Tis u Blatna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tis u Blatna
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0325 559482
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel111 (2022)[1]
Rozloha14,36 km²
Nadmořská výška605 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů71 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTis u Blatna 1
331 65 Žihle
obec_tis@volny.cz
StarostkaMiroslava Pracnová
Oficiální web: www.obec-tis.cz
Tis u Blatna
Tis u Blatna
Další údaje
Kód obce559482
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tis u Blatna (německy Tiss bei Pladen) je obec Plzeňském kraji, v severní části okresu Plzeň-sever, třináct kilometrů východně od Žlutic. Žije zde 111[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi je z roku 1227, kdy patřila do majetku Kojaty z rodu Hrabišiců. Později byla majetkem špitálu pražských křižovníků s červenou hvězdou a to až do roku 1253, křižovníci vykonávali patronátní právo k místnímu kostelu. V průběhu husitských válek byla připojena k rabštejnskému panství v držení krále. Od roku 1518 bylo celé panství ve vlastnictví Šliků, následně Libštejnských z Kolovrat. Roku 1631 získal Tis Albrechtovi z Valdštejna, po jeho zavraždění v roce 1634 a konfiskaci majetku byl v majetku královské komory. Následně byl v držení hrabat z Meggau, Pöttingů, Černínů a od roku 1748 Lažanským z Bukové na Manětíně. Po rozdělení panství připadla ves k chyšskému panství. Roku 1782 celá ves vyhořela. Po zrušení patrimoniální správy se Tis stal samostatnou obcí v okrese Podbořany.

Již roku 1792 vznikla v Tisu škola, byť na počátku výuka probíhala v najaté místnosti. V roce 1888 byla postavena dvoutřídní škola a o rok později otevřena. V roce 1927 byla ve vsi otevřena státní česká škola.

V horní části vsi bydleli domkáři, kteří pracovali v lesích nebo lámali žulu v místních lomech. Dolní část byla převážně obývána sedláky. Pro nízké výnosy z místních polí se věnovali spíše chovu dobytka. V okolí byly též dvě sklárny. Tis ležel v oblasti Sudet a byl obydlen německým obyvatelstvem. Češi přišli do Tisu až po vzniku ČSR, ale přesto zůstávali menšinou. Po druhé světové válce byli Němci odsunuti a počet obyvatel vesnice klesl.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Viklan v žulovém skalním městě nedaleko Tisu u Blatna

Tis sousedí s Blatnem na severovýchodě a Kračínem na západě. Tis u Blatna leží v přírodním parku Horní Střela, v lesích je žulové skalní město se skupinami i osamocenými balvany. Takové balvany mohou sloužit jako relativně snadný zdroj velkých kvádrů využívaných v sochařství. Jeden z balvanů z Tisského žulového skalního města byl například použit pro sokl pomníku Jana Valeriána Jirsíka, který stojí před katedrálou v Českých Budějovicích.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 306 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 300 Němců, tři Židé a jeden cizinec. Kromě pěti členů izraelské církve byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 504 obyvatel: 133 Čechoslováků, 361 Němců, devět lidí jiné národnosti a jednoho cizince. Mimo římskokatolické většiny zde žil jeden evangelík, čtyři židé a dva lidé bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 392 467 459 446 497 306 504 108 150 150 101 74 88 77
Počet domů 54 63 64 67 64 63 76 71 50 40 30 26 55 27

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Tisu u Blatna se narodil jazzový trumpetista a zpěvák Jiří Jelínek (1922–1984).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 110. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Tis u Blatna; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4 (2005/6), č. 3, s. 2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]