Kouřimský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kouřimský kraj
Území
Sídlo krajeKouřim
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1849
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Kouřimského kraje na Aretinově mapě roku 1619
Kouřimský kraj na Vogtově mapě 1712
Jihozápad Kouřimského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720
Východ Kouřimského kraje s městem Kolínem na Mullerově podrobné mapě
Severozápad Kouřimského kraje s Brandýsem nad Labem na podrobné Mullerově mapě z roku 1720
Jih Kouřímského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720
1654
1769
Městské hradby Rataje nad Sázavou, dříve Hrazené Rataje

Počátky existence Kouřimského kraje nebo také jen Kouřimska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Centrem původního hradského zřízení bylo až do zavedení krajského zřízení hradiště u svatého Jiří a předtím Stará Kouřim. Poté se správním centrem stalo královské město Kouřim, podle kterého byl také kraj pojmenován.

Kouřimský kraj: hrady, okresy, 2018

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let před naším letopočtem. V 6. století přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z 10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936.

Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců.[zdroj?] Mocenský střet obou rodů vyvrcholil vyvražděním Slavníkovců v Libici nad Cidlinou roku 995. Po dobytí slavníkovského panství vznikl kouřimský úděl, kde panovaly pod svrchovaností pražského knížete vedlejší větve přemyslovského rodu. Kouřimský údělný kníže Děpolt III. vedl ve 13. století odboj proti králi Přemyslu Otakaru I.[zdroj?] Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Děpolt zabit a hradiště zničeno.[zdroj?] Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.

Dějiny sídel[editovat | editovat zdroj]

Kolín[editovat | editovat zdroj]

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je zálabská baštaPráchovna z 15. století. Asi v první polovině 14. století se zde usídlili Židé, jsou doloženi v městských knihách k roku 1377. Židovská obec v Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. Za vlády Marie Terezie žil v Kolíně vlivný městský úředník Tumlíř. Nařízení císařovny o vystěhování Židů z českých měst odmítl uposlechnout. Proto Židé v Kolíně zůstali a o každém velkém svátku se pak za svého dobrodince modlili v synagoze.

Bitva u Kolína proběhla 18. června 1757, kdy se nedaleko Kolína střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské jezdecké pluky. Zpočátku nerozhodná bitva skončila vítězstvím početně silnější rakouské armády. Její výsledek přiměl pruskou armádu ukončit obléhání Prahy a měl rozhodující vliv na další průběh sedmileté války.

Klášterní Skalice[editovat | editovat zdroj]

Klášter ve Skalici byl založen až v roce 1357 a dokončen v roce 1400. Nejvýznačnější stavbou klášterního areálu byla gotická katedrála, na niž na jihu navazovaly gotické klášterní budovy. Poslední pozůstatek po katedrále je zbytek gotického pilíře, který stojí severně od nynějšího zámku a částečné kusy kaple s východním průčelím a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou klenbou a kapitulní síň) kdysi rozsáhlého klášterního komplexu se ještě nachází v dnes soukromém zemědělském statku. Za doby Karla IV. patřil tento klášter k největším a nejvýznamnějším stavbám tehdejší doby. K založení tohoto cisterciáského kláštera silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vlastním vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základy byly položeny 13. října 1357 a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi a fundaci potvrdil i sám papež Inocenc IV. Z počátku nebyl klášter nijak bohatý, ale díky získání mnoha privilegií a výsostných práv, začal klášter a okolní ves rychle bohatnout. Navíc na přelomu 14. a 15. století získalo tehdejší vedení kláštera bohatou finanční injekci přímo od krále Václava IV. Za husitského povstání byl v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená Kouřim a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických. Za Viléma Zuba z Landštejna byl roku 1481 klášter obnoven. Vzhledem ke stálým hospodářským těžkostem klášter roku 1553 opět zanikl a klášterní budovy byly ponechány svému osudu. V roce 1690 z iniciativy opata sedleckého kláštera (Jan Sopko) byl klášter opět obnoven. Původní klášterní objekty však již byly zpustlé a proto byly postaveny budovy nové. Místo gotického kostela byla postavena pouze nevelká barokní kaple Panny Marie. Obnovený klášter byl definitivně zrušen za josefínských reforem (v roce 1783 Josefem II.) a od náboženského fondu jej v roce 1819 koupil Jiří Dörfel. Ten začal obytnou budovu kláštera přestavovat na zámek.

Kouřim[editovat | editovat zdroj]

Současná Kouřim, asi 1 km severozápadně od Staré Kouřimi a kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla patrně založena ve třetí čtvrtině 13. století králem Přemyslem Otakarem II.[1] Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi trval až do roku 1547, kdy byla Kouřim, podobně jako celý městský stav království, oslabena konfiskacemi v souvislosti s účastí v protihabsburském povstání. Největší úpadek Kouřimi však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími švédskými, ale též císařskými vojsky.[2]

Vyšehrad[editovat | editovat zdroj]

Vyšehrad je historické hradiště a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy ve čtvrti Vyšehrad v Praze. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin. Podle pověsti ho založil bájný kníže Krok. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10.  století. Koncem 11.  století tady sídlil první český král Vratislav II. Při kostele sv. Petra a Pavla byla zřízena vyšehradská kapitula. Roku 1420 hrad vypálili husité, později se stal pevností, střežící od jihu Prahu, rozsáhle barokně přebudovanou v polovině 17.  století. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883. V téže době došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem.

Český Brod[editovat | editovat zdroj]

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z „Altenburga“ (Stará?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili.[3] Současný název Český Brod se používá již od počátku 14. století. Roku 1437 byl Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Během třicetileté války bylo město dvakrát vypleněno.

