Mrtník (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mrtník
Znak obce MrtníkVlajka obce Mrtník
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 559245
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností Kralovice
Pověřená obec Plasy
Historická země Čechy
Katastrální území Mrtník
Katastrální výměra 3,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 344 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 456 m n. m.
PSČ 331 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mrtník 52
331 52 Dolní Bělá
Starosta Kováříková Marie
Oficiální web: www.mrtnik.cz
Email: obec@mrtnik.cz
Mrtník
Red pog.svg
Mrtník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mrtník se nachází v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. V obci žije přes 300 obyvatel. Nejbližším městem je Kaznějov, vzdálený od obce 7,5 kilometru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází od názvu lesa Mrt (ze staročeštiny, odumřelá část) a přípony -ník (dříve -níky). Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1420 v souvislosti se zastavováním majetku plaského kláštera na počátku husitské revoluce. V historických dokumentech se uvádí jako vznik obce letopočet 1418, který se objevuje v plaské klášterní kronice ze 16. století. Obec se spojuje se šlechtickým rodem Milhosticů, který vlastnil rozsáhlý majetek na Doupovsku a Manětínsku. Existují i spekulace, že Mrtník existoval již ve 14. století, kdy se stal součástí majetku plaských cisterciáků. Jisté je, že tato vesnice náležela vladykám z Lozy, kteří byli stejného rodu s pány z Brda, Stvolen a Rabštejna.

Opat Gotfrýd roku 1418 zapsal obce Mrtník a Koryta Jiřínkovi z Čivic na Krašovicích a jeho synu Janovi. V roce 1420 po rozepři s opatem byl Mrtník , Lité, Lomnička a Vrážné připsán Bavůrkovi ze Švamberka, jemuž král Zikmund připsal za vojenské služby 100 kop. To bylo roku 1421.

Bavůrek roku 1424 přenechal Mrtník Zbranírovi z Bukova, ten jej předal Jindřichovi a Packovi, bratrům, kteří roku 1452 koupili Lomany a vlastnili Dobronice u Touškova a nějaké vsi v Kozolupech. Po 14 letech, v roce 1466, byl Mrtník prodán Burjanovi mladšímu z Gutštejna u Nečtiná. Jeho synové Volf a Jetřich získali roku 1502 majestáty na plaské vesnice a je připojili k hradu Bělá v současné Dolní Bělé.

Roku 1622 se ujal panství Vilím z Vřesovic, ale jeho syn Jan Vikart byl nucen panství z finančních důvodů prodat panství bělskému. Alš Ferdinand Vratislav z Mitrovic vesnici odkoupil v roce 1656 a roku 1663 ji prodal Karlu Maxmiliánovi Lažanskému z Manětína.

Po 2.světové válce se obec pouze pozvolna rozvíjela a modernizovala. Výrazný zlom nastal v roce 1964 díky příhodné skladbě aktivního a pracovitého kolektivu funkcionářů MNV. Spolu se všemi občany obce se podařilo upravit a zvelebit ji tak, že jí byl natrvalo propůjčen čestný titul „Vzorná obec okresu Plzeň-sever“.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Obecnímu znaku náleží modrý štít, který symbolizuje říčky Bělou a Střelu, které jsou zároveň částí znaku pánů z Rabštejna a Lozy připomínající majitele z 13. a 14. století, zelená pahorkatina symbolizující zemědělskou činnost obce (lesy, louky, kopce), stříbrné kopce představující těžbu kaolinu a v minulosti i stříbra, a v neposlední řadě zlatý svazek mrtě symbolizující název obce a sounáležitost.

Kultura, sport[editovat | editovat zdroj]

Obecní kulturní dům přináší každý rok mnoho společenských akcí, včetně bálů, zpívaných, dětských maškarních bálů a sportovních akcí a vánočních turnajů ve stolním tenise. Na jižním okraji se nachází přírodní koupaliště s pitnou vodou z místních podzemních vrtů. Svou tradici zde má i malá kopaná, na kterou se každoročně první víkend v červenci sjedou oddíly z blízkého okolí. Turnaj se odehrává na místním fotbalovém hřišti nazývaném Brabcovna.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V těsné blízkosti Mrtníka se nachází kaolinový lom, který je v provozu již od roku 1903. Není přístupný, ale jeho velká část je vidět přímo ze silnice. Tento těžební lom je největší v Evropě.[zdroj?]

Významnou mrtnickou obyvatelkou byla tzv. „mrtnická bába“, která byla na severu Plzně známa svými léčitelskými schopnostmi a napravování zlomenin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Kočka, Státní Oblastní  Archiv Plasy, Dějiny Politického Okresu Kralovického
  • Václav Kočka: Dějiny Kralovicka
  • Václav Zetek: Dějiny politického okresu Kralovického
  • Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]