Holovousy (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holovousy
Holovousy od jihovýchodu
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 566730
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kralovice
Historická země Čechy
Katastrální území Holovousy
Katastrální výměra 4,68 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 61 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 388 m n. m.
PSČ 331 41
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Holovousy 34
331 41 Kralovice
Starosta Zbyněk Řenč
Oficiální web: www.obec-holovousy.cz
Email: ouholovousy@volny.cz
Holovousy
Holovousy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holovousy (dříve Holofous, německy Holofaus[2][3]) jsou malou vesnicí a obcí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 9 km východně od Kralovic. Žije zde 61[1] obyvatel. Katastrální území obce zaujímá 469 ha a PSČ všech adres je 331 43. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chalupy v Holovousích

Přesný okamžik vzniku vsi není znám, původními majiteli byli páni z Hlohovic. Od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, získali ves s 15 usedlostmi a nedalekou Studenou roku 1447 Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadl díl Holovous pánům z Kolovrat na Krakovci. V průběhu 15. a 16. století změnila ves opakovaně majitele, získal ji např. Oldřich Lažanský z Bukové, po němž dědil Oldřich ml. Lažanský z Bukové a od něj se Holovousy dostaly do držení Jana Týřovského z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.

Třicetiletá válka znamenala pro ves zkázu stejně jako pro jiné obce v regionu – při vpádu vojsk plukovníka Zahrádeckého do kraje roku 1640 opouštějí obyvatelé ves a ta pustne. Po 11 letech byly uváděny čtyři rodiny se 17 lidmi, ostatní statky byly pusté. Roku 1654 ve vsi žily rodiny Pavla Houdka, Václava Kašpara, Václava Hurta a Barty Pasáka.

Bratři Týřovští prodali pro velké dluhy roku 1701 celé chříčské panství včetně Holovous hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. Ten osadil pusté statky a v roce 1713 bylo uvedeno již 10 sedláků a 6 chalupníků, celkem 88 obyvatel. Z hlediska církevní správy spadala ves do roku 1785 pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Chříči.

Kříž a kaplička

Holovousy byly součástí chříčského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1850, kdy se staly samostatnou obcí v politickém okrese Kralovice. Později patřily nakrátko pod Hlince, od konce 19. století byly znovu samostatnou obcí. Od 60. let 20. století spadaly pod správu MNV Chříč, v 90. letech téhož století získaly opět samostatnost.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ze stavebních památek je zajímavá na návsi stojící čtyřboká kaple se stanovou střechou a sanktusníkem, ve kterém je umístěn zvonek pocházející pravděpodobně z kaple sv. Jana Nepomuckého ve Chříči. Bezprostředně před kaplí stojí kamenný pamětní kříž z roku 1879 s vytesaným nápisem a datací Bože žehnej / Dědině naší / 1879. Na návsi je také dochováno několik původních dřevěných chalup (čp. 16, 19, 28), v čp. 18 proti roubené chalupě stojí dřevěný dvoukomorový špýchar.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Holovousy sousedí s vesnicí Slatina na severovýchodě, Chříčí na východě, Studenou na jihovýchodě, Hlinci na jihu a Všehrdy na západě. 3 km jihozápadně se v přírodním parku Hřešihlavská na ostrohu nad soutokem řeky Berounkou s Krašovským potokem vypíná zřícenina hradu Krašov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Chříč 02 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (německy) 
  3. Velkostatek Chříč (1641) 1686 - 1945; - Příloha č. 3: Česká a německá či již nepoužívaná znění místních jmen

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/4), č. 3, s. 2.
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 6, s. 26–27

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]