Lobkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lobkovice

Zámek Lobkovice
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 662 (r.2011)
Domů 272 (r.2010)
Nadmořská výška 167 m
Lokalita
PSČ 277 11
Součást obce Neratovice
Okres Mělník
Katastrální území Lobkovice (4,02 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°15′9″ s. š., 14°31′59″ v. d.
Lobkovice
Red pog.svg
Lobkovice
Další údaje
Kód části obce 103667
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovice jsou nyní částí města Neratovice v okrese Mělník. Kdysi byly samostatnou obcí. Leží na levém břehu Labe, pocházel odtud rod Lobkoviců a žil zde historik a politik František Palacký.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341.[1] V roce 1384 je zmiňován ve sporu o labský jez s arcibiskupem Janem z Jenštejna maršálek královského dvora, majitel Lobkovic Jan Čuch ze Zásady.[2] Na samém východě vesnice mezi polabskými lužními lesy se dnes nachází zámek, který byl ale původně dřevěnou tvrzí. Tvrz byla poprvé zmíněna roku 1403, kdy ji nechal postavit Prokop Krukner, měšťan z Prahy. Stavěl poblíž Labe, zčásti byla chráněná bažinami, zbytek pak byl obehnána valy. O šest let později se majitelem stal Mikuláš Chudý z Újezda (z vesnice Újezd (Jestřebí)), který se pak psal z Lobkovic.[3] Právě on je označován za zakladatele mocného šlechtického rodu Lobkoviců, ve staročeštině Lobkowiczů. Po jeho smrti se jeden ze synů Jan Popel vzepřel králi Jiřímu z Poděbrad a ten pevnůstku dobyl. Za rok mu král panství zas vrátil. Pak se zde nadlouho usídlila rodina Sekerků, kteří postupně tvrz přebudovávali. V roce 1610 byl zde poprvé uváděn existující zámek a pět let poté jej koupila Polyxena z Lobkovic, takže se panství po letech vrátilo rodině Lobkoviců.

Stejně jako celé Neratovicko ves i zámek velmi utrpěly během třicetileté války, kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Roku 1654 zbyly ze zámku jen zdi a věž. Opravu provedl další z Lobkoviců roku 1679.

Zámek roku 1819

V 19. století získal vesnici se zámkem pražský advokát Jan Měchura, jehož dcera si vzala Františka Palackého. Zámecký areál však sloužil jako hospodářské sídlo, nikoliv zámek šlechty. Byl zde také pivovar, po něm jen sladovna. Později se dostal zpět do držení rodiny Lobkoviců. V roce 1945 byl zkonfiskován a převzal jej v zastoupení státu MNV Lobkovice. Tehdy byla ves samostatná. Stát zde umístil část depozitáře Národního technického muzea. Po roce 1980 zámek převzala Karlova univerzita a začala jej upravovat na depozitář knihoven. V té době patřila ves už rychle se rozvíjejícím Neratovicím a tamní MěNV v zámku připravoval zřízení obřadní síně a pamětní síně Františka Palackého; investoval i do opravy zčásti zřízené věže. Po roce 1989 však byl zámek vrácen v restituci rodině Lobkoviců.

V roce 2011 zde žilo 662 stálých obyvatel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pomník obětem první světové války

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici je vybudován malý sportovní areál, kde desítky let hraje soutěže místní fotbalový klub nyní pod názvem FC Lobkovice a jehož součástí je hřiště pro softball a dvě hřiště na volejbal. Fotbalový klub byl založen roku 1923.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Lobkovická škola

Dříve zde působil I.stupeň základní školy, ke konci 20. století byla budova na křižovatce ulic Palackého a Pionýrů využita pro Obchodní akademii.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci je železniční zastávka Lobkovice na trati 074 Neratovice–Čelákovice. Souběžně s železniční tratí vede silnice II/101 z Neratovic do 5 km vzdáleného městečka Kostelec nad Labem, u železniční je i autobusová zastávka. Do obce zajíždí i linka MHD z Neratovicich, je zde několik jejich zastávek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

  1. 50°15′7″ s. š., 14°32′28″ v. d.
  2. 50°15′10″ s. š., 14°32′ v. d.
  3. 50°15′23″ s. š., 14°31′34″ v. d.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 126.  
  2. Neratovice. Město zeleně, chemie a mládí. 2. vyd. Praha : Merkur, 1985. S. 6.  
  3. PANÁČEK, Jaroslav. Školy na Českolipsku v době předhusitské. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 8. ISSN 1211-9172.  
  4. Je částečně přístupný po předchozí telefonické domluvě (více na stránkách Občanského sdružení Lobkovice).
  5. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Lobkovice, s. 290.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Neratovice

Neratovice • Lobkovice • Mlékojedy • k. ú. Byškovice: Byškovice • Horňátky • Korycany