Bučí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bučí
Zvonice
Zvonice
Znak obce BučíVlajka obce Bučí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0325 558699
Pověřená obecTřemošná
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel175 (2022)[1]
Rozloha2,38 km²
Katastrální územíBučí
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ331 52
Počet domů64 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBučí 57
ou.buci@buci.cz
StarostaJosef Janouškovec
Oficiální web: www.buci.cz
Bučí
Bučí
Další údaje
Kód obce558699
Kód části obce15148
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bučí je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 175[1] obyvatel. Rozloha katastrálního území činí 2,38 km² První písemná zmínka o vsi je z roku 1240. Pamětihodností obce je zvonice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen od její polohy v době založení, kdy se nacházela v blízkosti bukového porostu nebo na místě vykácené bučiny. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Busc (1240), Buz (1269), Butysi (1283), Butz (1293), Buczie (1413), Buczy (1419, 1512), na Bučí (1615), Butczi (1654), Bucž (1788), Butsch a Budsch nebo Buč (1833) a úředně Bučí nebo Budsch (1854).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1240.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na návsi stojí roubená zvonice ze začátku devatenáctého století.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bučí, s. 220. 
  4. Zvonice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]