Vlašim[editovat | editovat zdroj]

Ve starých kronikách pochází první zmínka o městě Vlašimi ze 13. století. Z roku 1303 pochází zmínka o hradu. V roce 1318 Hynek z Vlašimi zde na místě někdejšího hradiště založil tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městě (tehdy městečku) pochází z roku 1320. Tuto informaci odkryl papež Pius XII. v souvislosti se svatořečením Anežky České. V té době byla Vlašim městečkem a byla přechodně rozdělena na dvě.[4] Počátkem 14. století se připomínají rytíři z Vlašimi, kteří patřili ke družině krále Jana Lucemburského, a Hron z Vlašimi s ním padl v bitvě u Kresčaku 1346. Rod se postupně rozdělil na několik větví, které se psaly podle svých sídel. Jan Očko z Vlašimi byl od roku 1364 druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem. Za jeho působení byla Vlašim povýšena na město. Když se roku 1378 úřadu vzdal, nastoupil po něm jeho synovec Jan z Jenštejna. Větev Jankovských z Vlašimi působila na Moravě, Jiřík z Vlašimi byl v letech 1516 až 1520 moravským podkomořím. V letech 1363–1413 držela Vlašim jenštejnská větev pánů z Vlašimi. [5]

V letech 1442–1546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl postaven městský kostel a rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.[4] Do roku 1588 bylo město dvakrát předáno do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Roku 1580 dostalo město zásluhou Aleše Klenovského znak a jeho monogram „AKZP“ je na něm i dnes. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Většina měšťanů byli protestanti, kteří trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi, kde měšťané mučili městského hejtmana a rozbili mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na královská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.

Sázavský klášter[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínky o Sázavském klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop, se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici. Hovoří o něm latinská Legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury. Významnou roli hrály styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí. Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit klášter. V 11. století byl klášter středem staroslověnské liturgie, ale již v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy[6] zničeny. Klášter byl poté natrvalo předán benediktinům z Břevnova a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie. Krátce po své korunovaci v roce 1203 se Přemysl Otakar I. snažil přesvědčit papeže Inocence III. o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a prohlášení Prokopa za svatého. Zatímco povýšení biskupství nebylo vyslyšeno, kanonizace svatého Prokopa proběhla v roce 1204. Ve čtrnáctém století byl stavěn nový kostel i klášter v gotickém slohu, stavba však byla přerušena husitskými válkami, kdy byli mniši dočasně vyhnáni (1420–1437).

Jílové u Prahy[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Jílovém u Prahy se vztahuje k roku 1045. První datovaná zpráva o městečku Jílovém, zástavní listina Oldřicha Zajíce z Valdeka, pochází z 13. 9. 1331. Původně patrně hornická osada ze 13. století s kamenným kostelem, ve 14. století „královské zlatohorní město“, později zastavované různým šlechticům.

Brandýs nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. Starší než samotný Brandýs nad Labem byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi, tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. Ve druhé polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané. V letech 1468–1493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandu I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval.[7] Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742), (1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem. Od první poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6 % obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno. Největší požár postihl Brandýs roku 1828, kdy shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace.

Novější dějiny kraje[editovat | editovat zdroj]

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Kouřimském kraji 47 903 křesťanů a 613 židů, dohromady 48 516 obyvatel nad 10 let. V roce 1850 pokračoval úpadek významu Kouřimi také jako správního centra (již k roku 1751 byla krajským městem Kouřimského kraje stanovena Praha[8]). V tomto roce byl totiž definitivně zrušen Kouřimský kraj a roku 1868 následovalo zrušení i kouřimského okresu. V ekonomickém rozvoji se pak hlavním handicapem Kouřimska stala jeho odtrženost od vznikající hlavní železniční tepny Praha–Pardubice i od hlavních silničních tras, na rozdíl od jiných měst se zde nerozvinul významnější průmysl a její význam postupně upadal.

Významní hejtmané[editovat | editovat zdroj]

  • kolem roku 1167: Zdeslav z Divišova
  • 1530–1533: Václav Amcha z Borovnice[9]
  • 1533–?: Adam z Říčan
  • kolem roku 1565: Jan z Šternberka a na Konopišti
  • kolem roku 1620: Jindřich Hlaváč z Vojenic a na Malých Cerhýnkách
  • 1650–?: Jan Burian Slavíkovec ze Slavíkova[10]
  • začátek 18. století: Ferdinand František z Říčan
  • 60. a 70. léta 18. století: Johann Nepomuk
  • konec 18. století: František Karel Cavriani[11]

Hrady v kraji[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Kouřimském v letech 1375–1525, označená jako hrady.

Hrady[editovat | editovat zdroj]

