Trnová (okres Plzeň-sever)
| Trnová | |
|---|---|
 | |
.svg) .svg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třemošná |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′40″ s. š., 13°19′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 987 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,50 km²[2] |
| Katastrální území | Trnová u Plzně |
| Nadmořská výška | 418 m n. m. |
| PSČ | 330 13 |
| Počet domů | 332 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Trnová 181 330 13 Trnová u Plzně ou@trnova.cz |
| Starostka | Petra Martínková Šumlovová |
| Oficiální web | www |
  Trnová | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559504 |
| Kód části obce | 168394 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trnová je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 987[1] obyvatel. Obec je situována v klidném prostředí poblíž lesů. Protéká jí potok Bělá. Po těžbě černého uhlí zůstaly rozlehlé odvalové haldy a pod částí obce se nalézají štoly. Obec se přesto poměrně rychle rozvíjí a renovuje. Během celého roku je zde nespočet různých akcí (plesy, bály, pouť, myslivecké akce, táboráky, pochody pro děti, hasičská i jiná klání).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemné doklady o existenci vsi Trnová pocházejí z konce 12. století, kdy na listině Čéče ze Železnice z roku 1180 či 1181 je uveden jako svědek Ludvík z Trnové. Název vsi měl tehdy podobu Trinova. Brzy poté nabyl Trnové velmož Hroznata, zakladatel rodu Hroznatovců. Roku 1197 se Hroznata vydal na cestu do Jeruzaléma a na tři roky tehdy svěřil tepelskému klášteru do správy vsi Hunčice, Krukanice a Trnovou.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]U silnice z Horní Břízy do Trnové, severně od samoty Čabalka, jsou v terénu patrné odvaly po těžbě černého uhlí. Těžba v nevelkých hloubkách probíhala v první čtvrtině 20. století. Dobývala se sloj nevřeňsko-nýřanských vrstev. Na odvalech se vyskytují úlomky uhlí, uhelných jílovců, arkózovitých pískovců, pelokarbonátů, tufogenních jílovců. Na lokalitě jsou běžné otisky rostlin a vzácně se objevují černá zkamenělá dřeva.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 731 obyvatel (z toho 393 mužů), z nichž bylo 770 Čechoslováků, sedm Němců, dva lidé nezjišťované národnosti a dva cizinci. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 177 lidí bylo bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 983 obyvatel: 960 Čechoslováků, jedenáct Němců a dvanáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 53 evangelíků, pět členů církve československé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 456 lidí bez vyznání.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 311 | 376 | 477 | 558 | 714 | 781 | 983 | 1 020 | 932 | 889 | 812 | 785 | 797 | 866 | 1 013 |
| Počet domů | 39 | 44 | 55 | 63 | 78 | 99 | 149 | 196 | 202 | 215 | 217 | 249 | 274 | 303 | 332 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Přestože historik Sedláček existenci zdejší tvrze popírá, umístění zámku v komplexu hospodářského dvora naznačuje, že zde stávalo starší sídlo. Patrně na jeho místě byl v první polovině 18. století postaven dnešní zámeček Vísky, v 19. století novogoticky přestavěný. Je to obdélná, patrová budova s úzkým, výrazným rizalitem v obou hlavních fasádách. Okolo zámečku park. Od druhé poloviny 20. stol. v majetku Státního statku; velmi zchátralý. Po roce 1996 opraven, v soukromém vlastnictví.
Dominantou obce je 12 hektarový rybník Vísecký, na mapách zaznamenaný pod názvem Hamr. Tato vodní plocha v současné době slouží k rekreačnímu využití, sportovnímu rybaření a je významnou zásobárnou vody pro hornobřízské keramické závody. Ve dvoře čp. 2 je situováno roubené obytné stavení, pravděpodobně nejstarší stojící stavba ve vsi. V čele statku čp. 21 je klenutá brána. V prostoru návsi je osazen pamětní kříž z roku 1857. Na severním okraji obce byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkých žárových pohřbů.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Koutenský (1931–2025), lékař a pedagog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Čabalka [online]. Česká geologická služba, 2002-12-04, rev. 2005-01-23 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 164.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Trnová [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnová na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Trnová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Trnová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
