Střela (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střela
Střela u Píplova Mlýnu nad ústím do Berounky
Střela u Píplova Mlýnu nad ústím do Berounky
Základní informace
Délka toku 101,6 km
Plocha povodí 921,8 km²
Průměrný průtok 3,20 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-11-02-0010
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj, Plzeňský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střela (německy Schnella) je řeka v západních Čechách známá především svým hlubokým kaňonovitým údolím. Délka toku činí 101,6 km.[1] Plocha povodí měří 921,8 km².[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název je řeky je údajně odvozen z pověsti, podle které kníže zastřelil havrana, jehož hejno rušilo knížecí družinu při lovu. V havranově žaludku se ukrýval očarovaný drahokam, pomocí něhož jakýsi cizinec zničil havraní hejno, které svou magickou mocí zaklelo hrad na vysoké skále nad řekou. Na připomínku události byl hrad pojmenován Havraní kámen (německy Rabenstein) a řeka podle knížecího šípu Střela.[3] V minulosti byly používány také názvy Lososnice, Sagitta (Šíp, Šipka), Schipka, Schinka a Schnella.[zdroj?]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramen Střely (dolní)
Řeka u Žlutic

Střela pramení v Prachometech na úpatí Prachometského kopce (780 m n. m.) v Tepelské vrchovině nedaleko Toužimi, protéká náhorní plošinou v meandrech údolní nivou, protéká vodní nádrží Žlutice, Žluticemi, pod Chyšemi se hlouběji zařezává do terénu a získává charakter dravé bystřiny, v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon, nad Plasy se tok opět zklidňuje a vlévá se zleva poblíž Liblína do Berounky. Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 413,95 m.

Prameniště Střely bylo narušeno novodobými melioračními zásahy v území a regulací toku (část toku je i zatrubněna), geografický pramen se nalézá na jihozápadním okraji Prachomet (50°00'26"N, 12°56'58"E, 705 m n. m.), ovšem mnohem známější a také vydatnější je dolní pramen na východním okraji Prachomet (683 m n. m.).[zdroj?]

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

levý/pravý, od pramene k ústí

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Povodí Střely leží v oblasti s nízkým úhrnem průměrných ročních srážek, větší průtok má řeka na jaře, v letním období jsou průtoky velmi nízké. Mnohé přítoky a samotný horní tok řeky mohou v extrémně suchých letech zcela vyschnout. Stalo se tak například v roce 2015.[4] V tomto období pak slouží k zajištění minimálního průtoku na středním a dolním toku vodní nádrž Žlutice, jejímž hlavním účelem je akumulace surové vody pro místní úpravnu vody.[5] Průměrný roční průtok v ústí činí 3,20 m³/s, specifický odtok činí 3,47 l/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Střely (m³/s) ve stanici Plasy:[6]

Hlásné profily:[7][8][9]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Žlutice (VD Žlutice) 68,30 215,70 km² 1,05 m³/s 110 m³/s
Čichořice 52,67 393,36 km² 1,87 m³/s 174 m³/s
Plasy 16,30 773,83 km² 2,99 m³/s 256 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Soutok Střely (vpravo) a Berounky

Horní část toku s vodním dílem Žlutice je využívána jako zdroj pitné vody pro rozsáhlou oblast od Žatce ke Stříbru. Vodnost a výškový profil toku neumožňuje větší zisk vodní energie, přesto je zde několik malých vodních elektráren, největší je na vodním díle Žlutice (219 kW). V minulosti zde pracovala celá řada malých vodních mlýnů a pil.

Vodní díla[editovat | editovat zdroj]

Zejména na horním toku je řada průtočných rybníků (např. Vacek, Mlýnský, Podzámecký, Na Soutoku). Na toku jsou dvě přehradní nádrže:

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Vodácky nejatraktivnější a nejznámější je dolní, cca 60 km úsek toku, od Žlutické přehradní nádrže. Tok je zde sjízdný jen výjimečně,[10] při vyšším průtoku, alespoň 4 m³/s (též se využívá upouštění vody ze Žlutické přehradní nádrže). Horní splavný úsek má charakter rychle proudícího meandrujícího lužního toku (ZW B-C). Od Chyší získává postupně ráz dravé bystřiny s kamenitým až balvanitým řečištěm o šířce 5–8 m, největší peřeje jsou pod Rabštejnem (WW l-ll). Pod Plasy ubývá kamenitých peřejí a řeka vtéká do lesnatého údolí bez cest a lidských sídel.[11] Jezů není mnoho, některé jsou rozvalené a sjízdné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Střela [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁK, Otomar; HOLEČKOVÁ, Marie. Havraní kámen z řeky Střely. Beroun: Nakladatelství MH, 2007. 144 s. ISBN 80-86720-31-4. S. 6. 
  4. Povodí Vltavy – Informační zpráva o mimořádných vodních stavech a suchu na vodních tocích a vodních dílech ve správě státního podniku Povodí Vltavy [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  5. VD Žlutice [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  6. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Berounky za rok 2015 (str. 55) [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  7. Evidenční list hlásného profilu stanice VD Žlutice [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  8. Evidenční list hlásného profilu stanice Čichořice [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  9. Evidenční list hlásného profilu stanice Plasy [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  10. Střela – vodácký průvodce
  11. Dolní Střela – vodácký průvodce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Plzeňsko. Příroda, historie, život. 1. vyd. Praha: Baset, 2008. 880 s. (Krajina a lidé). ISBN 978-80-7340-100-9. 
  • KUMPERA, Jan. Řeky a říčky Karlovarského kraje aneb Vodní toulky krajem lázní. 1. vyd. Plzeň: Agentura Ekostar, 2004. 127 s. S. 84–94. (čeština) 
  • FÁK, Jiří; SCHIERL, Jiří; VÁŇA, Martin; VOGELTANZ, Jaroslav. Tajemství řeky Střely. Plzeň: Starý most, 2017. 175 s. ISBN 978-80-87338-80-3. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]