Jakoubek ze Stříbra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jakoubek ze Stříbra
Narození 1372
Stříbro
Úmrtí 9. srpna 1429 (ve věku 56–57 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakoubek ze Stříbra, též Jakub či Jacobellus, (asi 13759. srpna 1429) byl český kazatel a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Přítel a spolužák Jana Husa. Roku 1393 se stal bakalářem a 1397 mistrem. Od r. 1400 přednášel na univerzitě. Mezi českými kazateli tohoto období byl prvním, kdo prosazoval přijímání podobojí (utrakvismus), poprvé s myšlenkou vystoupil někdy v r. 1414 (v tu dobu byl Jan Hus v Kostnici). Tato idea podávání svatého přijímání "pod obojí způsobou" (tj. chleba a vína), která se nakonec stala pro husitství natolik klíčovou, že tvořila jeden ze Čtyř artikulů pražských, na jejichž vzniku se mimochodem Jakoubek též podílel, byla zpočátku velmi diskutována a téměř Husovy přívržence rozdělila. V této době byl Jakoubek dán do klatby. Od r. 1419 působil jako kazatel v Betlémské kapli.

V husitských sporech stál na straně Pražských, pravděpodobně proto, že měl pocit, že Táborité zacházejí příliš daleko (mnoha názory je jim však bližší). Ve většině sporů byl jednotícím prvkem, díky kterému se podařilo najít kompromis. Účastník velkého hádání 10. prosince 1420, kde se mu podařilo prosadit kompromis ve sporu o ornátech. Byl jedním ze čtyř správců husitského duchovenstva spolu s Janem Želivským, Janem z Příbrami a Prokopem z Plzně). Inicioval svolání schůze v Karlově koleji 12. listopadu 1421, která potvrdila synodu, čímž chtěl zabránit extrémům ze strany Jana Želivského, avšak neúspěšně. Dne 7. března 1422 podal na Želivského žalobu a přímo tak zavinil následné Želivského odsouzení a popravu. Brzy na to byl donucen k vyhnanství v Hradci Králové, ale již koncem května se vrátil do Prahy.

Zastával tezi, že obrana (nikoli šíření) slova Božího mečem, je správná. To byl podklad pro tábority, kteří si to vyložili jako požehnání k vojenským akcím. To vyvolalo jeho spor s Petrem Chelčickým.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • JAKOUBEK ze Stříbra. Výklad na Zjevenie sv. Jana. Díl 1. V Praze: Komise pro vydávání pramenů českého hnutí náboženského ve stol. 14. a 15., zřízená při České akademii věd a umění, 1932. cii, 696 s. Sbírka pramenů českého hnutí náboženského ve století 14. a 15.; č. 18.
  • JAKOUBEK ze Stříbra a Šimek, František, ed. Výklad na Zjevenie sv. Jana. Díl II. V Praze: Komise pro vydávání pramenů českého hnutí náboženského ve stol. XIV. a XV., zřízené při České akademii věd a umění, 1933. 686 s. Sbírka pramenů českého hnutí náboženského ve století XIV. a XV.; č. 19.
  • JAKOUBEK ze Stříbra a Sita, Karel, ed. Betlemská kázání z roku 1416. Vyd. 1. Praha: Blahoslav, 1951. 149 s.
  • JAKOUBEK ze Stříbra, Čejka, Mirek, ed. a Krmíčková, Helena, ed. Dvě staročeská utrakvistická díla Jakoubka ze Stříbra. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 139 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, č. 379. ISBN 978-80-210-4843-0.
    • Obsahuje díla:
      • O Boží krvi.
      • Zpráva, jak Sněm konstantský o svátosti večeře Kristovy nařídil.
  • Tractatus super lamentationes Jeremiae
  • Consilium de pacificando regno
  • Sermones repraesentati a Jacobello per circulum anni
  • Vindiciae contra Andream Brodam pro communione plebis sub utraque specie – dokazuje na základě Bible nutnost přijímání podobojí. Odpověď Martinovi Ondřejovi z Brodu, který byl proti přijímání podobojí.
  • Apologia pro communione plebis sub utraque specie – odpověď na zákaz přijímání podobojí na koncilu kostnickém.
  • Demonstratio per testimonia scripturae, patrum actue doctorum, communicatonem calicis in plebe christiana esse necessariam – obhajoba podobojí proti Maříkovi Rvačkovi a Gersonovi.
  • De vera existentia corporis et sanguinis Christi in sacra coena – traktát o podobojí
  • De communione spirituali integra sub duplici forma panis et vini quantitate plebem concernente

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • WYCLIFFE, John. Mistra Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova dialogu. Přeložil Jakoubek ze Stříbra. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909, XXXVIII, 197 s. (Jde o volný Jakoubkův překlad významného díla Jana Viklefa – staročesky.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]