Přeskočit na obsah

Tis u Blatna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tis u Blatna
Znak obce Tis u BlatnaVlajka obce Tis u Blatna
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel108 (2025)[1]
Rozloha14,36 km²[2]
Nadmořská výška605 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů71 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTis u Blatna 1
331 65 Žihle
obec_tis@volny.cz
StarostkaMiroslava Pracnová
Oficiální webwww.obec-tis.cz
Tis u Blatna
Tis u Blatna
Další údaje
Kód obce559482
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tis u Blatna (německy Tiss bei Pladen) je obec Plzeňském kraji, v severní části okresu Plzeň-sever, třináct kilometrů východně od Žlutic. Žije zde 108[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vsi je z roku 1227, kdy patřila do majetku Kojaty z rodu Hrabišiců. Později byla majetkem špitálu pražských křižovníků s červenou hvězdou a to až do roku 1253, křižovníci vykonávali patronátní právo k místnímu kostelu. V průběhu husitských válek byla připojena k rabštejnskému panství. Od roku 1518 bylo celé panství ve vlastnictví Šliků, následně Libštejnských z Kolovrat. Roku 1631 získal Tis Albrechtovi z Valdštejna, po jeho zavraždění v roce 1634 byl v majetku královské komory. Následně jej vlastnili hrabata z Meggau, Pöttingové, Černínové a od roku 1748 Lažanští z Bukové na Manětíně.

Roku 1817 se Tis stal součástí chyšskému panství, u něhož zůstal až do zrušení patrimoniální správy.[4]

Roku 1792 vznikla v Tisu škola, byť na počátku výuka probíhala v najaté místnosti. V roce 1888 byla postavena dvoutřídní škola a o rok později otevřena.[chybí zdroj] V roce 1926 byla ve vsi otevřena státní česká mateřská a obecná škola. Zdroj obživy pro obyvatele Tisu představovala zemědělství, práce v lesích a žulových lomech. V první polovině devatenáctého století byly v částech Sklárna a Nový Dvůr zřízeny vrchnostenské sklárny. [4]

Po přijetí Mnichovské dohody se Tis stal součástí Říšské župy Sudety.[4] Po druhé světové válce byli Němci odsunuti, a počet obyvatel vesnice klesl.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Rybník na Balkovském potoce

Tis sousedí s Blatnem na severovýchodě a Kračínem na západě. Tis u Blatna leží v přírodním parku Horní Střela, v lesích je žulové skalní město se skupinami i osamocenými balvany. Takové balvany mohou sloužit jako relativně snadný zdroj velkých kvádrů využívaných v sochařství. Jeden z balvanů z Tisského žulového skalního města byl například použit pro sokl pomníku Jana Valeriána Jirsíka, který stojí před katedrálou v Českých Budějovicích.[5]

Na jižním okraji vesnice se nachází lom, ve kterém se těží biotitický granit, využívaný jako stavební a obkladový materiál. V hornině se místy objevují vyrostlice neoproterozoických hornin (velikost do pěti centimetrů), draselných živců (do šesti centimetrů) nebo žíly křemene s mocností několika decimetrů.[6] Stejnou horninou je tvořena tzv. Lidčina skála, která se nachází 1,3 kilometru jihozápadně od vsi. Ve skutečnosti jde o skupinu žulových balvanů, které vznikly zvětráváním a žokovitým rozpadem horniny. Zdejší žula je součástí čistecko-jesenického plutonu a stáří horniny bylo stanoveno přibližně na 505 Ma.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 306 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 300 Němců, tři Židé a jeden cizinec. Kromě pěti členů izraelské církve byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 504 obyvatel: 133 Čechoslováků, 361 Němců, devět lidí jiné národnosti a jednoho cizince. Mimo římskokatolické většiny zde žil jeden evangelík, čtyři židé a dva lidé bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 392467459446497306504108150150101748877
Počet domů 5463646764637671504030265527

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1850 se Tis stal obcí v politickém a soudním okrese Žlutice a v letech 1855–1858 patřil do obvodu smíšeného okresního úřadu ve Žluticích. K obci patřila osada Nový Dvůr, samota Nový Domek, chalupy Na Kolnách a Sklárna.[4]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1869–1950 k obci patřil i Nový Dvůr.[11]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Starosty obce byli:[4]

  • Franz Haßmann (asi do roku 1923)
  • Josef Eger (asi do roku 1929)
  • Josef Schadek (asi do roku 1933)
  • Rudolf Mader (asi do roku 1938)
  • Franz Frank (asi 1938 – asi 1945)

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Povýšení svatého Kříže

V Tisu u Blatna se narodil malíř, ilustrátor, jazzový trumpetista a zpěvák Jiří Jelínek (1922–1984).

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 4 5 NOVÁ, Kateřina; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Tis u Blatno [1925]–1937 [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2009 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
  5. KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 110.
  6. ŠTĚPÁNEK, Petr. Tis u Blatna – granitový lom [online]. Česká geologická služba, 2012-05-02, rev. 2022-04-22 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  7. VAJSKEBROVÁ, Markéta. Lidčina skála [online]. Česká geologická služba, 2022-07-27 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 383.
  12. kostel Povýšení sv. Kříže - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.
  13. socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Tis u Blatna; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4 (2005/6), č. 3, s. 2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]