Krašov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krašov

Údolí Berounky s hradem
Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba před rokem 1232
Zánik po roce 1785
Stavitel Jetřich Hroznatovec
Další majitel Hroznatovci,
Švihovští z Rýzmberka,
Kolovratové aj.
Poloha
Adresa Ostrožna nad Berounkou, Bohy, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Krašov
Red pog.svg
Krašov
Další informace
Kód památky 37030/4-1301 (PkMnMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krašov je zřícenina hradu v Plzeňském kraji, 11 km od Kralovic v okrese Plzeň-sever. Hrad se nachází na skalnaté ostrožně nad vtokem Brodeslavského potoka do Berounky v nadmořské výšce 310 m n. m. nedaleko vsi Bohy, asi 1,2 km po proudu řeky (na sever) od osady Krašov (Krašovský mlýn). Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl založen Jetřichem z rodu Hroznatovců okolo roku 1232. Patří tedy k nejstarším šlechtickým hradům v Česku.[2]

Je možné, že hrad Krašov nebyl založen Jetřichem z Krašova, protože tento Jetřich, synovec tepelského Hroznaty, se v roce 1232 nepsal z Krašova na Berounce, ale z KrašovaBezvěrova, kde žil na otcově tvrzi. Snad tento Jetřich získal nějaké pozemky od krále Václava I., na nichž se rozhodl vybudovat nové sídlo, Krašovice, z nichž se poprvé psal v roce 1252. Jetřich měl bratra Sezemu II. a až jeho syn Sezema III., číšník krále Václava  II., získal od krále pozemky u Berounky, na nichž počátkem 80. let vybudoval hrad Krašov. Poprvé se z něho psal v roce 1284.[zdroj?]

Rod pánů z Krašova hrad vlastnil až do poloviny 14. století. Poté jej až do roku 1526 získal rod Kolovratů, po kterých se v držení hradu vystřídalo více majitelů. Během té doby byl renesančně přestavěn. V letech 17551779 se stal letním sídlem mnichů plaského kláštera, kteří si jej barokně přestavěli. Když byl klášter v roce 1785 zrušen, byl hrad opuštěn a rychle zchátral. Část hradu byla rozebrána na stavební materiál. Z něj byl postaven i dvůr Rohy.[3]

Hradu se ujal Klub českých turistů, který hrad zakonzervoval, a později Spolek pro záchranu Krašova, který zde vybudoval turistickou ubytovnu a svými neodbornými zásahy zapřičinil nenahraditelné ztráty celé řady archeologických informací.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Torzo bergfritu

Původní podobu předhradí neznáme. Hradní jádro bylo dvojdílné. V přední části byla původně cisterna na vodu. Zadní část jádra chránila mohutná hradba a na přístupové straně věžice s břitem, která zde nahradila bergfrit. Na nejlépe chráněné východní straně jádra stál malý palác.[2]

Už ve druhé polovině 13. století došlo k rozšíření přední části jádra, protože se nacházelo níže než předhradí. Byla postavena silná obvodová hradba a okrouhlý bergfrit. Později byl v zadní části jádra přistavěn palác a v nároží mezi paláci věžovitá stavba.[2]

Ve druhé polovině 15. století bylo vzhledem k rozvoji palných zbraní nově opevněno předhradí. Chránil je mohutný val s dnes zaniklou bateriovou věží. Severně od hradu, na levém břehu potoka, vznikla na nebezpečné výšině předsunutá bašta. Kromě dalších staveb je v předhradí doložen pivovar, spilka, sladovna, kovárna, krčma, cihelna, lázeň a níže pod hradem mlýn.[2]

Okolí hradu[editovat | editovat zdroj]

V okolí hradu se rozkládá přírodní rezervace Krašov, která je součástí přírodního parku Hřešihlavská. Od obce Bohy sem vede žlutá turistická značka. Cesta je dlouhá 2 km. Nejbližší železniční zastávka Kožlany je vzdálená 10 km. Z hradeb je pěkný výhled na údolí Berounky. V okolí je možné navštívit hrady Týřov, Krakovec nebo Angerbach u Kožlan.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-12-06]. Katalogové číslo 148930 : Hrad Krašov. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Krašov, s. 293–295.  
  3. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Krašov, s. 60.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Krašov hrad, s. 118–121.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]