Krakovec (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krakovec
zřícenina hradu ze severu, malba z přelomu 19. a 20. století
zřícenina hradu ze severu, malba z přelomu 19. a 20. století
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13811383
Přestavba 15481565, před rokem 1720
Stavebník Jíra z Roztok
Současný majitel Česká republika
Další majitelé páni z Roztok, Leflové z Lažan, Blehové z Těšnice, Kolovratové, Lobkovicové, Hildprandtové z Ottenhausenu
Poloha
Adresa Krakovec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Krakovec
Krakovec
Krakovec, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28738/2-2664 (PkMISSezObr)
Web www.hrad-krakovec.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakovec (též Červený zámek, Červený hrádek) je zřícenina gotického hradu přestavěného na renesanční zámek. Zřícenina stojí na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka ve stejnojmenné obciokrese Rakovník. Nachází se přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Hrad je jedním z mála příkladů přechodového typu mezi hradem a zámkem a vrcholnou ukázkou architektury královské dvorské stavební huti Václava IV. Důraz na komfort dokládá výrazné potlačení obranné složky na minimum. Hrad stál v dobře přístupné poloze, chránila ho jen slabá parkánová hradba, paláce měly velká okna přímo v přízemí a obranná věž byla snížena na úroveň bašty. Suterén paláců byl navíc přístupný přímo z prvního nádvoří aniž by případný útočník musel projít druhou bránou.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381, za rok jeho dokončení se nejčastěji uvádí rok 1383, kdy byla vysvěcena kaple. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí[3] a oblíbenec krále Václava IV., vedoucí královské huti, si na nízkém skalním ostrohu vystavěl sídlo nemající do té doby obdoby a které též v mnoha směrech předběhlo svou dobu. Krakovec byl samotným Jírou nazván Chalúpka. Roku 1410 jej kupuje Jindřich Lefl z Lažan, roku 1414 zde pobýval a zde i kázal mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1447 Kolovratové celých 100 let, roku 1548 patří Lobkovicům.[4] Dnes hrad vlastní Česká republika, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správcem je Národní památkový ústav.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Torzo arkýře

Předhradí odděluje od dvoudílného hradního jádra ve skále vylámaný šíjový příkop. Do hradu se vjíždělo po mostě, na který navazoval padací most ve věžové bráně. Za ní se nachází první nádvoří, kde byla studna a branka do parkánu, který obíhal zbytek jádra. Do nádvoří zasahoval polookrouhlý bergfrit snížený na úroveň ostatní zástavby. Mezi věží a západním palácovým křídlem stála druhá brána. Druhé nádvoří bylo ze tří stran obestavěno palácovými křídly a vstupní stranu uzavírala zmíněná věž. Paláce byly spojeny pavlačemi v prvním i druhém patře a obsahovaly 26–27 místností. Ve východním křídle se nacházela kaple s arkýřovitým kněžištěm zaklenutá dvěma poli křížové klenby.[2]

V letech 1548–1565 vznikly nové renesanční štíty, ale třicetiletá válka opět objekt zpustošila. Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny (odtud název Červený hrádek). Stavební úpravy pokračovaly až do roku 1720, kdy byl hrad opět připraven k obývání. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant již obnovu nezrealizoval a tak se z hradu stala zřícenina.

V roce 1915 pod vedením architekta dr. Karla Kuhna začaly zajišťovací práce rakovnickou pobočkou Klubu českých turistů a tyto práce v různé míře pokračují prakticky doposud.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pohled od severu
Most přes příkop

Most na hrad[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný most byl po staletí důležitou součástí hradu, který dal postavit koncem roku 1384 purkrabí hradu Křivoklát pan Jíra z Roztok. Současný dřevěný most byl realizován v letech 2000–2005, jeho autorem je tesař a odborník na středověké konstrukce Petr Růžička a statik Vít Mlázovský. Most zachovává princip historické stavby a vlastní realizace probíhala za pomoci historických tesařských seker bez jakéhokoliv použití těžké moderní techniky. Materiál se připravoval na Křivoklátě a i vztyčení a upevnění mostu bylo provedeno pomocí speciálně vyrobeného jeřábu, který byl stejně jako most vytesán a sestaven ručně za pomoci středověkých nástrojů a postupů. Jednalo se o experiment, který umožnil ověření kvality a rozsah historických technologií.

Při stavbě bylo otesáno 1000 trámů, vyrobeno 150 dubových fošen mostovky ručně řezaných dvojmužnou pilou, 400 spojů svázáno sekerou a dlátem a naštípáno 1500 kusů loubků výpletů. Most je navržen jako lávka pro pěší s užitným zatížením 4,0 kN/m² nebo pro přejezd vozidla o hmotnosti 6 tun. Celá konstrukce je koncipována tak, aby bylo možné jednotlivé díly dle potřeby vyměnit.

Při návrhu konstrukce mostu byl využit středověký konstrukční princip husté trojúhelníkové sítě prostorově provázaných prvků. Základním konstrukčním spojem je dnes již nepoužívaná „rybina“, rybínový plát. Tento spoj doplněný o zapuštění přenáší tlakové i tahové síly.[6][7]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Jedna z pověstí soudí, že na tomto místě stálo kdysi bájné hradiště knížete Kroka a rovněž od jeho jména odvozuje jméno pozdějšího hradu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-18]. Identifikátor záznamu 140066 : Hrad Krakovec, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Krakovec, s. 287–289. 
  3. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Krakovec, s. 57. 
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Krakovec, s. 79–81. 
  5. Před 80 lety III: Pomník Mistra Jana Husa. kralovice.evangnet.cz [online]. Českobratrská církev evangelická v Kralovicích [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  6. RŮŽIČKA, Petr; MLÁZOVSKÝ, Vít. Dřevěný most na hradě Krakovci. Ad architektura. 2005, roč. 1, čís. 0, s. 56–60. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISSN 1801-5255. 
  7. RŮŽIČKA, Petr; MLÁZOVSKÝ, Vít. Konstrukce: experimentální stavba mostu k hradu krakovci: výzkumné, vzdělávací a historické souvislosti. Ad architektura. 2005, roč. 1, čís. 0, s. 94–97. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISSN 1801-5255. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RAZÍM, Vladislav. Krakovec. Praha: Památkový ústav středních Čech ve spolupráci s VEGA L, 1993. ISBN 80-85094-35-5. 
  • MENCLOVÁ, Dobroslava. Krakovec: Státní hrad a okolí. Praha: Státní technické nakladatelství, 1956. 
  • KOČKA, Václav. Dějiny hradu Krakovce (Červeného zámku). Rakovník: Josef Novotný, 1912. 78 s. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Slánsko a Rakovnicko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Krakovec hrad, s. 98–109. 
  • KOZLER, David. Pobyt Jana Husa na hradě Krakovci. K novým otázkám a současnému stavu bádání. Studia mediaevalia Bohemica. 2016, roč. 8, čís. 1, s. 7–40. ISSN 1804-0977. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]