Rochlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rochlov
Střed vesnice, vlevo zámek
Znak obce RochlovVlajka obce Rochlov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0325 559423
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nýřany
Historická země Čechy
Katastrální území Rochlov
Katastrální výměra 4,6 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 293 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 385 m n. m.
PSČ 330 25
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Rochlov 31
330 23 Nýřany
Starosta Jiří Patera
Oficiální web: www.obec-rochlov.cz
Email: ourochlov@tiscali.cz
Rochlov
Rochlov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rochlov je vesnice v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. Žije zde 293[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rochlov Malý a Velký[editovat | editovat zdroj]

Původ jména Rochlov zřejmě pochází od jména původního majitele nebo od osobního jména Rochla (Profous, 3/1951 s. 577) Tím vzniká i přívlastek Rochlův – Rochlov (dvůr, či vesnice), někde také uváděno jako Rochlová, v němčině se pak uvádí Rochlowa.

Nejstarší zmínka o Rochlově pochází z dochovaného berního rejstříku Plzeňského kraje z roku 1379. V tomto registru jsou uváděny Rochlovy dva: Velký Rochlov, jehož část (6 polovin zemí) vlastnil Lev, který měl také podsedka v Erpužicích, a dále Malý Rochlov, jehož jedna část tvořená třemi čtvrtinami popluží náležela Rackovi a druhá část, tvořená taktéž třemi čtvrtinami popluží, Onšovi (Emler 1876, 26).

Rochlovy jsou i dnes skutečně dva:

  • Obec Rochlov, 380 m n. m., okres Plzeň-sever má dnes 219 obyvatel, spadá pod správu Nýřan, obce s rozšířenou působností. Rochlov se nachází 4 km západně od Nýřan, katastrální výměra obce je 219 ha.
  • Samota Rochlov, 450 m n. m. se nachází 1 km severozápadně od Lomničky. Lomnička je části obce Kšice v okrese Tachov s necelými 20 obyvateli. Dnes se na samotě Rochlov nachází několik domů, také 2 rybníky.

Oba Rochlovy jsou tak vzdálené vzdušnou čarou 15 km, avšak kvůli Hracholuské přehradě přes Stříbro 22 km.

Dřívější badatelé se domnívali, že Velký a Malý Rochlov byly dvě lokality blízko sebe, které splynuly v jeden celek – v nynější ves Rochlov u Nýřan (Sedláček 1908, 768; Bělohlávek 1985, 292, Ebel 1989, 1). V nových souvislostech však se však teprve ukázalo, že dnešní samota Rochlov je tím oním původním Velkým Rochlovem a dnešní obec u Nýřan je Malý Rochlov zmiňovaný v roce 1379.

Bývalá škola

Již zmiňovaný Lev měl v roce 1379 jednoho poddaného v Erpužicích, které jsou vzdálené od samoty Rochlov 3,5 km a také byl majitelem 1 km vzdálené Lomničky. V témže roce již existoval v Erpužicích farní kostel svaté Markéty. Roku 1380 koupil Lvík z Rochlova statek v Bezemíně za 63 kop českých grošů (Emler 1870, 461). Lev z roku 1379 je tu označen domáckou variantou jména, predikátem z Rochlova a koupil majetek v Bezemíně, sousedícím s (Velkým) Rochlovem, nynější samotou. Této lokality se také týká odúmrť po Lvíkovi a Chvalovi, kteří zemřeli roku 1395 (Chval byl asi držitel druhé části Velkého Rochlova, nicméně držitele dalších částí Malého a Velkého Rochlova nejsou známi a zůstává dosud otevřenou otázkou, zda původní majitelé byly leníky kladrubského a chotěšovského kláštera). Nárok na jejich pozůstalost si činili jejich bratři Ješek a Vlach, ale majetek získal dle dodatku odúmrtě jakýsi Chval z Očína (AČ XXXV, 232, 234, 235). Očín je od samoty Rochlova vzdálen 4 km (Rožmberský).