Jméno hradu držitelé roku 1375[12] držitelé roku 1420 držitelé roku 1475 držitelé roku 1525
1. Kostelec nad Černými lesy páni z Náchoda páni ze Smržova páni ze Smržova páni z Chlumu a Košumberka
2. Zlenice panovník vladykové z Konojed roku 1465 byl hrad již pobořen a opuštěn, součástí panství Komorní Hrádek součástí panství Komorní Hrádek
3. Šember opatství cisterciáků v Klášterní Skalici opatství cisterciáků v Klášterní Skalici roku 1452 pustý
4. Stříbrná Skalice vladykové ze Skalice opatství kláštera Sázavské součástí panství Sázavského pánů Zajímačů z Kunštátu součástí panství Sázavského pánů Zajímačů z Kunštátu
5. Konopiště páni ze Šternberka páni ze Šternberka páni ze Šternberka páni ze Šternberka
6. Vyšehrad vyšehradská kapitula vyšehradská kapitula vyšehradská kapitula vyšehradská kapitula
7. Kolín klášter dominikánů hrad vznikl v letech 1437–1438 páni z Kunštátu a Poděbrad panovník
8. Český Šternberk páni ze Šternberka páni ze Šternberka páni z Kunštátu páni ze Šternberka
9. Komorní Hrádek postaven v letech 1412–1415 jako náhrada za hrádek Čejchanov vladykové ze Dvorce s rytíři Mikulášem Šraňkem a Mikulášem z Reblic vladykové Kostkové z Postupic páni ze Šelmberka
10. Stará Dubá páni z Dubé (Benešovici) páni z Dubé (Benešovici) 1466 dobyt a zbořen součástí panství Komorní Hrádek
11. Ježov panovník součástí panství Zlenice součástí panství Zlenice součástí panství Komorní Hrádek součástí panství Komorní Hrádek
12. Čejchanov vladykové Jan a Čajchan z Hrádku roku 1404 dobyt a rozbořen, vedle postaven Komorní Hrádek součástí panství Komorní Hrádek součástí panství Komorní Hrádek
13. Líšno páni z Dubé (Benešovici) páni z Dubé (Benešovici) zabráno Trčky z Lípy a pány z Poděbrad páni ze Šternberka
14. Brandýs nad Labem páni z Michalovic páni z Michalovic páni z Cimburka páni Krajířové z Krajku
15. Jenštejn rytíři z Jenštejnové rytíři z Cách vladykové z Košíně páni ze Šternberka
16. Vlašim rytíři z Jenštejnové rytíři z Chotěmic vladykové Trčkové z Lípy vladykové Trčkové z Lípy
17. Trhový Štěpánov arcibiskupství pražské arcibiskupství pražské vladykové Trčkové z Lípy vladykové Trčkové z Lípy
18. Říčany páni z Říčan páni z Říčan a Průhonic Jan Beneda z Nečtin a Mikuláš Popel z Vesce vladykové Trčkové z Lípy
19. Koloděje markrabě Jan Jindřich Lucemburský vladykové Rotlevovi z Koloděj ? vladykové z Chrástu
20. Škvorec měšťané pražští z Olbramovic měšťané pražští z Olbramovic a vladykové z Klučova páni z Klinštejna páni Smiřičtí ze Smiřic
21. Květnice měšťané pražští z Olbramovic vladykové Trčové z Kralovic vladykové Trčkové z Lípy součástí panství Škvorec, roku 1532 zámek pustý
22. Nový hrad u Kunratic roku 1411 postaven Václavem IV. panovník 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt, zdevastovaný a zapálen součástí panství Kunratice
23. Průhonice páni z Říčan vladykové Dubští z Dubče vladykové Dubští z Dubče vladykové Zápští ze Záp
24. Rataje nad Sázavou a Pirkštejn páni z Pirkštejna páni z Pirkštejna páni z Kunštátu a Poděbrad vladykové Robmhapové ze Suché
25. Talmberk páni z Talmberka páni z Talmberka vladykové Ojířové z Očedělic součástí panství Čestín, 1533 pustý
opevněná sídla s charakterem zámku ve 14.–15. století (sídla typově patřící mezi luxusní sídla pražských měšťanů, budovaná v době vlády Karla IV. i pozdějších dobách 15. století, opevněné zámky, větší a luxusnější než tvrze)
26. Přerov nad Labem břevnovský klášter břevnovský klášter páni ze Stráže větší město Pražské
27. Tuchoraz rytíři z Tuchoraze rytíři z Tuchoraze páni z Landštejna páni z Landštejna
28. Hradové Střimelice rytíři ze Střimelic vladykové ze Sobočic páni z Kunštátu součástí panství Komorní Hrádek
29. Červený Hrádek (Bečváry) (označován – r. 1338 tvrz, r. 1377 hrad, r. 1498 hrádek, r. 1499 hrádek, zámek[13], r. 1534 zámek; r. 1564 přední a zadní palác s větším počtem obytných místností, obklopen valem a příkopem s padacím mostem[14]) staroboleslavská kapitula staroboleslavská kapitula staroboleslavská kapitula vladykové Žehušičtí z Nestajova

Sídla v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Kouřimském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Veduta Kouřimi z roku 1602
Plán města Kolína z roku 1640 (Carlo Cappi). Zobrazuje především městské opevnění.
Město a zámek Brandýs nad Labem a trosky Staré Boleslavi na protějším břehu, vydáno roku 1650, Matthäus Merian
Veduta královského města Českého Brodu v Kouřimském kraji
Obyvatelstvo Kouřimského kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění.
Zámek Brandýs nad Labem. Das k. K. Cameralschloss Brandeis im Kauřzimer Kreise von Joann Venuto.
Kouřim. Die Koenigl. Kreisstadt Kauřzim gezeichnet nach Berka von Joann Venuto 1810.
Kolín. Die koenigl. Stadt Kollin im Kaurzimer Kreise. Aufgenommen von Johann Jos. Dietzler 1723, nachgezeichnet von Joann Venuto 1803.
Jílové u Prahy. Koenigl. Bergstadt Eule, Kauřzimer Kreises nachgemahlt von Joann Venuto 1821.
Český Brod. Königl. Stadt Böhmischbrod Kauřzimer Kreises, nach Hugo Sykora gemahlt v. Joann Venuto.
Zámek Vlašim. Schloss Wlaschim Kaurzimer Kreises nach Pucherna gemahlt von Joann Venuto 1821.
Uhříněves. Auržinowes Kaurzimer Kr. nach Tarraba gemahlt von Joann Venuto.
Komorní Hrádek. Burg Kammerburg Kauřzimer Kreises nach Sikora gemahlt von Joann. Venuto 1821.
Líšno. Burg Lischna, Kauřzimer Kreises, nach Berger gemahlt von Joann Venuto 1818.
Český Šternberk. Burg Sternberg, in Kauržimer Kreise, nach Carl Wolf gemahlt v. Joann. Venuto 1817.
Zvěstov. Das B. Malowetzische Schloss Zwiestow im Kaurzimer Kreise von Joann Venuto.
Sázavský klášter. Das im Jahre 1786 aufgehobene Benedictinerstift Sazawa Kaurzimer Kr. nachgemahlt v. Joan. Venuto 1822.
Dolní Břežany. Das Prager Fürst-Erzbischöfl. Schloss Brzezan, Kauřzimer Kr. aufgenommen von Adalb. Juhn, und gemahlt von J. Venuto 1814.
Kamenice. Prager Fürst-Erzbischöfliches Schloss Kamenitz, Kauřzimer Kreises, aufgenommen von Adalb. Juhn, gemahlt von Joann Venuto 1814.
Bečváry. Schloss Becžwar Kauřzimer Kreises nach Parzizek gemahlt von Joann Venuto 1821.
Jemniště. Schloss Gemnischt Kauřzimer Kr. nach Wolf gemahlt von J. Venuto 1819.
Kounice. Schloss Kaunitz Kauřzimer Kreises, nach Pucherna gemahlt von Joann Venuto 1820.
Koloděje. Schloss Kolodieg Kaurzimer Kreises nachgemahlt von J. Venuto. 1822.
Lobkovice. Schloss Lobkowitz Stammhaus dieser Fürstliche Familie, Kauřzim. Kr. aufgenom. v. Wolf nachgem. v. J. Venuto 1819.
Lojovice. Schloss Logowitz im Kauřzimer Kreise 1804 von Joann Venuto.
Obříství. Schloss Obřzistwi von Osten im Kauržimer Kreise. Aufgenommen von Alex Paržizek 1796, gemahlt v. J. Venuto 1807.
Radim. Schloss Radim, Kauřzimer Kreises, nach Pucherna gemahlt von Joann Venuto 1820.
Rataje nad Sázavou. Schloss Rattay, Kaurzim. Kr. nach Pucherna gemahlt von Joan Venuto 1820.
Kostelec nad Černými lesy. Schloss Schwarz Kostelecz Kaurzimer Kreises nach Pucherna gemahlt von J. Venuto 1819.
Škvorec. Schloss Schworecz, Kaurzim Kr. nach Pucherna gemahlt von J. Venuto 1820.
Zásmuky. Schloss und Staedtchen Zasmuk mit einem Franciscaner Kloster Kauřzimer Kr. Joann Venuto 1824.
Jenštejn. Wüste Burg Genstein Kauřzimer Kreises nach Pucherna gemahlt von Joann Venuto 1820.
Talmberk. Wüste Burg Talmberg, Kauřzimer Kreises, nach Pucherna gemahlt von Joann Venuto 1820.
Jankov. Wüstes Schloss Jankau, bekannt von der im Jahre 1645 den 6. Maerz zwischen den Kaiserlichen und Schweden vorgefallenen Schlacht, Kauřzim. Kr. nachgemahlt von Joann Venuto 1822.

