Horní Bříza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Bříza
Letecký pohled na Horní Břízu

Letecký pohled na Horní Břízu

znak obce Horní Břízavlajka obce Horní Břízaznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0325 558885
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Nýřany
pověřená obec: Třemošná
historická země: Čechy
katastrální území: Horní Bříza
katastrální výměra: 14,54 km²
počet obyvatel: 4 262 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 367 m n. m.
PSČ: 330 12
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Třída 1. máje 300
330 12 Horní Bříza
starosta / starostka: Ing. Vojtěch Šedivec
Oficiální web: www.hornibriza.eu
E-mail: podatelna.mu@hornibriza.cz

Horní Bříza
Red pog.svg
Horní Bříza
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horní Bříza je město v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. Město je obklopeno lesy a protéká jím řeka Bělá. Z jihu na sever vede na východním okraji města železniční trať č. 160 z Plzně do Žatce. Kromě železničního spojení má město autobusové spojení s Plzní i dalšími městy a obcemi v okolí. V Horní Bříze se nachází Masarykova základní škola, Střední škola Horní Bříza a dvě mateřské školy. Ve světě je město známé svou keramickou výrobou.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Město je na východě obklopeno lesy a na západě převažují pole a louky. Horní Bříza leží asi 15 km od Plzně (vzdušnou čarou cca. 10 km). Na západě od obce leží Žilov, na severozápadě Trnová, na severu Kaznějov dále severovýchodně je Obora, na východě sousedí s Horní Břízou Hromnice, jihovýchodě je to Česká Bříza, na jihu Třemošná a Záluží a na jihozápadě Ledce. V okolí lze také objevit paleontologické nálezy a prochází zde i naučná stezka Horní Bříza.

Geologie[2]

Znak a vlajka města[editovat | editovat zdroj]

Znak ve tvaru štítu s červeným „kůlem“, v levém poli bříza a v pravém zeleno-bílá (popř. stříbrná) šachovnice. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy – bílý, červený, zelený v poměru 2:1:2, poměr šířky k délce je 2:3.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Ves Březí je historicky doložena v letech 1180–1182. Asi o 40 let později ji kníže daroval Ratmírovi ze Skviřína a ten odkázal plaskému klášteru, aby si zajistil spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. Osud Březí byl tak na staletí svázán s plaským klášterem.

V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. V Březí na pravém břehu bylo 9 lánů, v Čermné na levém břehu 12 lánů. Opat Mikuláš tehdy zavedl zákupní právo, podle kterého měli poddaní právo zůstat na své usedlosti, pokud řádně odváděli naturální a peněžité dávky, případně robotu. Od doby husitských válek byl plaský klášter nucen svůj majetek zastavovat a obě vsi často měnily majitele. Albrecht z Kolovrat udělil vsím roku 1499 právo odúmrti a právo svobodného stěhování. Roku 1539 se majitelem stal Florián Gryspek z Gryspachu, který na svých statcích vydal „Řád selský“ čili „Artikulové soudní“ a v roce 1558 nechal sepsat první urbář – knihu, kde byl zaznamenán veškerý majetek panství i poddaných a jejich povinností. Březí postupem času splynulo s Čermnou.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Vzhled obce se po staletí neměnil. I podle Tereziánského katastru z roku 1718 bylo v Březí celkem 12 sedláků, hajný a kovář. Za panování Josefa II. byl klášter zrušen, majetek převzala náboženská matice a od ní ho roku 1826 koupil kníže Václav Kliment Metternich. V roce 1839 byla postavena kaplička a zavedeno číslování domů. Průmysl začal pronikat i do těchto zemědělských krajin. Na Horách byly vitriolové hutě, sirné hutě a v roce 1819 se na Čabalkách začalo těžit uhlí. V roce 1848 se Hořejší Březí stalo samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl Václav Matějovec. V té době tu bylo 27 domů a 259 obyvatel.

V roce 1865 obec zachvátil velký požár, který změnil její tvář. Kvůli požáru zde několik požárem postižených sedláků vystavělo u žilovské silnice společnou cihelnu. Další důležitá událost nastala v roce 1871, protože se začala stavět Plzeňsko-Březanská dráha, která procházela i Horní Břízou. Dráhu budovala soukromá společnost v čele s Antonínem ze Starchů, knížetem Metternichem, hrabětem Černínem a hrabětem Lažanským z Manětína. O dráhu mnoho místních zájem neprojevilo a tak i kvůli snaze společnosti mít stanici co nejblíže polesí dráha celou obec téměř míjela. Mnozí proto také dráhu se stanicí vzdálenou 2,5 km od obce ignorovali.

Výrazný zlom však nastal až v letech osmdesátých, kdy tu byl objeven kaolin. Roku 1882[3] začal v polesí Toku těžit kaolin významný rokycanský podnikatel a báňský odborník Johann Fitz. Postavil plavírnu a v roce 1886 zavedl i výrobu keramického zboží. Stal se tak zakladatelem podniku, který si přes sto let udržoval dominantní postavení v keramickém průmyslu. Obec v té době měla 43 domů a 349 obyvatel se začala rychle rozrůstat. Pro dělníky a úředníky se stavěly domy, budovaly se silnice a vznikaly nové živnosti. Roku 1889 byla otevřena nová škola, později pošta, zdravotní středisko, četnická stanice a postaveno bylo i nové nádraží. Roku 1890 cihelna vystavěná sedláky zanikla ale po 1. světové válce v roce 1920 stavitel Karel Prach pocházející z Příšova cihelnu rekonstruoval a vybudoval moderní cihlářský podnik. V roce 1903 byla zbourána původní železniční stanice, ale téhož roku byl dokončena nová budova zastávky – čp. 28, nicméně v současné době je již budova samotná dlouho mimo provoz. 16. září 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1943 byla postavena druhá železniční zastávka (Horní Bříza zastávka). [4]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Horní Břízy:

Rok 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 2 323 3 122 4 007 4 487 4 520 4 463 4 496 4 495 4 529 4 551 4 523 4 493 4 481 4 340 4 340 4 299
Z toho muži 2 188 2 165 2 183 2 183 2 209 2 213 2 212 2 195 2 209 2 128
Z toho ženy 2 332 2 298 2 313 2 312 2 320 2 338 2 311 2 298 2 272 2 212

26. 3. 2011 zde bylo 582 obydlených domů a 1596 obydlených bytů.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička sv. Petra
  • Pomník obětí II. světové války na hřbitově

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=822400&x=1059300&s=1 [online]. .  
  3. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html [online]
  4. http://www.minulost.unas.cz/ [online].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]