Ojířové z Očedělic

Ojířové z Očedělic
Země	České království
Tituly	vladykové
Vymření po meči	po roce 1589 (Albrecht a Jindřich Ojířové z Očedělic)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ojířové z Očedělic byl český šlechtický, respektive vladycký rod. Psali se po vsi Očedělice (německy Dreihöfen) u Verušiček,^[1] ale Antonín Profous spojil název Očedělice s vesnicemi Horní a Dolní Záhoří.^[2]

Členové rodu

První známou osobnosti rodu byl Ojíř připomínající se roku 1399, jenž byl v roce 1421 velitelem vojenské posádky v Kadani. Když Češi před Němci z Kadaně ustoupili, zůstal ve věži, kde uhořel.

Snad jeho potomky byli bratři Pechanec jinak Ojíř, Mikuláš a Jan Švamberk, který je připomínán v roce 1447. První z nich držel Vintířov a druhý Hlubany. Pechanec se vyskytuje od roku 1445 často v rozličných jednáních, od roku 1454 žil v Praze. Jeho syn byl snad byl Bedřich, jenž byl roku 1459 dvořanem českého krále. Od roku 1464 pravděpodobně měl v držení Kmetiněves, kterou v roce 1467 prodal.^[zdroj⁠?!] Pak byl v letech 1472–1473 pánem na Červeném hrádku,^[3] do roku 1474 na Vysokém Chlumci a na Frýdštejně.

Albrecht Ojíř z Očedělic, Bedřichův bratr byl v letech 1475–1477 purkrabím Pražského hradu. Pak asi od roku 1478 místosudí, kromě toho sedal na zemském soudě. Pro jeho právní potřebu sebral právní nálezy z roku 1378–1438 a dal je čistě přepsat. Až do roku 1478 držel nějaký statek u Sedlčan, později držel Lobkovice.

Ke konci 15. století se tento rod rozrodil. Bohuslav připomínající se v letech 1497–1515 měl statky u Pacova. Jan držel roku 1507 hrad Jenštejn a zemřel v roce 1521. Zdeslav držel okolo roku 1520 Hrochův Hrádek, který prodal a sloužil pánům ze Švamberka na Orlíku.

Bohuslav Ojíř z Očedělic byl v roce 1558 purkrabím na Strakonicích, později sloužil Rožmberkům, byl hofmistrem na hradě v Českém Krumlově a sedával na soudě nejvyššího purkrabství. Byl to muž vzdělaný a pobožný. Složil utěšené modlitby, jež byly roku 1584 vytištěny. Je doloženo, že v roce 1585 ještě žil.

Jindřich Ojíř z Očedělic byl zchudlý a v roce 1560 bydlel v Sušici.

Albrecht Ojíř z Očedělic v roce 1562 držel Modřejovice, v roce 1571 byl hejtmanem na Želči, v roce 1572 purkrabím na Choustníku a v roce 1583 pánem na Tisovém.

Rod se připomíná ještě v roce 1589 v tituláři s Jindřichem, který držel Kamenný. Těmito dvěma pány rodina buď vymřela nebo živořila v chudobě.

Erb

Rod měl v erbu tři modré a tři bílé pruhy pokosené, nad helmou byla tři pera, dvě modrá a prostřední bílé.

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Ojíř“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je August Sedláček.

↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Holetice – tvrz, s. 82.
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Očedělice, s. 250.
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený hrádek – zámek, s. 75.

Související články

Externí odkazy

Ojíř z Očedělic ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

[belohlavek-1] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Holetice – tvrz, s. 82.

[profous3-2] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Očedělice, s. 250.

[andel-3] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený hrádek – zámek, s. 75.

[1]

[2]

[3]