Albrecht Libštejnský z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albrecht Libštejnský z Kolovrat
Albrecht II. z Kolowrat na Liebsteině (1463-1510).jpg

Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
1503 – 25. květen 1510
Panovník Vladislav II. Jagellonský
Předchůdce Jan ze Šelenberka na Kosti
Nástupce Ladislav ze Šternberka na Bechyni

Nejvyšší dvorský hofmistr Českého království
Ve funkci:
1496 – 1502
Panovník Vladislav II. Jagellonský

Karlštejnský purkrabí
za panský stav
Ve funkci:
1496 – 1497
Panovník Vladislav II. Jagellonský
Předchůdce Beneš z Weitmile
Nástupce Zdeněk Lev z Rožmitálu

Narození 1463
Úmrtí 25. května 1510 (ve věku 47 let)
Rodiče Hanuš II. z Kolovrat
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně (146325. květen 1510) byl příslušník libštejnské větve šlechtického rodu Kolowratů. Byl politikem, působil jako karlštejnský purkrabí, královský rádce, královský hofmistr a nejvyšší kancléř Českého království.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jediný syn kanovníka Hanuše II. (zemřel 1483), a Kateřiny ze Šternberka (zemřela 1465). Oženil se s Annou z Kovárně, vdovou po Hynkovi z Valdštejna, jejich manželství bylo bezdětné.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jeho kariéra prudce stoupala, byl rádcem krále Vladislava Jagellonského, karlštejnským purkrabím (14961497) a královským hofmistrem (14961502).[1] Vrcholu své kariéry dosáhl v letech 15031510, kdy zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království. Byl oddaným úředníkem krále, a proto měl málo přátel, a to i v rodině.

V roce 1504 se pokusil upevnit vztahy mezi českým královstvím a slezskými stavy. Za to získal velký vliv na krále Vladislava II. Jagellonského, který ho považoval za de facto svého zástupce v zemi. Tím a svým chováním vzbudil Albrecht II. odpor ostatních vysokých zemských a dvorských úředníků. Proto začal spolupracovat s královskými městy, která soupeřila s panstvem o hospodářská práva, aby zvýšil svůj politický vliv. V roce 1507 dokonce s městy uzavřel úmluvu o vzájemné pomoci.

V roce 1505 podepsal úmluvu panských rodů proti Jednotě bratrské. Tento bojovný svazek uzavřeli také Petr z Rožmberka, Jindřich IV. z Hradce, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Petr ze Šternberka, Jan ze Švamberka a na Strakonicích, Jan z Kolowrat a na Mašťově, Jan z Kolowrat a na Novém Hradě, Jindřich z Kolowrat, Jiří z Kolowrat, Mikuláš z Kolowrat a řada představitelů dalších významných rodů. Jako nejvyšší kancléř se tak postavil proti Jednotě bratrské a všem nábožensky radikálním živlům, protože jeho cílem bylo dosáhnout sblížení utrakvistůkatolíky

Byla to doba téměř bezvládí, kdy král sídlil v Budíně a šlechta soupeřila o moc s městy v zemi dopouštěla se i loupeží. Odpor nepřátel vyvrcholil roku 1508 jeho pádem. Na svatojakubském sněmu pak bylo rozhodnuto o přenesení jeho pravomocí na Zdeňka Lva z Rožmitálu – mocného šlechtice s velkými ambicemi. Král mu ale zachoval svou přízeň a v roce 1509 mu daroval panství a hrad Bělá, které zkonfiskoval rodu Gutštejnů za činy, jejichž se dopustili proti jeho majestátu. V roce 1510 ho znovu jmenoval kancléřem království. V témže roce však Albrecht bez dědiců zemřel.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Byl velmi obratný a podařilo se mu zvětšit rodový majetek. Za svého života se Albrecht II. domohl značného majetku. Patřily mu například statky Libštejn, Perštejn, Mělník, Kladruby a Krupka. Panství Lovosice vlastnil společně s klášterem Altzell u Drážďan (zde byl také pohřben). Protože jeho manželství s Annou bylo bezdětné, odkázal svůj majetek nevlastním synům Bernardvi a Janovi z Valdštejna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 322. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel: Kolowratové, věrně a stále, Praha 2016, s. 25–26.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]