Pušperk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o zřícenině hradu. Další významy jsou uvedeny na stránce Pušperk (rozcestník).
Pušperk
Zřícenina hradu Pušperk
Účel stavby

ochrana nové cesty k zemské hranici

Základní informace
Výstavba 1260
Zánik 1465, 1475
Další majitelé Lucemburkové, Jagellonci, Černínové
Poloha
Adresa Pušperk, Poleň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 45525/4-3252 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pušperk je zřícenina hradustejnojmenné vesnice dva kilometry západně od Poleněokrese Klatovy. Stojí na zalesněném vrchu zvaném Na Pušperské skále v nadmořské výšce 582 metrů. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Pušperku pochází z roku 1266, kdy patřil Jarošovi ze Slivna a z Poděvous,[2] který se zúčastnil bitvy u Kressenbrunu. Předpokládá se, že právě on hrad okolo roku 1260 založil a pojmenoval po svém erbu „lišce“ (Fuchsberg).[3] Těsně pod hradem vedla starodávná zemská silnice z Klatov přes Poleň k Horšovskému Týnu, která spojovala české země s Říší.[zdroj?]

Později byli držiteli hradu Hroznatovci a rytíři z Ustupenic. Před rokem 1434[2] byl hrad držený Hynkem z Ústupenic obležen, dobyt a pobořen husitským vojskem podporovaným klatovskými měšťany. Po Hynkově smrti pobořený a opuštěný hrad připadl jako odúmrť králi Vladislavovi Jagellonskému, který ho prodal Janu Zajícovi z Hazmburka. Od něj polovinu hradu koupil roku 1465 Jiřík z Říčan a druhou získal Jetřich z Čiremperka, manžel vdovy po Hynkovi z Ustupenic, který svou část prodal Břeňkovi z Ronšperka. Břeněk nechal hrad opravit, ale protože vedl spory na bavorských hranicích, byl hrad roku 1473 klatovskými znovu dobyt a pobořen. Brzy poté panství získali Švihovští z Rýzmberka, kteří neměli zájem poničený hrad obnovit, a ten proto dále chátral. Nový majitel, kterým se roku 1548 stal Albrecht Nebílovský z Drahobuze, si postavil sídlo v Poleni.[4] Později panství patřilo hrabatům z Vrtby, Klenovským a Černínům z Chudenic.[zdroj?]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hradní jádro mělo tvar nepravidelného čtyřúhelníku a bylo obehnáno hradbou a příkopem. Ve středu hradního jádra se nacházel donjon,[2] v jehož zbytcích byla na konci šestnáctého či v sedmnáctém[2] století zřízena kaple svatého Václava.[4] Vstup do věže se uzavíral závorou, v jejíž kapse se dochovalo prkénko, z něhož bylo získáno dendrodatum 1355.[5] Věž byla pravděpodobně postavena až ve čtrnáctém století. Barokní úpravy areálu setřely stopy další zástavby hradního jádra i interiéru věže.[2]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Po přepadení a zboření Pušperka byli vyvražděni všichni jeho obyvatelé. Za nějakou dobu po tom sedlák z blízké vsi Bezpravovic uslyšel ze zřícenin hradu volání o pomoc. Nalezl tu pak v zavalené spižírně jedinou dceru hradního pána, která se tu při obléhání hradu schovala, a když se po dobytí hradu vchod sesul, zde drahný čas ze zásob potravin žila, až konečně sedlákem byla osvobozena.

Jiná pověst vypráví, že hrad Pušperk prý byl spojen s hrádkem Ruchomperkem, vystavěném na blízkém vrchu Kouřimu, podzemní chodbou, kterou se majitelé těchto tvrzí navzájem navštěvovali. Pán z Kouřimi dlužen byl Pušperskému různé obilí a zvláště mnoho hrachu. Mezi sousedy vypuklo rozladění, když věřitel se dožadoval vrácení. Kouřimský slíbil vrácení dluhu a skutečně také poslal na Pušperk několik povozů se sudy s hrachem. Sotva ale byly vozy na hradní nádvoří vpuštěny, vyřítili se ze zakrytých sudů ozbrojenci a nic netušící posádku hradu ubili.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-15]. Identifikátor záznamu 157973 : Hrad – hrádek Pušperk, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 463–464. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Pušperk a Polyně, s. 42. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pušperk – hrad, s. 284–285. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Pušperk, s. 89. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KASTL, Petr. Hrad Pušperk na Chudenicku. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 36 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 47). ISBN 978-80-87170-40-3. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Pušperk a Polyně, s. 40–46. 
  • ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Praha: Libri, 2004. 276 s. ISBN 80-7277-240-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]