Jarov (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarov
Dům čp. 2
Dům čp. 2
Znak obce JarovVlajka obce Jarov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel143 (2023)[1]
Rozloha10,57 km²[2]
Katastrální územíJarov
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ331 51
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJarov 24
331 51 Kaznějov
oujarov@tiscali.cz
StarostaMojmír Fencl
Oficiální web: www.oujarov.cz
Jarov
Jarov
Další údaje
Kód obce558982
Kód části obce57622
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarov je obec ve východní části okresu Plzeň-sever, 12 km jižně od Kralovic. Žije v ní 143[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je ves písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Jarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 km jzz. od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.

V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
  • Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
  • dva špýchary u čp. 1
  • sroubek u čp. 2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]