Města[editovat | editovat zdroj]

Jméno města stav obyvatel roku 1702*[15] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[16]
Kolín** královské město 1122** 465 5753 5929
Brandýs nad Labem poddanské, komorní město, panství Brandýs 663 253 2412 2473
Vlašim poddanské, panské město, panství Vlašim 311 2002 2103
Kouřim královské město 461 287 1860 1892
Benešov poddanské, panské město, panství Konopiště 246 1809 1892
Český Brod královské město 416 197 1621 1600
Jílové u Prahy královské horní město 219 181 1338 1331
Vyšehrad královské město 174 74 1524 980

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let) (** Kolín a ves Tři Dvory sečteny dohromady roku 1702)

Městečka[editovat | editovat zdroj]

Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Kostelec nad Černými Lesy poddanské, komorní městečko, panství Kostelec nad Černými Lesy 234 2094 (373 roku 1702) 2136
Divišov poddanské, panské městečko, panství Český Šternberk 180 1316 1333
Zásmuky poddanské, panské městečko, panství Zásmuky a Malotice 191 1330 1309
Načeradec poddanské, rytířské městečko, statek Načeradec 196 1297 (152 roku 1702) 1309
Kostelec nad Labem poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 229 1211 1267
Trhový Štěpánov poddanské, panské městečko, panství Vlašim 206 1256 1265
Čelákovice poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 186 1211 (302 roku 1702) 1242
Uhlířské Janovice poddanské, panské městečko, panství Český Šternberk 196 1180 1187
Stará Boleslav poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 131 1276 985
Domašín (Vlašim) poddanské, panské městečko, panství Vlašim 151 964 980
Plaňany poddanské, panské městečko, panství Plaňany a Nupaky 104 943 968
Cerhenice poddanské, panské městečko, statek Cerhenice 130 843 864
Říčany poddanské, komorní městečko, panství Uhřiněves 117 852 851
Škvorec poddanské, komorní městečko, panství Škvorec 106 797 789
Rataje nad Sázavou poddanské, panské městečko, panství Rataje nad Sázavou 100 786 779
Stříbrná Skalice poddanské, komorní městečko, panství Kostelec nad Černými Lesy 124 732 773
Bystřice poddanské, panské městečko, panství Lišenské a Olbramovské 112 736 768
Zdislavice poddanské, panské městečko, panství Vlašim 98 685 701
Louňovice pod Blaníkem poddanské, panské městečko, statek Louňovice pod Blaníkem 103 631 (162 roku 1702) 647
Popovice poddanské, rytířské městečko, statek Popovice 66 642 635
Ondřejov poddanské, panské městečko, panství Komorní Hrádek 112 623 621
Lázně Toušeň poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 87 603 606
Nehvizdy poddanské, panské městečko, panství Kounice 66 584 591
Kamberk poddanské, panské městečko, statek Kamberk 94 579 589
Přerov nad Labem poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 90 553 548
Mochov poddanské, panské městečko, panství Kounice 59 470 475
Mnichovice poddanské, panské městečko, panství Komorní Hrádek 94 479 474
Jankov poddanské, panské městečko, panství Jankov 59 476 463
Sázava poddanské, panské městečko, panství Komorní Hrádek 62 444 447
Úvaly poddanské, komorní městečko, panství Škvorec 59 439 438
Český Šternberk poddanské, panské městečko, panství Český Šternberk 62 432 438
Zápy poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 57 426 430
Mečeříž poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 69 425 430
Jenštejn poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 54 313 314
Vrábí poddanské, komorní městečko, panství Brandýs 26 227 238
Klecany poddanské, panské městečko, statek Klecany
Chlumín poddanské, rytířské městečko, statek Chlumín 301 (roku 1702)

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Panství v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Kouřimském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako panství a statky.[17]

