Nevřeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nevřeň
Nevren naves.jpg
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0325 559288
Pověřená obecVšeruby
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel294 (2021)[1]
Rozloha6,33 km²
Katastrální územíNevřeň
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ330 11
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNevřeň 73
33011 Třemošná
nevren@nevren.cz
StarostkaIng. Štěpánka Bejčková
Oficiální web: www.nevren.cz
Nevřeň
Nevřeň
Další údaje
Kód obce559288
Kód části obce104353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nevřeň je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 294[1] obyvatel. Nevřeň leží zhruba 13 km směrem na severozápad od centra Plzně. Příslušnou obcí s rozšířenou působností jsou Nýřany, které jsou od Nevřeně vzdáleny přibližně 14 km směrem na jih.[2] Poblíž obce se nacházejí pozůstatky povrchových lomů i podzemních dolů, dříve sloužících k těžbě kaolinu a černého uhlí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum založení obce není známo, existuje pouze dohad, že Nevřeň pravděpodobně založil v první polovině 14. století některý z příslušníků západočeského rodu Hroznatovců. První písemná zmínka o vsi jménem Newrzien pochází z roku 1364, kdy ji koupili majitelé hradu Bělá.[3][4] Ve vlastnictví obce, respektive její části, je od roku 1484 vystřídal Markvart z Úlic a po něm plzeňský soukeník Vít. Podle jeho závěti se od roku 1487 stala Nevřeň na 150 let majetkem města Plzně.

V roce 1651 koupil panství Nekmíř od Jana Vikarta Vřesovce z Vřesovic polní maršálek Jan Zikmund Bedřich hrabě Gőtz. Po jeho smrti v roce 1662 Gőtzova manželka Marie Isabella Trčková z Lípy panství rozšířila a zahrnula do něj i Nevřeň.[4]

V roce 1895 Nevřeň (tehdy zvanou Nebřem) s nekmířským panstvím koupil od Lobkowitzů plzeňský právník JUDr. Stanislav Wopršálek. Podle Slovníku Království českého bylo v uvedeném roce v Nevřeni 56 domů s 381 obyvateli. Součástí obce byly též dvě osady – Nová Hospoda a Kokořov.[4]

Od poloviny 19. století se u vesnice těžilo černé uhlí uložené v jediné sloji s mocností 0,6 až jeden metr v hloubce čtrnáct až 93 metrů. Nejstaršími provozy byly doly Adam a Chrisogon. Roku 1910 byl jihovýchodně od vesnice otevřen důl Irena hluboký 43 metrů. Těžba začala až v roce 1917 a už po dvou letech skončila. Obnovena byla roku 1920 a v roce 1925 skončila definitivně. V letech 1917, 1918 a 1920 bylo v dole vytěženo přibližně 298, 806 a 335 tun uhlí.[5]

Osada Nová Hospoda se sedmi popisnými čísly zůstala součástí Nevřeně až do 21. století, zatímco Kokořov byl v roce 1960 převeden pod správu obce Všeruby.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Centrum Caolinum Nevřeň
Centrum Caolinum
V roce 2014 bylo v obci otevřeno Centrum Caolinum – multifunkční společenské centrum spojené s hasičskou zbrojnicí (která vyhořela o dva roky dříve). V centru je stálá expozice těžby kaolinu. Novostavba Centra Caolina získala druhé místo v Ceně Klubu Za starou Prahu za rok 2016.[6]
Hlubinný důl
Dne 15. června 2019 se pro veřejnost otevřel i bývalý kaolinový důl, jehož nový vstupní portál se nachází asi 750 metrů severovýchodně od Centra Caolinium. Těžba v tomto dole byla zahájena roku 1870, avšak již v roce 1897 byla pro nízkou kvalitu dobývané suroviny a logistické problémy spojené s kvalitou cest nezbytných pro přepravu vytěženého materiálu ukončena. Tento důl patří spolu s dolem Orty u Hosína na předměstí Českých Budějovic k nejhodnotnějším příkladům dobývání kaolinu podzemním způsobem v České republice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. O obci [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  4. a b c Historie obce [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  5. DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 204. 
  6. http://www.zastarouprahu.cz/cena-kzsp

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 25. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2017. 237 s. ISBN 978-80-7445-185-0, ISBN 978-80-7404-240-9. Kapitola Centrum Caolinum Nevřeň, s. 158–160. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]