V té době zcela jistě ještě neexistovala obec Rochlov. Velmi velká část dnešních měst a obcí pochází právě z období mezi 11. a 13. stoletím, stejně tomu tak je i u Rochlova. Jen předslovanské osídlení v nížinných oblastech asi do 350 m n. m. je starší. V průběhu celých věků přes území dnešního Rochlova i druhého Rochlova (dnešní samota u Lomničky) procházely důležité stezky, které měly zásadní vliv na rozvoj osídlení v tomto kraji. Z těchto důvodů mohly vzniknout i oba Rochlovy. Jsou od sebe vzdálené vzdušnou čarou 16 km a zřejmě byly původně majetkem jakéhosi Rochly, který mohl mít za úkol střežit část obchodní stezky. Ostatně i později měl zejména kladrubský klášter zásadní vliv na dění v Rochlově, některé majetky zřejmě patřily právě kladrubskému klášteru.

Husitství[editovat | editovat zdroj]

V 15. století zřejmě za husitských nepokojů zanikl tehdejší Velký Rochlov, protože dále o něm jako o obci již nejsou zprávy, a byl snad po staletích obnoven jako hospodářský dvůr či hájovna. Ještě ve vojenské topografii z druhé půlky 18. století (Schaller 1788) není uveden (což ovšem neznamená, že jako samota v té době neexistoval). Další osudy se tedy týkají Malého Rochlova, dnešní obce u Nýřan. Je známo, že v Rochlově seděl roku 1406 Přech z Holedče (Sedláček 1908, 768), zřejmě totožný s k roku 1407 zmíněném Přechem z Rochlova, který byl tehdy ustanoven dodavatelem půhonu (obeslání) k soudu vladykům z Tlučné. Půhončím byl zpravidla jmenován man usedlý v blízkosti pohnaného (Friedrich 1929, 164). Protože je samota Rochlov vzdálena od Tlučné 21 km a ves Rochlov jen 7 km, měl by se Přech psát po nynější vsi Rochlovu. Podle toho, že v letech 1406 a 1407 změnil predikát, tedy vlastně adresu, lze soudit, že odešel z Holedče (u Žatce) a koupil či jiným způsobem získal nějaký majetek v Malém Rochlově, tedy v nynější vsi, těsně před rokem 1406. Přech z Holedče a potom z Rochlova jistě užíval, tak jako ostatní vladykové z Holedče, za znamení na štítě i v klenotu klobouk (Sedláček 1925, 212. 127).

Restaurace u zámku

Drobnou zajímavostí je, že z kraje Rochlova pocházel Jakoubek ze Stříbra, narozený ve Víchově, což je vesnička vzdálená vzdušnou čarou od tehdejšího Velkého Rochlova pouhých 6 km. Jakoubek ze Stříbra byl spolužákem mistra Jana Husa, jeho nástupcem v Betlémské kapli a byl předním ideologem rozvíjejícího se husitského hnutí. (Kumpera 2004, 112). Jakoubek určitě znal Velký i Malý Rochlov, protože to byl kraj jeho rodiště.

Písemné prameny v tomto období mlčí, protože nastala doba husitská. V této bouřlivé době docházelo k násilným událostem i v okolí Rochlova, když celé západní Čechy byly nástupištěm cizích vojsk v podobě kruciát. Jen Zikmundem podporovaná Plzeň byla dobývána husity čtyřikrát a ve směru hlavních komunikací té doby mnohokráte pochodovalo obrovské vojsko. Ozbrojené akce doprovázelo mnoho násilí, rabování, ničení. Plzeň sehrála v době husitských válek významnou úlohu. Byla katolickou oporou, podporována i samotným Zikmundem. Další významnou roli hrál tzv. plzeňský landfrýd (jednota feudálů) a jeho předák, mocný Bohuslav ze Švamberka, pán z Krasíkova. Plzeň totiž zajišťovala komunikaci po diplomatické a zpravodajské funkci s katolickou cizinou a zejména s Norimberkem.