Pořadí stav majitel Seznam měst, městysů a vsí osedlost
1 Panský Vlašim, panství Vilíma Františka z Talmberg Město Vlaším, městys Domašín, městys Zdislavice, Ctiboř, Pavlovice, Kladruby, Římovice, Bolina, Vracovice, Kondrac, Dub, Ostrov, Veliš, Hrzín, Ratměřice, Hradiště, Znosim, Městečko, Čelivo, Radošovice, Hrazená Lhota, Rataje, Chlum, Javorník, Sedmpány, Polánka, Tehov 306,625
2 Panovník Brandýs nad Labem, panství J. M. císařské Město Brandýs nad Labem, městys Stará Boleslav, městys Kostelec nad Labem, městys Čelakovice, městys Lázně Toušeň, městys Zápy, městys Vrábí, městys Přetov nad Labem, městys Jenštejn, městys Mečeříž, Ostrov, Mstětice, Svémyslice, Dřevčice, Popovice, Starý Brázdim, Brázdim, Veliký Brázdim, Polerady, Záryby, Nová Ves, Čakovičky, Jiřice, Rudeč, Malá Rudece, Kozly, Tišice, Chrást, Všetaty, Čečelice, Nedomice, Ovčáry, Křenek, Lhota, Konětopy, Sudovo Hlavno, Kostelní Hlavno, Hlavenec, Skorkov, Sobětuchy, Tuřice, Sojovice, Předměřice nad Jizerou, Kochánky, Chotětov, Sedlčánky, Starý Vestec, Semice, Velenka, Třebestovice 284,375
3 Panovník Kostelec nad Černými Lesy, panství J. M. císařské městys Kostelec nad Černými Lesy, městys Stříbrná Skalice, Brník, Dobré Pole, Oleška, Smrk, Cukmantl, Bohumil samota u Jevan, Svatbín, Přehvozdí, Tuchoraz, Masojedy, Doubravčice, Štíhlice, Bohouňovice II., Barchovice, Radlice, Hryzely, Vyžlovka, Louňovice, Srbín, Horní Kruty, Přestavlky, Chlum, Mělník, Újezdec, Svojetice, Černé Voděrady, Tehovec, Vojkov samota u Tehovce, Oplany, Bílče, Čeřenice, Tehov, Kostelní Střimelice, Mukařov, Žernovka, Světice, Menčice, Klokočná, Všestary, Bylany, Chrašťany, Límuzy, Břežany, Lstiboř, Klučov, Poříčany, Hořany, Žhery, Skramníky, Chotouň, Lipany, Dobřichov, Pečky, Vrbčany, Konojedy, Jevany, Kozojedy, Výžerky, Nučice, Prusice, Hřiby, Vitice, Močedník, Liblice, Břežany, samota na Lhotce zaniklá, Mrzky, Horní Chvatliny, Nesměň, Třemošnice, Běšinov dvůr 280,75
4 Panský Komorní Hrádek nad Sázavou, panství Viktorýna hraběte z Valštejna 246
5 Panský Český Šternberk, panství Václava hraběte Šternberka městys Divišov, městys Trhový Štěpánov, městys Uhlířské Janovice, městys Český Šternberk, Lbosín, Měchnov, Drahňovice, Otryby, Všechlapy, Libež, Zdebuzeves, Střechov nad Sázavou, Tichonice, Nemíž, Dalkovice, Dalovy, Radonice, Soběšín, Slověnice, Podveky, Vysoká Lhota, Janovická Lhota, Kácovec, Licoměrsko, Vranice, Štěpánovská Lhota, Štěpánov, Dubějovice, Šternov, Dubovka, Čeřenice, Poříčko samota u obce Čeřenice, Křešice, Litichovice 215,25
6 Panovník Kolín, panství J. M. císařské Starý Kolín, Nová Ves, Libenice, Křechoř, Grunta, Sendražice, Ovčáry, Býchory, Jestřábí Lhota, Němčice, Lžovice, Ohaře, Sány, Opolany, Velký Osek, Kanín, Hradišťko, Podbřeží, Dolany 117,375
7 Panský Plaňany a Nupaky, panství knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna městys Plaňany, Vrátkov, Tismice, Vitice, Chotýš, Sedliště samota u Chotýše, Syneč, Sluštice, Pnětluky, Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Dubeč, Krupá, Přistoupim, Ždánice, Liblice, Cerhýnky, Nová Ves, Pečky 3díl, Přebozy, Štolmíř, Žhery, Královice 100,875
8 Panský Konopiště, panství hraběte Václava Michny Město Benešov u Prahy, Bedrč, Petroupim, Dlouhé Pole, Boušice, Nechyba, mlýn pod městem, Plíhalův mlýn, Rackův mlýn, Myslič, Poříčí nad Sázavou, Kácova Lhota, Petroupim, Sembratec, Žíňany, Bedrč, Myslič, Dolní Podhájí samota u Mysliče, Kozmice, Vlkov, Kácova Lhota, Nespeky, Poříčí nad Sázavou, Čakovice, Městečko, Babice, Ládvec, Těptín, Krhanice, Prosečnice, Řehenice, Dolní Požáry 84,875
9 Městský Kolín, královské město Město Kolín a ves Tři Dvory 83,125
10 Městský Kouřim, královské krajské město Město Kouřim 82,25
11 Panský Jankov, panství Jana staršího z Tallmberga městys Jankov, Otradovice, Jiřín, Pecínov, Čestín, Postupice, Milanovice, Želichov, Holčovice, Bedřichovice, Skrýšov, Čelivo, Pičín, Lažany, Ondřejovice, Vlastišov, Jankovská Lhota 81,875
12 Panský Líšno a Olbramovice, panství. Rozdílným vrchnostem. Anna Albertina z Říčan, dcera Vikt. Dor. Roz. Ilowová a její manžel Josef Priami z Rovorat městys Bystřice, Radošovice, Mokrá Lhota, Cirhovice, Boušice, Dlouhé Pole, Jinošovice, Horní Podhájí, Babčice, Nová Ves, Jezviny samota u Pozova, Miroslav, Chudlaz, samota u Nové Vsi, Pozov, Nové Dvory splynuly s Opřeticemi, Opřetice, Vrbětín, Tomice, Nesvačily, Tvoršovice, Ouběnice, Jiřín, Mlýny 79,625
13 Panský Mrač, statek hraběnky z Vrbna (Alžběta Polixena) Mrač, Phov, Lštení, Javorník. Žíňany, Žíňánky, Čerčany, Mezihoří, Petroupim, Soběhrdy, Kochánov, Zderadiny, Kácova Lhota, Dlouhé Pole, Boušice, Poříčí nad Sázavou, Myslič, Městečko, Větrov, Spálený mlýn 75,75
