Všehrdy (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Všehrdy
Všehrdy
status: obec
LAU 2 (obec): CZ0325 566497
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Všehrdy u Kralovic
katastrální výměra: 5,51 km²
počet obyvatel: 56 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 371 m n. m.
PSČ: 331 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Všehrdy 2
331 41 Kralovice
starosta / starostka: Milena Krevová
Oficiální web: http://www.obecvsehrdy.cz/
E-mail: vsehrdy.ou@tiscali.cz

Všehrdy
Red pog.png
Všehrdy
Zdroje k infoboxu a částem obce
Kostel sv. Prokopa
Věž kostela sv. Prokopa

Všehrdy jsou malou vesnicí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 8 km jihovýchodně od Kralovic. Obec má zhruba 50 obyvatel a její katastrální území zaujímá plochu 551 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves je prvně zmiňována v roce 1229, kdy plaský klášter vyměnil Všehrdy s králem Přemyslem Otakarem I. za část Hodyně. Ves byla nadále součástí královského majetku a král Václav I. ji později daroval zpět plaskému cisterciáckému klášteru. Klášter v roce 1387 koupil místní svobodný dvůr od Ješka ze Všehrd a roku 1383 mu byl Ctiborem ze Švamberka na Kaceřově darován i druhý dvůr.

Během husitských válek, kdy královská koruna neměla z vypáleného kláštera žádné příjmy, zapsal král Zikmund ves spolu s dalšími 13 a městečkem Kralovice bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V té době měly Všehrdy 18 usedlostí.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 získal Všehrdy jeho bratr Hanuš, který je připojil ke krašovskému panství a držel je až do své smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Všehrdy s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop.

Roku 1521 byla ves klášterem zastavena a patřila k hradu Krašovu a Křivoklátu. V roce 1539 opat Bohuslav ves opět zastavil s dalšími klášterní statky Floriánu Gryspekovi a ves se stala součástí kaceřovského panství. Po konfiskaci majetku Gryspeků se ves roku 1623 vrátila do majetku kláštera v Plasích, ke kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1785. Po následující čtyři desetiletí ves patřila pod správu náboženského fondu.

Škola ve Všehrdech fungovala od roku 1867, do té doby děti navštěvovaly školu v Kozojedech. První autobusová linka ze Chříče do Radnic začala fungovat v roce 1930 a na konci 30. let 20. století byly Všehrdy elektrifikovány.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů [1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 248 246 220 231 217 199 197 126 112 90 82 62 46 51
Počet domů 34 35 36 36 37 36 38 38 31 28 26 32 32 15

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Prokopa je zmiňován již roku 1250. Ve 14. století se stal kostelem farním a byl jím až do roku 1659, kdy ves přešla pod farnost v Kozojedech. Původně gotický kostel z poloviny 14. století byl dle návrhu J. B. Santiniho v letech 17301732 přestavěn stavitelem M. O. Kondelem v duchu barokní gotiky. Z této přestavby také pochází znak plaského opata Evžena Tyttla na západním průčelí. Ve věži kostela je osazen renesanční zvon Brikcího z Cynperka z roku 1589. Zajímavé jsou také gotizující hřbitovní branky a márnice.

Lidovou architekturu zastupuje dochovaná hospodářská usedlost čp. 8 s roubeným obytným stavením a dřevěným patrovým špýcharem.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Všehrdy leží na severním okraji přírodním parku Hřešihlavská a sousedí s vesnicemi Holovousy na východě, Brodeslavy na jihozápadě, Dřevcem na západě a Černíkovicemi na severozápadě. Vsí protéká Všehrdský potok, na kterém pod vesnicí leží Brodský a Barborův mlýn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-02-03]. S. 320, 321, záznam 93. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Všehrdy; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 5 (2006/2007), č. 1, s. 2
  • Karel Jindřich: Plaský klášter a polské osídlení části Rokytenska; In: 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, Mariánský Týnec 1995, s. 38–39

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]