Poprvé prošla vojska kolem tehdy obou Rochlovů na samém počátku roku 1421, když Jan Žižka na svém tažení zřejmě z Klatov dobyl Chotěšov, Kladruby a dále Krasíkov. Ten pak neúspěšně obléhali plzenští. Ještě jednou se pokusili ho dobýt v roce 1422. Další mohutnou akcí, která se odehrála v roce 1427, byla čtvrtá křížová výprava proti husitům. Křižáci v počtu přes osmdesát tisíc mužů se rozhodli dobývat město Stříbro, jenže ještě před valstním střetnutím uprchli před blížícími se husity. Další křížová výprava se chystala v Německu v roce 1431, tažení od Tachova bylo ukončeno bitvou u Domažlic, když husité přispěchali od Berouna. V letech 1433 a 1434 byla naopak husity téměř rok dobývána počtvrté Plzeň. Za vydatné pomoci ostatních měst, samotného Zikmunda a dalších katolíků se podařilo Plzeň ubránit.

Obecní úřad

Vojska často postupovala přímo ve směrech tehdejších hlavních směrů obchodních stezek, poblíž kterých ležel právě Rochlov Malý i Velký. Osud obou vesniček byl zřejmě velmi pohnutý, a je pravděpodobné, že v této době zanikl právě Rochlov Velký, případně tvrz na Rochlově Malém. Je také velmi pravděpodobné, že majitel Rochlova patřil k plzeňskému landfrýdu nebo ke katolickým pánům. Přímá zpráva sice není, ale lze tak usoudit z dochovaných zpráv o tom, že v době husitských válek se obojích Sekyřan zmocnil císař Zikmund, který Dolní Sekyřany v roce 1421 zastavil Václavovi z Blatnice a Horní v roce 1422 Janovi ze Švamberka.

Rochlov do 16. století[editovat | editovat zdroj]

Od Přecha koupil jeho majetek v Rochlově Jan z Krsova. Po něm dědil syn Vilém Krs, který obtížil dědiny dluhem 100 kop grošů a své právo, které měl v Rochlově, převedl na Mikuláše Vrbického (věřitele?). Nějaké nároky na tento majetek vznesl Marek z Rochlova a mezi ním a pannou Kateřinou, dcerou Viléma Krse, vznikl spor. O tom všem existují zprávy roku 1485, kdy soud rozhodl, že Kateřině bude ponecháno její dědictví.

Hospoda na jihu

Jan Rochlovec měl syny Jakuba a Václava, kteří ovšem žili v Plzni. Už roku 1496 měl spolusoused, opatrný muž Jakub Rochlovec, v Plzni dům. Roku 1503 byl Jakub z Rochlova jmenován mezi urozenými panoši ručícími za Bavůrka ze Švamberka (Bavůrek byl loupeživý rytíř, který výrazně škodil Plzni a později byl popraven) v souvislosti s dvorem na plzeňském předměstí, ale roku 1510 je Jakub z Rochlova opět nazýván spoluměšťanem a slovutným mužem. Naposledy je Jakub Rochlovec připomínán jako majitel domu v Plzni, i když zadluženého, roku 1524. Václav či Vaněk Rochlovec je jako příjemce odkazů plzeňských měšťanů jmenován v letech 1510 a 1522 (Strnad 1905, 363, 390, 458, 615, 708, 735). Jakub žil patrně ve městě, ale držel stále ještě nezaplacený majetek v Rochlově po otci. Roku 1523 byl proto Jakub Rochlovec z Rochlova kladrubským klášterem zažalován z dluhu 100 kop míšeňských grošů. Jakub se však k soudu nedostavil (AČ XXXII, 386, 398, 610), čímž při prohrál a zřejmě musel majetek v Rochlově klášteru vrátit k roku 1524. Tento kladrubský díl Rochlova byl roku 1558 tvořený již jen dvěma „člověky“ (Profous 1951, 577) a v roce 1654 pouze jedinou selskou usedlostí (Doskočil 1953, 471). Po zrušení kláštera připadla ke statku Čeminy a byla před koncem patrimoniálního období (2 domy) přikoupena ke statku Rochlovu (Bystrický 1975, 12; Bystrický 1976, 335; Sommer 1838, 126).