14 Panovník Uhříněves, panství J. M. Císařské městys Říčany, Kunice, Březí, Křenice, Strašín, Pacov, Janovický les, Radošovice, Přestavlky, Otice, Svojšovice, Zděbrady, Voděrádky, Pitkovice, Lipany, Kuří, Tehovičky, Kolovraty, Sibřina, Újezd nad Lesy, Koloděje, Běchovice, Uhřiněves, Královice, Stupice, Hájek 73,125
15 Panský Rataje nad Sázavou, panství Františka Vilíma z Talmberka městys Rataje nad Sázavou, Ledečko, Talmberk, Karlovice zaniklý dvůr u Chrastné, Čekanov, Chrastná, Úžice, Smilovice, Staňkovice, Mirošovice, Opatovice, Makolusky, Podveky, Ježovice, Zbizuby, Malovidy, Kozojedy zaniklý dvůr u Ratají, Vavřinec, Chmeliště, Bláto, Vraník 66,125
16 Panský Dolní Břežany, statek Václava hraběte z Macínova (Michna z Vacínova) Dolní Břežany, Lhota, Cholupice, Modřany, Písnice, Vestec, Zdiměřice, Hodkovice, Dolní Jiřčany, Skalsko, Luka, Petrov, Sázava, Oleško, Zvole, Okrouhlo, Zahořany, Libeň, Libeř, Ohrobec, Kamenná Vrata, Bohuliby, Pohoří, Obora samota u Bohulib 61
17 Panský Louňovice pod Blaníkem, statek Karla z Říčan městys Louňovice pod Blaníkem, Křížov, Karhule, Býkovice, Hrajovice, Odlochovice, Podolí, Nosákov, Rejkovice 49,375
18 Panský Kamberk, statek Maxmiliana Švandy. městys Kamberk, Předbořice, Hrnčíře, Pravětice, Daměnice, Skrýšov, Chocov 47,875
19 Duchovní Michle, statek Doctorův Koleje Karolinské Michle, Psáry, Dobříčkov, Lhota, Tatouňovice, Čakov, Krymlov, Doubek, Horní Počernice, Baštěk, Čertousy, Postřižín 46,875
20 Městský Jílové u Prahy, královské horní město Město Jílové u Prahy 45,5
21 Panský Kounice, panství hraběte Broje (Filip hr. Spinola z Bruay) městys Nehvizdy, městys Mochov, Kounice, Vykáň, Kozovazy, Vyšehořovice, Černíky, Tlustovousy, Horoušany, Břiství, Nehvízdky 42,75
22 Rytířský Zvěstov, statek Kateřiny Keyssersteynové Zvěstov, Šlaponov, Hlohov, Ramena, Laby, Libouň, Světlá, Bořkovice 42,25
23 Rytířský Načeradec, statek dědicův Dvořeckých městys Načeradec, Olešná, Vráčkovice, Buková, Tisek, Marviště samota u Načeradce, Mlejnce zaniklá ves u Načeradce, Stojslavice, Zálesí dvůr a myslivna u Olešné, Pravětice, Daměnice, Častrovice, dvůr Jizbice u Olešné 40,375
24 Duchovní Panenské Břežany, statek panny kněžny z sv. Jiří na hradě Pražském Panenské Břežany, Dolínek, Bořanovice, Sedlec, Předboj, Kozárovice, Zálezlice, Čenkov, Radějovice, Čenětice, Psáry, Bukol 38,625
25 Panský Obříství a Lobkovice, statek knížete vladaře domu Lobkovského (Václava Eusebia) Obříství, Libiš, Dušníky, Semilkovice, Kly, Kopeč, Lobkovice, Mlékojedy, Byškovice, Neratovice, Kojetice, Bukol 38,25
26 Panský Vesnice k úřadu nejv. Purkrabství Pražského Kbely 2.díl, Vojkovice 2.díl, Bohnice, Troja 2.díl, Olešky, Popovičky 2.díl, Babice, Kuří 2.díl, Lipany 2.díl, Dušníky nad Vltavou 2.díl, Drasty, Hostivař 36,25
27 Panský Zásmuky a Malotice, panství Vratislava Šternberka městys Zásmuky, Skvrňov, Nesměň, Horní Chvatliny, Dolní Chvatliny, Sobočice, Malotice, Doubravčany, Barchovice, Mlékovice, Vršice, Toušice, Lhotky, Hryzely 35,875
28 Městský Český Brod, královské město Město Český Brod 35
29 Panský Pyšely, statek Leopolda Jakuba Holyvajla Pyšely, Zaječice, Pětihosty, Borova Lhota, Malešín, Barochov, Zálešany zaniklá ves u Nové Vsi, Kovařovice, Nespeky, Hvozdec, Vavřetice, Babice, Nestařice, Božešice zaniklá Myslivna u Babic, Ládvec, Řehenice, Městečko, Poříčí nad Sázavou, Na Košíku samota u Vavřetic 33,375
30 Panský Libeň, panství hraběte Nostyce (Jan Hertvík) Libeň, Kobylisy, Dolní Chabry, Líbeznice, Měšice, Čimice, Bášť, Vysočany, Holešovice 31
31 Panovník Škvorec, panství J. M. císařské městys Škvorec, městys Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice, Břežany, Horky, Tuklaty, Přímasy, Rostoklaty, Límuzy, Skřivany 27,25
32 Panský Radim, panství Kateřiny Pertoltový Radim, Chotutice, Tatce, Velké Chvalovice, Pečky, Žábonosy, Miškovice 26,625
33 Rytířský Lojovice, statek Evrly z Pornthalu Lojovice, Křivá Ves, Mokřany, Kostelec u Křížků, Radějovice, Radimovice, Řepčice, Herink 24,625
34 Duchovní Kšely, statek probošta hradu pražského Dolní Kšely, Přistoupim, Chotyš, Zlonín, Veltěž, Zlončice, Dušníky nad Vltavou 23,625
35 Duchovní Jesenice, statek. K záduší Velkého sv. Štěpána na Rybníčkách v Novém Městě pražském Jesenice, Doubravice, Modletice 22,375
36 Rytířský Popovice, statek Františka Manervio městys Popovice, Mladovice, Vojslavice, Kondratice, Věžníčky, Kamenná Lhota, Dlouhé Pole, Hvozlice u Popovic 21,125
37 Panský Červený Hrádek, panství Jana Salazara Červený Hrádek, Poďousy, Pučera, Mančice, Solopysky, Lošánky, Církvice, Rašovice 21
38 Rytířský Vitanovice, statek Jáchyma Špulíře Vítanovice, Javor, Zahrádka, Spáleniště, Vrcholtovice,Vyšetice, Na Kabátě samota u Vyšetic, Kříženec, Křekovická Lhota, Jekov, Křekovice, Vilice, Kříženec u Hrnčíř 20,25
