Mladotové ze Solopisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mladotové ze Solopisk
Erba rodu Mladotů ze Solopisk
Erba rodu Mladotů ze Solopisk
Země České královstvíČeské království České království
Zakladatel Vochek ze Solopisk (první doložený člen rodu)

Mladotové ze Solopisk (německy Mladota von Solopisk) jsou starý český vladycký rod, který v 18. století povýšil do panského stavu. Rod vymřel po meči, posledním byl Jan Nepomuk, svobodný pán Mladota ze Solopisk, nejvyšší dědičný dveřník Království Českého, čestný občan města Sedlčany, zemřel 26. dubna 2001 do dlouhé a těžké nemoci ve věku 83 let. Rodové jméno Mladota přešlo v závěti i s majetkem (včetně zámku Červený Hrádek) na Nikolause Lobkowicze[zdroj?].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Svůj původ odvozují od Solopisk (spadají pod obec Třebotov) nad Černošicemi u Prahy. První zmínky o předcích rodu, kteří drželi Solopisky, pocházejí ze začátku 14. století. Prvním ověřeným předkem rodu se stal Vochek ze Solopisk, který roku 1421 který po osm měsíců bránil na straně císaře Zikmunda hrad Karlštejn. Podle K. J. Erbena je ovšem již v listině z 10. dubna 1305 prvním doloženým členem Mladota z Drasti,[1] český královský číšník, jemuž byly v léno uděleny Solopisky, a jímž začíná nepřetržitá rodová linie.[2]

Do počátku třicetileté války neměli příliš velký majetek ani nezastávali významné posty. Rozdělili se na několik větví a začali sloužit v císařských úřadech či armádě. Stávali se také duchovními. Drželi mimo jiné Ostředek, Skalku, Zahrádku, Chlum[nepřesný odkaz] a hlavně Kosovu Horu a Červený Hrádek u Sedlčan.

Ferdinand Antonín Mladota studoval chemii, ale především alchymii. Ve svém domě na pražském Karlově náměstí, který koupil roku 1724, prováděl pokusy, které děsily široké okolí. Další příslušníci rodu dům přestavěli na Mladotův palác.

Josef, Jan František a Jan Nepomucký byli císařovnou Marií Terezií v roce 1761 povýšeni do panského stavu. Po vymřelém rodu Karlů ze Svárova získali čestnou hodnost dveřníka – strážce královských dveří.

Josef se stal písařem zemských desk, měl zálibu v mechanických hračkách a technickým experimentech. Možná záměrně přispěl k pověsti Mladotova paláce, který bude navždy spojen s doktorem Faustem.

Posledním příslušníkem rodu byl Jan Mladota ze Solopisk (7. září 1917, Praha26. dubna 2001). Dne 22. dubna 1945 pojal za manželku Henriettu svobodnou paní Goldegg von und zu Lindenburg (13. 9. 1924, Innsbruck – 13. 8. 2011, Lausanne). Neměl potomků. Po roce 1948 byl vězněn a poté emigroval za svou manželkou do Rakouska a poté již společně do USA. Po nuceném pobytu v Rakousku, USA a Švýcarsku se vrátil do vlasti na svůj zámek Červený Hrádek. Urna s jeho popelem je uložena do rodinné hrobce v Kosově Hoře.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku měli na červeném podkladu kosmý stříbrný pruh, na kterém se později ustálily černé kosočtverce, v heraldice nazývané routy.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Příchovskými, Thuny, pány z Řehnic, z Hustířan či z Dohalic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Jaromír Erben: Regesta Bohemiae II. 876
  2. Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon sv. IX, 116 svazek celé řady, s. 104

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Mladotové ze Solopisk, s. 102-103. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]