Křečov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křečov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 28 (2011)
Domů 58
Lokalita
PSČ 331 41
Obec Štichovice
Okres Plzeň-sever
Katastrální území Křečov (3,62 km²)
Zeměpisné souřadnice
Křečov
Křečov
Další údaje
Kód části obce 163741
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Křečov (rozcestník).

Křečov je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Štichovice. Ve vsi žije okolo 22 obyvatel, její katastrální území je 361,59 ha a PSČ všech adres je 331 41. Křečov je součástí Mikroregionu Dolní Střela. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ves leží 7 km jihovýchodně od Manětína v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky Střely: Křečovským potokem a Chladnou. Jižně od vsi prochází silnice II/201.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves je poprvé písemně připomínána v 1. polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala komenda johanitů v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství Bohuslav ze Švamberka. V druhé polovině 15. století je Křečov v držení Jana z Rokycan. Roku 1587 byl Křečov koupen Jeronýmem Hrobčickým z Manětína. Za třicetileté války bylo z 8 usedlostí 6 zničeno.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Dominantou vsi je kostel svatého Petra a Pavla, který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 155067 opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 168083 nákladem Karla Maxmiliána Lažanského. Kostel tehdy získal předsíň přistavěnou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavěnou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka J. F. Händla. Kostel je obklopen hřbitovem.

Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Křečov sousedí na severu za řekou Střelou se Strážištěm, na severovýchodě s Mladoticemi, na jihovýchodě s Ondřejovem a na západě s Vladměřicemi. Na sever od vsi začíná přírodní park Horní Střela.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Křečov, fara, s. 33-35. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]