Říčany (hrad, okres Praha-východ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Říčany
Zřícenina západního paláce
Zřícenina západního paláce
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1289
Zánik před rokem 1544
Stavebník Ondřej ze Všechrom
Další majitelé Trčkové z Lípy
Poloha
Adresa ulice Na Hradě, Říčany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Říčany
Říčany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15215/2-2157 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Říčany jsou zřícenina hradu ze druhé poloviny třináctého století ve stejnojmenném městěokrese Praha-východ. Hrad stál na malém návrší v nadmořské výšce 340 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Spolu s hradem Vízmburkem patřil k vrcholům šlechtické hradní architektury třináctého století, kdy si pouze velmi významný stavitel mohl dovolit vybudovat zmenšeninu královského hradu s obvodovou zástavbou. Možnosti majitele dokládají také náročné kamenické detaily zhotovené pravděpodobně královskou stavební hutí.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Donjon se studnou

Krátce po roce 1260 v Říčanech postavil Ondřej ze Všechrom hrad poprvé připomínaný roku 1289. Ondřej byl nejvyšším komořím krále Přemysla Otakara II. a po dostavění sídla se stal zakladatelem rodu pánů z Říčan. Už v začátcích byl hrad budován jako komfortní šlechtické sídlo s velkým klenutým sálem paláce. Po Ondřejovi zde sídlili jeho potomci: po roce 1300 nejvyšší zemský sudí Oldřich z Říčan a po něm jeho syn. Právě ten předal hrad s okolím Jimramovi z Průhonic, což byl příbuzný z jiné větve pánů z Říčan. O mnoho let později další z potomků Diviš z Průhonic patřil mezi odpůrce husitů, jeho hrad byl husity z PrahyTábora oblehnut a posádka kapitulovala. Nejasné podmínky kapitulace vedly k novému přepadu hradu Tábority, bylo zajato jedenáct kněží a upáleno na příkaz vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Husité na hradě zůstali, po jejich odchodu zůstal v majetku Pražanů a jeho význam klesal. V osmdesátých letech patnáctého století ho získali Trčkové z Lípy a po roce 1516 nechali zpustnout. Ve zprávě z roku 1544 je uveden jako pustý.[3][4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad stál na ostrožně chráněné původně dvěma rybníky. Ze strany od města ho zajišťovaly později zasypané příkopy. Předhradí i část hradního jádra bylo pohlceno městskou zástavbou, ale v jádře zůstala torza některých částí hradu: studna, nároží plochostropého donjonu a dvě stěny paláce na západní straně. Přízemí a první patro bylo plochostropé a ve druhém patře se nacházel sál zaklenutý třemi poli křížové klenby a vytápěný krbem. Místnosti v prvním a druhém patře byly osvětleny sdruženými okny se sedátky. Nádvorní stranu paláce i sousední stavby propojovala pavlač v úrovni prvního patra.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-10]. Identifikátor záznamu 125684 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Říčany, s. 495–496. 
  3. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Říčany, s. 38–39. 
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Říčany, s. 107–109. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Říčany hrad, s. 198–201. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Říčany ve Wikimedia Commons
  • Říčany na webu Hrady.cz
  • KROBOVÁ, Adriana. Říčany: Místo, kterému vzali slávu husité [online]. Český rozhlas, 2012-12-16 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.