39 Městský Vesnice Šefmistrův Kutné Hory Lošany, Lošánky, Zibohlavy, Kutlíře, Poboří, Blinka 20,25
40 Panský Cerhenice, statek Vilíma Voldřicha Střely. městys Cerhenice, Ratenice, Radímek, Blinka, Nučice 19,5
41 Duchovní Všechromy, statek panny převory u sv. Anny v Starém Městě pražském Všechromy, Křeslice, Křížkový Újezdec 19,25
42 Rytířský Chotýšany, statek Frydrycha Věžníka Chotýšany, Bílkovice, Takonín Onšovice 16,875
43 Rytířský Šebířov, statek Heřmana Malovce Šebířov, Vilice, Popovice, Vosná, Křekovice, Lhýšov 16,75
44 Duchovní Ďáblice, statek P. páterův křižovníkův v Starém Městě pražském špitála u mostu Ďáblice, Hloubětín (Karlín, Praha X, špitálské pole) za Poříčskou branou 16
45 Rytířský Průhonice, statek Antonína Benaky. Chomutovice, Nebřenice, Čestlice, Újezd u Průhonic, Hole, Křeslice, Průhonice 15,5
46 Panský Struhařov, statek Johanny z Říčan Struhařov, Bořeňovice, Roubíčkova Lhota, Okrouhlice, Býkovice, Nechyba 2.díl 15,25
47 Panský Vinoř a Letňany, statek Kateřiny hraběnky Černinové Vinoře, Letňany, Třeboradice 14,5
48 Rytířský Nespery, statek Vilíma Chobotskýho Nesperská Lhota, Chobot, Veliš, Nespery 14,375
49 Duchovní Vesnice k děkanství Hradu Pražského naležející Máslovice, Přemyšlení, Horní Kšely, Doubravice 13,75
50 Duchovní Vesnice k špitálu sv. Bartoloměje v Novém Městě pražském náležející Hodkovičky, Čenětice, Popovičky, Chomutovice, Herink, Kašovice, 13,25
51 Duchovní Vesnice kláštera sv. Jiljí v Starém Městě pražském Zlatníky, Braník, Hodkovice, Brnky 12,625
52 Rytířský Chlumín, statek Kašpara Kaplíře městys Chlumín, Zátvor, Korycany 12,5
53 Rytířský Kamenice, statek Jana Kalardy Ládví, Olešovice, Želivec, Sulice, Skuheř, Nechánice, Ládvec 12,5
54 Panský Chvatěruby, statek Benyny Kateřiny Popelové roz. z Lobkovic Chvatěruby, Úžice, Kozomín, Dolínek, Zlosyň, Vojkovice, Zátvor, Kozárovice, Postřižín, Dřínov 12,25
55 Rytířský Mratín, statek Jana Jakuba Paravicina Mratín, Sluhy, Veleň, Mírovice, Libiš 12,25
56 Rytířský Třebešice, statek Tomáše Sojera Třebešice, Býkovice, Litichovice 12
57 Panský Libodřice, statek Albertýny Berkové Libodřice, Cerhýnky 11,875
58 Duchovní Veliká Ves, statek k záduší sv. Petra na Poříčí v Novém Městě pražském Veliká Ves 11,5
59 Duchovní Kojetice, ves k záduší Matky Boží před Týnem v Starém Městě pražském Kojetice, Byškovice 10,5
60 Rytířský Řísnice, statek Bohuslava Řísnického Řísnice, Slavětín, Zdiměřice 10,125
61 Duchovní Popovice, statek opata strahovského Velké Popovice, Todice, Horní Lomnice, Vidovice, Brtnice, Petříkov, 8,75
62 Panský Dobřejovice, statek Mikoláše Vithy Dobřejovice, Osnice, Herink, Modletice 2díl, Dolní Jirčany 8,75
63 Městský Záluží a Staré Strašnice, vesnice p. Staroměstských Staré Strašnice, Záluží 8,625
64 Panský Jemniště, statek Adama z Říčan Jemniště, Dobříčkov, Lhota, Roubíčkova Lhota, Věřice, Dlouhé Pole, Sušice, Býkovice 8,375
65 Panský Vršovice, statek Marie Štehrnberkové Podolí, Všovice, Dvorce (část Podolí), Zadní Oveneč (Troja) 7,625
66 Panský Klecany, statek Adama hraběte z Trautmonssdorfu Klecany, Klecánky 7,625
67 Duchovní Korycany, statek k záduší sv. Vojtěcha většího v Novém Městě pražském Korycany, Újezdec 7,25
68 Panský Chodov, statek pana Michny (Zikmunda Norberta M. svob. P. z Vacinova) Chodov, Litochleby, Šeberov, Hrnčíře 7
69 Rytířský Polní Voděrady a Pašinka, statek Jana Buryana Slavíkovce Polní Voděrady, Nesměň, Pašinka 6,5
70 Duchovní Hrdlořezy, statek k záduší sv. Pavla u Špitálský brány Hrdlořezy, Vysočany 6,25
71 Duchovní Horní Chabry, ves k záduší sv. Jindřicha v Novém Městě pražském Horní Chabry 6
72 Duchovní Vesnice P. probošta staroboleslavského Postřižín Zlončice, Veltrusy, Mstětice 6
73 Panský Záběhlice, statek hraběte Lažanského (Ferdinand Rudolf) Záběhlice 5,75
74 Rytířský Předboř, statek pana Vrábskýho Předboř, Modletice 3.díl, Kašovice, Dolní Lomnice, Chlum u D. Lomnice dvůr 5,75
75 Panský Jirny, statek Evy Marie, hrabinky z Brandejsu Jirny, Zeleneč 5,5
76 Rytířský Jezero, statek paní Kateřiny Beníkové Jezero, Stížkov, Věřice 5,5
77 Rytířský Čeňovice, statek Jiříka z Pornthalu (Praxa z Pernthalu) Čeňovice, Březina 5,5
78 Duchovní Dolní Krč, ves kláštera sv. Havla v Starém Městě pražském Dolní Krč 5,25
79 Duchovní Větrušice, ves k děkanství vyšehradskému náležející Větrušice 5,25
80 Duchovní Všechlapy, ves kláštera sv. Tomáše v Menším Městě pražském Všechlapy 5
81 Duchovní Kovanice, ves Rudolfa hraběte z Colloredo (velký převor johanitů, majetek řádu) Kovanice 5
82 Duchovní Chvaly, statek P. páterův jesovitův v Starém Městě pražském Chvaly, Čertousy 4,75
83 Panský Chocenice, statek Doroty Khynský z Grspergku Chocenice 4,75
84 Panský Jindice, statek Šebestyana z Říčan Jindice 4,75
