Bezvěrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Kralovicku. O části města Teplá pojednává článek Bezvěrov (Teplá).
Bezvěrov

Kaplička
Znak obce BezvěrovVlajka obce Bezvěrov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 558656
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností Kralovice
Pověřená obec Manětín
Historická země Čechy
Katastrální výměra 44,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 668 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 675 m n. m.
PSČ 330 40 až 330 41
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 11
Katastrální území 10
Adresa obecního úřadu Bezvěrov 101
330 41 Bezvěrov
Starosta Jan Matoušek
Oficiální web: www.bezverov.cz
Email: bezverov@iol.cz
Bezvěrov
Red pog.svg
Bezvěrov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezvěrov je vesnice v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bezvěrov se nachází v sedle mezi kopci Bofort (715 m) a Zámecký vrch (Pernglauberg; 711 m) v Tepelské vrchovině. V Bezvěrově pramení Manětínský a Úterský potok. Obcí prochází silnice 20/E49 mezi Úněšovem a Toužimí.

Sousední obce jsou Horní Luhov, Luhov, Komárov a Hrádek na severu, Buč, Služetín a Vlkošov na severozápadě, Krašov a Kamenná Hora na západě, Chudeč a Čestětín na jihovýchodě, Dolní Jamné na jihu, Nová Víska a Žernovník na jihozápadě, Ostřetín, Nový Dvůr a Branišov na západě, Nežichov a Třebouň na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bezvěrovu pochází z roku 1379. V zakládací listině kláštera Kladruby z roku 1239 zmiňovaná obec Besmirov popř. Bezverovo nelze přesně přiřadit, protože v úvahu přicházejí všechny tři obce, které dnes jméno Bezvěrov nesou.

Od roku 1396 je doložena existence pevnosti na Zámeckém vrchu, která byla pravděpodobně založena bratry Linhartem a Tůmou z Kamenné Hory. Mezi roky 1502 a 1555 byla pevnost sídlem rodu Bärenklau z Schönreuthu, který ji roku 1548 přestavěl. Následně proběhlo mnoho změn vlastníků a vesnice patřila mezi jinými Kelnerovi z Bärenklau (Bezvěrova), Theinerovi z Thein nebo Zedtwitzovi z Liebensteinu. Od roku 1617 vlastnil statky Nikolaus Ratschin z Ratschina. Po bitvě na Bílé Hoře mu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a panství Bärenklau (Bezvěrov) s vesnicemi Krašov, Těšetín, Kamenná Hora, Vojtěšín, Račín a Tysová byly prodány Wilhelmovi z Vřesovice. Ten postoupil vlastnictví roku 1626 pánům von Sachsen-Lauenburg na Toužimi (Theusingu), kteří Bezvěrov připojili k panství Pürles. Roku 1837 zdědil statky Bezvěrov Alfred Beaufort-Spontini.

Po zrušení patrimoniální správy byl Bezvěrov/Bernklau od roku 1850 součástí okresu Kralovice. Roku 1867 založil Eduard Kavalier ze Sázavy sklářskou huť Nová Sázava, která vyráběla křišťálové sklo. Její chod byl r.1923 pozastaven. Roku 1930 žilo v Bezvěrově 637 obyvatel. Po Mnichovu byla obec roku 1938 připojena k Velkoněmecké Říši a patřila až do roku 1945 k okresu Luditz. Roku 1939 měla obec 578 obyvatel. Po konci druhé světové války přešel Bezvěrov zpět k Československu a němečtí obyvatelé byl odsunuti. Mezi roky 1949 a 1960 patřila obec k okresu Toužim. Od 1.ledna 1961 je součástí okresu Plzeň-sever. Zároveň byly připojeny obce Krašov a Vlkošov (s částí Potok). Roku 1976 následovalo připojení obcí Dolní Jamné (s částmi Chudeč, Nová Víska, Očehora (Ranitzenhäuseln příp. Hotschehora), Račín I. a II. a Světec) a Služetín (s částí Buč). Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 662 obyvatel, z toho je 341 mužů a 321 žen.[2]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010–2014 byla starostkou Iveta Mašková, od roku 2014 funkci vykonává Jan Matoušek.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Historické pískovcové hraniční kameny mezi panstvími Theusing a Pürles z roku 1623
  • Kaple sv. Floriana, zbudovaná ve druhé polovině 19. století
  • Bývalá sklářská huť Kavalier, technická památka
  • Litinový krucifix na silnici do Manětína z roku 1886
  • Ruina kostela Sv. Blasiuse u Branišova
  • Pevnost Na Hrádku
  • Farní kostel v Krašově
  • Východně od obce leží kotvený vysílač Krašov vysoký 347,5 m, druhá nejvyšší stavba v Česku

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Aktuální statistické informace z MVČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]