Bohy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohy

Zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem
Znak obce BohyVlajka obce Bohy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 566471
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kralovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 9,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 131 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 368 m n. m.
PSČ 331 41
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Bohy 9
331 41 Bohy
Starosta Lenka Havlíčková
Oficiální web: www.bohy.cz
Email: dales@razdva.cz
Bohy
Red pog.svg
Bohy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohy, dříve Zbohy, je obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Katastrální území obce zaujímá 926 ha a PSČ je 331 41. Katastrální území vlastních Bohů zaujímá rozlohu 6,93 km². Obec, do které patří ještě vesnice Rakolusky a hospodářský dvůr Rohy, je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ves leží 8 km jihovýchodně od Kralovic v nadmořské výšce 368 m na svažitém začátku ostrohu obtékaného řekou Berounkou z jihu, východu a severu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je vesnice písemně připomínána roku 1228 v seznamu majetku ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Ve 13. století se Zbohy na čtyři století staly majetkem pánů z Krašova. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha Bezdružického ml. z Kolovrat ves Mikuláš Sviták z Landštejna za 3250 kop.

Během třicetileté války byla ves opětovně pustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století měla šest usedlostí. Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Zbohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785.

Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Bohy. Tato obec, kde v roce 2005 žilo 75 obyvatel, do roku 2012 formálně zdvojnásobila jejich počet na 150.

8. listopadu 2016 byly obci uděleny znak a vlajka.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Na protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla.

U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub.

Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1743.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se leží na hranici území přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky. Bohy leží na cyklotrasách Střela a Baroko III.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. REKOS

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: ; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. , s. 14
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]