85 Rytířský Daměnice, statek Dědicův Jenšíkovských Daměnice, Zdiměřice 4,625
86 Rytířský Radonice, statek pana Lukavského (Jiří Lev Lukevcký z Lukavice) Radonice 4,5
87 Duchovní Satalice, ves probošta vyšehradského Satalice, Vysočany 4,25
88 Duchovní Všestudy, ves probožství Všech svatých na hradě pražském Všestudy 4,25
89 Městský Vyšehrad, královské město Město Vyšehrad 4
90 Duchovní Čakovice, statek opata sv. Mikuláše v Starém Městě pražském Čakovice, Miškovice, Čestlice 4
91 Duchovní Svépravice, úředníků sv. Michala archanděla Svépravice 4
92 Duchovní Prosek, ves úředníků sv. Martina v Starém Městě pražském Prosek 4
93 Duchovní Dolní Počernice, statek Rudolfa hraběte z Kolloredo (velký převor johanitů) Dolní Počernice 4
94 Rytířský Šestajovice, statek Karla Hložska Šestajovice 4
95 Duchovní Mitrov, statek koleje Soc. Jesu kutnohorské Mitrov, Malejovice, Žíšov 3,625
96 Rytířský Konárovice, statek Humbrechta Račína Konárovice 3,25
97 Panský Svojšice, statek pana Adrian z Engffurta Krychnov, Bošice 2,25
98 Rytířský Pečky, statek Michala z Ševinhauzu Pečky 5díl 2,125
99 Panský Štiřín, statek Martina Paradysa Štiřín, Křížkový Újezdec, Všedobrovice 2
100 Panský Kyje, statek Maximiliana hraběte z Martinic Kyje 2
101 Panský Malešice, ves generála Pekha (Jan svob. pán Pek, Bock) Malešice 2
102 Rytířský Kunratice, statek sirotkův Malocovských Kunratice u Prahy 2
103 Panský Chotouchov, statek pana Just z Gebhartu Chotouchov, Horní Jelčany 1,75
104 Panský Hlivín, ves hrabinky Zdislavový z Valštejna Hlivín 1,75
105 Rytířský Bečváry, statek Ladislava Vřesovského Bečváry 1,75
106 Rytířský Vodochody, statek Adama Kheyle Vodochody 1,25
107 Městský Ďáblice, ves z dílu úřadu šestipanského v Novém Městě Pražském Ďáblice (Satalice), Nusle 1,25
108 Městský Cvrčovice, ves P Trentina (Antonín Trentin z Trejflezu, měšťan v St. M. pražském) Cvrčovice 1,25
109 Duchovní Všestudy, ves kapituly hradu pražského Všestudy 1
110 Duchovní Třeboratice, ves z dílu k záduší Matky Boží na Louží Třeboradice 1
111 Panský Petrovice, stateček hraběte Berky Petrovice, Horní Měcholupy 1
112 Panský Bečváry, statek hraběte Václava Michny Drahobudice, Bečváry, Hatě 1
113 Rytířský Brnky, statek doctora Jana Pirka Brnky 2díl 1
114 Duchovní Baštěk, ves z dílu k sv. Máří Magdáleny naležející (dominikáni na M. Straně) Baštek 0,5
115 Panský Vesnice Adama hraběte z Trautmonssdorffu Podolí, Dvorce (část Podolí) 0,5
116 Rytířský Hradenín, statek Ladislava Častolara Hradenín, Blinka 3.díl 0,5
117 Rytířský Bukol, statek Kryštoda Turka Bukol 3.díl 0,5
118 Panský Radovesnice, statek Václava hraběte Šternberka Radovesnice 0,25
119 Panský Kbely, statek knížete z Brandenburku (Kristian Vilém) Kbely 0,25
120 Panský Kbel, statek. Někdy pánům z Hostačova náležející, nyní celý pustý, kteréhož se žádný neujímá. Kbel 0,25
121 Panský Ctěnice, statek Antonína Ložiho (Jan Anotnín Lossi z Losimthalu) Ctěnice, Přezletice 0,125
122 Duchovní Březiněves, statek Matky Boží pod řetězem (Johanitů v Praze na Malé Straně) Březiněves 0
123 Duchovní Sudovo Hlavno, ves k špitálu sv. Pavla náležející ( v Praze před Branou Poříčskou) Sudovo Hlavno 0
124 Duchovní Roztyly, dvůr a ves. Kolej Soc. Jesu. na Novém Městě pražském dvůr Horní Roztyly, Dolní Roztyly (včetně Spořilova) 0
125 Duchovní Břežany, statek Václava Břeskýho Břežany 2.díl, Blinka 2.díl 0

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 121. 
  2. Ottův slovník naučný, heslo Kouřim.
  3. Josef Kurka – emer.farář, Archidiakonáty – Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a deecese Litomyšlská (Místopis církevní do r.1421.), Praha, 1914
  4. a b http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2
  5. Ottův slovník naučný, heslo Z Vlašimě.
  6. KRÁLÍK, Oldřich. Sázavské písemnictví 11. století. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 93 s. (Rozpravy ČSAV. Řada společenských věd). 
  7. Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16 (9/10), s. 211–217. ISSN 1210-6097.
  8. Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161.
  9. http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/svojsice
  10. http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekpasinka.html
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Molitorov – zámek, s. 307. 
  12. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. 
  13. http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/cerveny-hradek
  14. https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_cerveny_hradek_podehusy.htm
  15. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  16. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
  17. Popis Čech r. 1654 - [3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]