Jarov (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jarov

čp. 2 v Jarově
Znak obce JarovVlajka obce Jarov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 558982
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností Kralovice
Pověřená obec Plasy
Historická země Čechy
Katastrální území Jarov
Katastrální výměra 10,56 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 139 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 381 m n. m.
PSČ 330 05
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jarov 24
331 51 Kaznějov
Starosta Zdeňka Šimandlová
Oficiální web: www.oujarov.cz
Email: oujarov@tiscali.cz
Jarov
Red pog.svg
Jarov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarov je vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever, 12 km jižně od Kralovic. Katastrální území obce zaujímá rozlohu 1056,57 ha a PSČ všech adres je 331 51. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je ves písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Jarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 km jzz. od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.

V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
  • Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
  • dva špýchary u čp. 1
  • sroubek u čp. 2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]