Červený Hrádek (Sedlčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Červený Hrádek
Červený Hrádek
Červený Hrádek
Základní informace
Sloh historizující slohy, secese
Architekt Jan Kotěra
Výstavba 13. století
Přestavba 19. století
Stavebník Mladotové ze Solopisk
Poloha
Adresa Červený Hrádek, Sedlčany, ČeskoČesko Česko
Ulice Na Červeném Hrádku
Souřadnice
Červený Hrádek
Červený Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17015/2-2570 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Hrádek je čtvrtí města Sedlčany asi dva kilometry východně od centra. V minulosti byl samostatnou obcí. Stojí zde stejnojmenný zámek, chráněný od roku 1958 jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Červený Hrádek, asi 1909

První zmínka o vsi a tvrzi Hrádek pochází z roku 1285. Původně poplužní dvůr založený ve stejné době jako tvrz se časem rozrostl v osadu zvanou Podhradec, jejíž název byl po roce 1788 změněn na Červený Hrádek. V roce 1400 ves držel Heřman z Říčan a z Hrádku a jeho potomci, v roce 1508 pak Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Po druhé světové válce byla obec připojena k sousedním Sedlčanům.

Na místě zámku původně stávala opevněná gotická tvrz ze 13. století. Z dochovaných zbytků hráze lze soudit, že při zadržení vody z kolem protékajícího potoka Mastníku fungovala jako vodní tvrz, včetně padacího mostu.[2] Červeným Hrádkem byla tvrz nazývána od 16. století, snad podle krytiny nebo barvy omítky ozdobené červenými pruhy.[3] V roce 1669 ji zcela zničil rozsáhlý požár. Po něm zůstala poměrně dlouho v rozvalinách a znovu vybudována byla až kolem r. 1711.[2] Majitelé se velmi často střídali, od roku 1837 stavbu vlastnil rod Mladotů ze Solopisk.

Současná podoba zámku je z let 1844-1894, kdy byl přestavěn v romantickém (historizujícím) stylu. Po roce 1893 přestavbu řídil pražský stavitel Josef Freyn kterému asistoval jeho příbuzný, tehdejší student Vídeňské akademie výtvarných umění Jan Kotěra. Po roce 1895 už stavbu vedl Kotěra sám.[4][5] Přestavba proběhla z iniciativy barona Johanna Mladoty von Solopisk.[6] Exteriér je v novogotickém stylu, zatímco v interiérech převládá inspirace secesí. Ze stejné doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.

Podle Soupisu památek z roku 1898 zůstaly z původní stavby zachovány pouze následující detaily:

  • částečně původní zdivo (obě věže)
  • renesanční klepadlo na vratech hlavní brány,
  • barokní kovové rameno s odznaky umučení Krista,
  • barokní dřevěný reliéf svatého Vita se dvěma lvy. Reliéf pochází ze zrušeného oltáře ve Svatovítském chrámu v Praze.[7]

Dále je zmiňován cenný mobiliář:

  • renesanční skříň s intarsiemi Krista a svatého Pavla,
  • rokoková skříň,
  • empírový psací stůl,
  • barokní a empírové rámy obrazů,
  • cínové nádobí z 17. století.[7]

Za druhé světové války se část vsi severně od železniční trati Olbramovice – Sedlčany stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[8]

Členové rodu Mladotů ze Solopisk byli majiteli zámku až do roku 1948, kdy jej stát vyvlastnil. Prostory poté využívalo muzeum a archiv. Po roce 1989 byl Mladotům v restituci vrácen zpět, jeho majitelem se stal Jan Mladota ze Solopisk.

Zámek je veřejnosti otevřen jen příležitostně, např. v době konání koncertů či svateb. Volně přístupný je pouze zámecký park v anglickém stylu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek a jeho park posloužily jako jedna z lokalit při natáčení české komedie Trhák (rež. Zdeněk Podskalský, 1980).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-12]. Identifikátor záznamu 127620 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl. Sedlčany: Alfa Print, 1994. 756 s. ISBN 80-901734-0-3. S. 63. 
  3. NUSL, Robert. Červený Hrádek u Sedlčan stát vrátil rodu Mladotů. Deník.cz [online]. 2011-6-2. Dostupné online. 
  4. VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Freyn, Josef. 
  5. ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra : 1871–1923, zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům a KANT, 2001. ISBN 80-86217-46-9, ISBN 80-86339-08-4. S. 96. 
  6. Červený Hrádek [online]. Město Sedlčany. Dostupné online. 
  7. a b ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 3 Politický okres sedlčanský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. 142 s. Dostupné online. Kapitola Hrádek Červený - Zámek, s. 21. 
  8. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]