Mrtník (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mrtník
Znak obce MrtníkVlajka obce Mrtník
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 559245
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností Kralovice
Pověřená obec Plasy
Historická země Čechy
Katastrální území Mrtník
Katastrální výměra 3,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 332 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 456 m n. m.
PSČ 331 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mrtník 52
331 52 Dolní Bělá
Starosta Kováříková Marie
Oficiální web: www.mrtnik.cz
Email: obec@mrtnik.cz
Mrtník
Mrtník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mrtník se nachází v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 332[1] obyvatel. Nejbližším městem je Kaznějov vzdálený od obce 7,5 kilometru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází od názvu lesa Mrt (ze staročeštiny, odumřelá část) a přípony -ník (dříve -níky). Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.[2]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1420[2] v souvislosti se zastavováním majetku plaského kláštera na počátku husitské revoluce. V historických dokumentech se uvádí jako vznik obce letopočet 1418, který se objevuje v plaské klášterní kronice ze 16. století. Obec se spojuje se šlechtickým rodem Milhosticů, který vlastnil rozsáhlý majetek na Doupovsku a Manětínsku. Existují i spekulace, že Mrtník existoval již ve 14. století, kdy se stal součástí majetku plaských cisterciáků. Jisté je, že tato vesnice náležela vladykám z Lozy, kteří byli stejného rodu s pány z Brda, Stvolen a Rabštejna.

Opat Gotfrýd roku 1418 zapsal obce Mrtník a Koryta Jiřínkovi z Čivic na Krašovicích a jeho synu Janovi. V roce 1420 po rozepři s opatem byl Mrtník , Lité, Lomnička a Vrážné připsán Bavůrkovi ze Švamberka, jemuž král Zikmund připsal za vojenské služby 100 kop. To bylo roku 1421.

Bavůrek roku 1424 přenechal Mrtník Zbranírovi z Bukova, ten jej předal Jindřichovi a Packovi, bratrům, kteří roku 1452 koupili Lomany a vlastnili Dobronice u Touškova a nějaké vsi v Kozolupech. Po 14 letech, v roce 1466, byl Mrtník prodán Burjanovi mladšímu z Gutštejna u Nečtiná. Jeho synové Volf a Jetřich získali roku 1502 majestáty na plaské vesnice a je připojili k hradu Bělá.

Roku 1622 se ujal panství Vilím z Vřesovic, ale jeho syn Jan Vikart byl nucen panství z finančních důvodů prodat panství bělskému. Alš Ferdinand Vratislav z Mitrovic vesnici odkoupil v roce 1656 a roku 1663 ji prodal Karlu Maxmiliánovi Lažanskému z Manětína.

Po druhé světové válce se obec pouze pozvolna rozvíjela a modernizovala. Výrazný zlom nastal v roce 1964 díky příhodné skladbě aktivního a pracovitého kolektivu funkcionářů místního národního výboru. Spolu se všemi občany obce se podařilo upravit a zvelebit ji tak, že jí byl natrvalo propůjčen čestný titul Vzorná obec okresu Plzeň-sever.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Obecnímu znaku náleží modrý štít, který symbolizuje říčky Bělou a Střelu, které jsou zároveň částí znaku pánů z Rabštejna a Lozy připomínající majitele z 13. a 14. století, zelená pahorkatina symbolizující zemědělskou činnost obce (lesy, louky, kopce), stříbrné kopce představující těžbu kaolinu a v minulosti i stříbra, a v neposlední řadě zlatý svazek mrtě symbolizující název obce a sounáležitost.

Kultura, sport[editovat | editovat zdroj]

Obecní kulturní dům pořádá každý rok mnoho společenských akcí, včetně bálů, zpívaných, dětských maškarních bálů a sportovních akcí a vánočních turnajů ve stolním tenise. Na jižním okraji se nachází přírodní koupaliště s pitnou vodou z místních podzemních vrtů. Svou tradici zde má i malá kopaná, na kterou se každoročně první víkend v červenci sjedou oddíly z blízkého okolí. Turnaj se odehrává na místním fotbalovém hřišti nazývaném Brabcovna.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V těsné blízkosti Mrtníka se nachází kaolinový lom, který je v provozu již od roku 1903.
  • Významnou mrtnickou obyvatelkou byla tzv. „mrtnická bába“, která byla na severu Plzně známa svými léčitelskými schopnostmi a napravování zlomenin.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mrtník, s. 148. 
  3. MEISSNEROVÁ, Šárka. Bábu mrtnickou nakonec kronikář vyfotil [online]. Deník (Vltava Labe Media), 2010-04-01 [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Kočka, Státní Oblastní  Archiv Plasy, Dějiny Politického Okresu Kralovického
  • Václav Kočka: Dějiny Kralovicka
  • Václav Zetek: Dějiny politického okresu Kralovického
  • Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]