Líšno (zámek)
| Líšno | |
|---|---|
 Jižní průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | romantická architektura |
| Další majitelé | Václav z Dubé (do 1424) Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (1450–1467) Řád služebníků Mariiných (1781–1785) Čeněk Daněk (1872–1893) |
| Současný majitel | TTP invest (od 2016) |
| Poloha | |
| Adresa | Líšno,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′3,26″ s. š., 14°41′19,25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31348/2-95 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Líšno se nachází v osadě Líšno, která je částí města Bystřice u Benešova ve středních Čechách. Dnešní podoba je výsledkem romantické přestavby hradu s původním názvem Leštno.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Hrad sestával z paláce na východní straně a vedlejšího stavení s kaplí na protilehlé straně nádvoří. Hrad byl z jihu chráněn rybníkem, na ostatních stranách hlubokými příkopy. Hradní branou chráněnou věží zvanou Branice, která se nedochovala, se vstupovalo do hradu přes příkop po zvedacím mostě, z parkánu do nádvoří vedla další brána. Při přestavbě na zámek byl hradní příkop zasypán, západní křídlo bylo znovu vystavěno a k hradební zdi byla přistavěna zvenčí spojovací budova s oblými věžičkami v bocích. Zachován zůstal hradní palác, přilehlá věž byla zvýšena a pokryta sedlovou střechou. K zámku přiléhá romantický park.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad Leštno založil asi v roce 1367 Beneš z Dubé, syn Ondřeje z Dubé. Jeho syn, Václav z Dubé, zpočátku vystupoval proti husitům. Proto byl hrad v roce 1420 obléhán husitským vojskem. Když husité po dosaženém příměří odtáhli, držel Václav hrad až do roku 1424. Poté, až do roku 1443, tu sídlil Jan Sádlo ze Smilkova. V polovině 15. století získal hrad Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476), stoupenec Jiřího z Poděbrad. Zdeněk pomáhal Jiřímu proti Strakonické jednotě a roku 1450 dobyl se svými vojsky hrad Kostelec (dnes Zbořený Kostelec). Zdeněk ale v roce 1465 krále Jiřího zradil. Proto v roce 1467 královské vojsko oblehlo všechny Zdeňkovy hrady – Líšno, Konopiště a Český Šternberk. Hrad Líšno byl dobyt a Jiří z Poděbrad ustanovil novým pánem jednoho ze svých synů, Hynka z Münsterberka.[1]
V roce 1478 nový panovník Vladislav Jagellonský předal hrad Petrovi II. Holickému ze Šternberka († 1514). Ten začal s opravami hradu. Po jeho smrti v roce 1514 opravy dokončil až jeho syn Jan. Po roce 1589 pak převzala panství Dorota, dcera Otakara ze Šternberka. Hrad byl stále v držení rodu Šternberků. Když Dorota roku 1633 zemřela, majetek zdědily její děti z předchozích manželství, dva synové a dvě dcery. Jedna z dcer, Anna Albertina, se se svými sourozenci o tento majetek začala soudit. Soudní spor vyhrála a tak Lišno získala její dcera z prvního manželství Dorota z Illova. Za třicetileté války hrad velmi zpustl.[1]
Při dělení panství v roce 1667 hrad získal syn Anny Albertiny z třetího manželství, Petr Vilém z Říčan. Jeho syn Karel Šebestián ale Líšno roku 1712 prodal Marii Renatě ze Satzenhofenu, ta roku 1744 Lucii z Kokořova a ta pak roku 1781 prodala neudržovaný hrad s panstvím klášteru servitů v Praze u sv. Michala. V roce 1785 byl klášter servitů zrušen a hrad připadl náboženskému fondu. Vystřídali se další dva majitelé a hrad dále chátral, až ho v roce 1872 ho koupil pražský průmyslník Čeněk Daněk. Ten v letech 1873–1884 nechal hrad od základů přestavět na přepychový zámek v romantickém stylu a kolem něho vybudovat honosný park.[1]
Jeho vnuk Oskar Danek von Esse za 2. světové války přijal německé občanství a kolaboroval s nacisty, po válce přišel o veškerý majetek a zámek přešel do vlastnictví státu.[2] Již v roce 1945 zde byla zřízena ústřední škola Československého červeného kříže. ČSČK (později Český červený kříž) provozoval zámek asi do roku 2000; pro špatný stav byl pak uzavřen a od roku 2011 nabízen k prodeji, ale zámecký park zůstal volně přístupný.[3] Od roku 2015 je zámek i park v soukromém vlastnictví: probíhá rekonstrukce a společnost prostory nabízí k pronájmu na firemní večírky, oslavy, svatby nebo filmové natáčení.[4]
Ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Zámek Líšno se objevil ve 2. dílu (Vyznavači ohně) seriálu 30 případů majora Zemana (1974, režie: Jiří Sequens) a ve filmu V podstatě jsme normální (Komedie, 1981, režie: Otakar Fuka, scénář: Jiří Just a Otakar Fuka) a v pohádkové komedii Zdeňka Trošky STRAŠIDLA (2016).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha: Svoboda, 1985. S. 190–191.
- ↑ Dva, kteří mizí v zapomnění. Ze jmen Kolben a Daněk zůstává sotva zkratka ČKD [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Líšno | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Líšno. www.zameklisno.cz [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Líšno na Wikimedia Commons
