Lobkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lobkovice
Zámek Lobkovice
Zámek Lobkovice
Lokalita
Charakterčást města
ObecNeratovice
OkresMělník
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel714 (2011)[1]
Katastrální územíLobkovice (4,02 km²)
Nadmořská výška167 m n. m.
PSČ277 11
Počet domů240 (2011)[1]
Lobkovice
Lobkovice
Další údaje
Kód části obce103667
Kód k. ú.703664
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovice jsou nyní částí města Neratovice v okrese Mělník. Kdysi byly samostatnou obcí. Leží na levém břehu Labe, pochází odtud rod Lobkoviců a žil zde historik a politik František Palacký.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341.[2] V roce 1384 je zmiňován ve sporu o labský jez s arcibiskupem Janem z Jenštejna maršálek královského dvora, majitel Lobkovic Jan Čuch ze Zásady.[3] Na samém východě vesnice mezi polabskými lužními lesy se dnes nachází zámek, který byl ale původně dřevěnou tvrzí. Tvrz byla poprvé zmíněna roku 1403, kdy ji nechal postavit Prokop Krukner, měšťan z Prahy. Stavěl poblíž Labe, zčásti byla chráněná bažinami, zbytek pak byl obehnána valy. O šest let později se majitelem stal Mikuláš Chudý z Újezda (z vesnice Újezd (Jestřebí)), který se pak psal z Lobkovic.[4] Právě on je označován za zakladatele mocného šlechtického rodu Lobkoviců, ve staročeštině Lobkowiczů. Po jeho smrti se jeden ze synů Jan Popel vzepřel králi Jiřímu z Poděbrad a ten pevnůstku dobyl. Za rok mu král panství zas vrátil. Pak se zde nadlouho usídlila rodina Sekerků, kteří postupně tvrz přebudovávali. V roce 1610 byl zde poprvé uváděn existující zámek a pět let poté jej koupila Polyxena z Lobkovic, takže se panství po letech vrátilo rodině Lobkoviců.

Stejně jako celé Neratovicko ves i zámek velmi utrpěly během třicetileté války, kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Nedaleko obce byla 29. května 1639[5] svedena tzv. bitva u Lobkovic mezi císařskými oddíly armády generála Vavřince IV. z Hofkirchu a Raimunda Montecuccoliho a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během jednoho ze švédských tažení do Čech. V té Švédové zvítězili, zajali Montecuccoliho i zraněného Hofkircha, během bojů pak došlo k výrazné destrukci obce a vypálení zámku.[6] Roku 1654 zbyly ze zámku jen zdi a věž. Opravu provedl další z Lobkoviců roku 1679.

Zámek roku 1819

V 19. století získal vesnici se zámkem pražský advokát Jan Měchura, jehož dcera si vzala Františka Palackého. Zámecký areál však sloužil jako hospodářské sídlo, nikoliv zámek šlechty. Byl zde také pivovar, po něm jen sladovna. Později se dostal zpět do držení rodiny Lobkoviců. V roce 1945 byl zkonfiskován a převzal jej v zastoupení státu MNV Lobkovice. Tehdy byla ves samostatná. Stát zde umístil část depozitáře Národního technického muzea. Po roce 1980 zámek převzala Karlova univerzita a začala jej upravovat na depozitář knihoven. V té době patřila ves už rychle se rozvíjejícím Neratovicím a tamní MěNV v zámku připravoval zřízení obřadní síně a pamětní síně Františka Palackého; investoval i do opravy zčásti zřícené věže. Po roce 1989 však byl zámek vrácen v restituci rodině Lobkoviců.

V roce 2011 zde žilo 662 stálých obyvatel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pomník obětem první světové války
Kamenná kniha Kurta Gebauera (2018)

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici je vybudován malý sportovní areál, kde desítky let hraje soutěže místní fotbalový klub nyní pod názvem FC Lobkovice a jehož součástí je hřiště pro softball a dvě hřiště na volejbal. Fotbalový klub byl založen roku 1923.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Lobkovická škola

Dříve zde působil I.stupeň základní školy, ke konci 20. století byla budova na křižovatce ulic Palackého a Pionýrů využita pro Obchodní akademii.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci je železniční zastávka Lobkovice na trati 074 Neratovice–Čelákovice. Souběžně s železniční tratí vede silnice II/101 z Neratovic do 5 km vzdáleného městečka Kostelec nad Labem, u železniční je i autobusová zastávka. Do obce zajíždí i linka MHD z Neratovic, je zde několik jejích zastávek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 126. 
  3. Neratovice. Město zeleně, chemie a mládí. 2. vyd. Praha: Merkur, 1985. S. 6. 
  4. PANÁČEK, Jaroslav. Školy na Českolipsku v době předhusitské. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  5. ĎURČANSKÝ, Marek. Česká města a jejich správa za třicetileté války: Zemský a lokální kontext. [s.l.]: Karolinum Press 411 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2255-2. Google-Books-ID: 1vQwBQAAQBAJ. 
  6. Bitva u Lobkovic — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  7. Je částečně přístupný po předchozí telefonické domluvě (více na stránkách Občanského sdružení Lobkovice).
  8. Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  9. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Lobkovice, s. 290. 
  10. Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  11. http://www.neratovice.cz/pamatky-a-zajimavosti/gs-2308
  12. Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  13. TESNEROVÁ, Barbora. Spolek shání peníze na kamennou knihu. Mělnický deník [online]. 3.7.2016 [cit. 2022-2-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Neratovice

Neratovice • Lobkovice • Mlékojedy • k. ú. Byškovice: Byškovice • Horňátky • Korycany