Někdy před shořením desk zemských prodala manželka Jiříka Kočovského z Kočova Ofka z Chrástu Mikuláši Hošťálkovi z Hojnestu na Vlkýši díl Rochlova za 250 kop českých grošů. Z obnoveného zápisu z roku 1543 je zřejmé, že tento díl Rochlova byl tvořen pouze poplužním dvorem s poplužím, doslova se uvádí, že stateček představoval: „dvůr poplužní s poplužím, na kterém sedí Jan syn Jírův s dvořištěm pustým…“ Pokud je tedy zápis úplný, nepatřili ke statku ani žádní poddaní (Vavroušková 1935. 225). Na jednom ze dvou předpokládaných poplužních dvorů tedy již hospodařil poddaný, a poddanská usedlost patřící k tomuto dílu byla pustá. Je možné, že druhý poplužní dvůr byl přikoupen k sousednímu statku Vlkýši již někdy dříve. Jakub Rochlovec z Rochlova „a v Plzni“ nevybředal z dluhů, v roce 1524 byli dokonce věřitelem pohnáni k soudu rukojmí, kteří se za něj zaručili (AČ XXXIII, 181), a zdá se pravděpodobné, že po ztrátě kladrubského majetku v Rochlově byl nucen prodat i jeden ze zdejších poplužních dvorů. Tímto prodejem Rochlova zhruba na sto let patřil Rochlov k vlkýšské tvrzi. Ještě Mikuláš z Hojnestu zřídil v Rochlově výsadní krčmu (Ebel 1989, 3).

Millachové[editovat | editovat zdroj]

Východní část vesnice

Millachové měli rochlovský zámek a panství ve svém držení téměř 70 let. Za jejich působení došlo na zámku k několika přestavbám a data těchto přestaveb korespondují s daty, kdy se zámek dostal do rukou nového dědice. Byly provedeny některé úpravy v dispozici zámku, východní křídlo v 1. NP i 2. NP bylo rozděleno příčkami, vzhledem také k množícím se protipožárním nařízením došlo za Jana Kryštofa Arnošta k provedení podbitých podhledů stropů ve 2. NP. Jako hejtman si to mohl zcela jistě dovolit a zámek byl v té době zrekonstruován.

Po Volfgangu Leopoldovi z Millachu dědila před rokem 1738 vdova Kateřina Sylvie roz. Cedvicová a roku 1748 jejich syn Jan Kryštof Arnošt (Ebel 1989 11-12; Bystrický 1975, 148).

Školní kronika v roce 1909 uvádí, že v roce 1772 měl majetek hodnotu 61 tisíc zlatých s čistým ziskem 2 400 zlatých. K roku 1788 bylo v Rochlově celkem 22 popisných čísel a majitelem statku se zámečkem je krajský hejtman Klatovského kraje rytíř Jan Kryštof Arnošt z Millachu (Schaller 1788. 116). Roku 1791 se jeho syn, vrchní lajtnant pěchoty Jan Millach (zřejmě ne poprvé) oženil s Františkou Amandou (svatbu připomíná svatební smlouva z roku 1791, kde se uvádí, že v případě smrti manžela má vdova právo bydlet na rochlovském statku až do svého znovuvydání (Ebel 1989,12)) a už roku 1796 (ve školní kronice se uvádí k roku 1798) Janův syn (zřejmě z předešlého manželství) Baptista Millach jménem svého otce rochlovský statek prodal.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Výklenková kaplička u hlavní silnice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rochlov – zámek, s. 282. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]