Přeskočit na obsah

Štichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štichovice
Kaplička
Kaplička
Znak obce ŠtichoviceVlajka obce Štichovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecManětín
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel120 (2024)[1]
Rozloha11,20 km²[2]
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ331 41
Počet domů51 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtichovice 36
331 41 Kralovice
obecstichovice@volny.cz
StarostkaVáclava Šalounová
Oficiální web: www.stichovice.cz
Štichovice
Štichovice
Další údaje
Kód obce578797
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štichovice jsou obec v severní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, do které patří ještě Křečov, žije 120[1] obyvatel. Katastrální území Štichovice měří rozlohu 759,28 hektaru. Štichovice jsou součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Ves původně patřila do majetku pánů z Brda, od poloviny 14. století byla v držení komendy johanitů v Manětíně. Na počátku husitských válek v roce 1420 získal od krále Zikmunda ves Štichovice s dalšími Bohuslav ze Švamberka. V té době bylo ve Štichovicích devatenáct usedlostí. Na konci osmdesátých let 16. století ves koupil Jeroným Hrobčický z Manětína. Za třicetileté války bylo šest usedlostí vypleněno.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Ves leží pět kilometrů jihovýchodně od Manětína v nadmořské výšce 458 metrů, v rovinatém mírně se k východu svažujícím terénu nad pravým břehem řeky Střely.

Štichovice sousedí na severovýchodě za řekou Střelou se Strážištěm, na východě s Křečovem, na západě s Vladměřicemi a Českou Doubravicí a na severu s osadou Kocanda. Vsí prochází jižní hranice přírodního parku Horní Střela.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 178 obyvatel (z toho 83 mužů), z nichž bylo 177 Čechoslováků a jeden Němec. Všichni byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 168 obyvatel: 166 Čechoslováků, jednoho člověka nezjišťované národnosti a jednoho cizince. S výjimkou dvou evangelíků, jednoho člena církve československé a jednoho člověk bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 231 190 189 182 170 178 168 131 119 109 98 96 95 95 84
Počet domů 25 25 31 31 31 31 31 30 29 29 28 33 34 28 28

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 k obci patřil Ondřejov.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Na rozlehlé návsi s rybníčkem stojí menší zděná kaple z 19. století s velkým sanktusníkem a slunečními hodinami ve štítu nad vchodem. Na protilehlé straně je kamenný pamětní kříž. Drobný potok protékající přes náves je překlenut klenutým kamenným mostíkem. Náves je obklopena řadou malých i velkých usedlostí, ze kterých je zajímavá čp. 12. Ve statku čp. 14 se dochoval patrový roubený špýchar se zděným přízemím, které je z části zapuštěné do svahu. V čp. 18 je dřevěná stodola.

U silnice na Manětín stojí kamenná sloupková boží muka z roku 1721 s trojramenným křížem ve vrcholu. U odbočky ze silnice II/201 do vsi stojí v polích malá zděná čtyřboká kaplička. Při silnici do Křečova kamenný pamětní kříž.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 164. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 397.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]