obce NýřanyVlajka obce Nýřany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0325 559300
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nýřany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 981 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 336 m n. m.
PSČ 330 23 až 330 34
Zákl. sídelní jednotky 10
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Benešova třída 295
330 23 Nýřany
Starosta Ing. Jiří Davídek
Oficiální web: www.nyrany.cz
Email: podatelna@mesto-nyrany.cz
Nýřany
Red pog.svg
Nýřany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nýřany (německy Nürschan, německy Nirane) jsou město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, přibližně 13 km západně od Plzně na Vejprnickém potoce. V roce 2016 zde žilo přes 7 000 obyvatel a bylo tak největším městem v okrese.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Nýřany
  • Doubrava (sloučena s městem Nýřany v roce 1985)
  • Kamenný Újezd (sloučen s městem Nýřany v roce 1960)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple Panny Marie

Nýřany jsou poprvé písemně zmíněny v listině papeže Řehoře X. 23. května 1272 jako majetek premonstrátského kláštera Chotěšov. Ves pod názvem Nirani je zde uvedena jako jedna z 22 vesnic, které klášteru daroval kníže Hroznata. 18. ledna 1421 byl klášter vypálen husity a Nýřany často měnily majitele. V letech 1442–1464 patřily pánům z Roupova. Po bitvě na Bílé hoře se vrátily do majetku chotěšovského kláštera. V roce 1772 byly Nýřany přifařeny k sousedním Úhercům. Po zrušení chotěšovského kláštera během josefinských reforem v roce 1781 byla ves v majetku náboženského fondu. 1. ledna 1822 koupil chotěšovské panství kníže Karel Alexandr von Thurn-Taxis.

V roce 1830 bylo v lese objeveno ložisko uhlí a roku 1861 byla dána do provozu železnice z Plzně do Domažlic. To způsobilo rychlý rozvoj vesnice a příliv nových obyvatel. V roce 1880 v desítkách dolů pracovalo 9 300 horníků. Při hornických nepokojích 20. května 1890 bylo zastřeleno 13 lidí. Císař Františka Josefa I. 29. ledna 1892 povýšil Nýřany na město. Po Mnichovské dohodě bylo město 10. října 1938 obsazeno německou armádou a přičleněno k Německu. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga. Dne 6. května 1945 osvobodila Nýřany 16. divize 3. americké armády.

Při reorganizaci státní správy v roce 2003 se Nýřany staly obcí s rozšířenou působností.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Císař František Josef I. vydal 5. října 1892 privilegium o lednovém povýšení Nýřan na město a v něm udělil novému městu znak. Na jeho modrém štítu stojí na černém trojvrší stříbrná brána. Postavena je z kvádrů, vrcholí 5 stínkami cimbuří a v jejím průjezdu je vytažená stříbrná mříž. Nad branou je zlatý štítek se zkříženými hornickými kladivy, po jeho stranách jsou malé kulaté střílny. Z obou stran brány stojí vyšší stříbrné okrouhlé věže budované z kvádrů. Obě věže mají širší podstavec, po jedné malé okrouhlé střílně v prvém patře a na nimi dvě úzká půlkruhem zaklenutá okna vedle sebe. Věže mají na vrcholu obloučky podklenuté cimbuří o pěti stínkách. Nad cimbuřím brány vyrůstají ze střední stínky tři vějířovitě rozložené zlaté klasy se dvěma listy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů [2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3176 5631 6622 7219 7230 7457 7600 5424 5871 6191 6419 7158 6913 6965
Počet domů 232 407 452 482 530 547 833 1048 994 1052 1027 1134 1160 1266

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať Plzeň – Furth im Wald, ze které zde odbočuje jednokolejná regionální trať do Heřmanovy Huti.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Prokopa
  • Kostel svatého Prokopa je novogotická stavba z let 1903–1904
  • Novorenesanční radnice z let 1885–1886
  • Barokní kaplička na původní návsi (dnes Staročeské náměstí) zasvěcená sv. Václavovi
  • Socha sv. Jana Nepomuckého před barokní kapličkou
  • Pomník horníků před radnicí byl odhalen v roce 1920 ministrem školství Gustavem Habrmanem. Připomíná 13 zastřelených horníků během stávky v květnu 1890. Pomník vyhotovil plzeňský sochař Otokar Walter st. Pomník byl v roce 1938 odstraněn a roku 1956 znovu obnoven.
  • Pomník obětem transportu smrti z dubna 1945 postavený v roce 1946 na Humboldtce
  • Rodinné muzeum hraček – součástí sbírky muzea jsou historické panenky, kočárky nebo dřevěné a plyšové hračky. Velkou pýchou muzea je i sbírka reborn panenek.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Hammer st. (1919–1989), jazzový hudebník a lékař
  • Rudolf Holeka (1883–1946), pilot rakousko-uherského a československého letectva
  • Anna Letenská (1904–1942), herečka
  • Josef Žaloudek (1941–2003), mládežnický fotbalový trenér

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-02-03]. S. 318, 319, záznam 62. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]