Vízmburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vízmburk
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Slohraně gotický
Výstavba2. polovina 13. století
Zánik1447
StavebníkTas erbu Třmene
Další majitelépáni z Dubé
Současný majitelČeská republika, Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově
Poloha
Adresa1,5 km východně od obce, Havlovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vízmburk
Vízmburk
Další informace
Rejstříkové číslo památky17988/6-3517 (PkMISSezObr)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vízmburk je zřícenina hradu nacházející se v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1] Zřícenina je majetkem České republiky a její správu zajišťuje Národní památkový ústav. Údržby a konzervace ruin se ujal místní spolek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Vízmburk je poprvé zmíněn k roku 1279 v Dalimilově kronice, v níž se o něm hovoří v souvislosti s Tasem z Vízmburka (syn Petra ze Skalice), který byl pravděpodobně prvním majitelem hradu. Tas z Vízmburka náležel k mocnému východočeskému rodu Pánů erbu zlatého třmene, kteří ve 13. století kolonizovali oblast severovýchodních Čech. Po Tasově smrti roku 1304 hrad s panstvím přešel na jeho syna Jaroše, který jej někdy před rokem 1309 prodal Milotovi z Pnětluk. Někdy v letech 13271330 se hrad dostal do držení pánů z Dubé, kteří hrad drželi až do jeho zničení v roce 1447.

Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé a z Vízmburka, který na hradě již trvale nesídlil. Přítomná vojenská posádka se v neklidných letech po husitských válkách aktivně účastnila spolu s posádkami dalších hradů ve východních Čechách loupeživých výpadů proti slezským městům. Ta se roku 1447 spojila a hrad Vízmburk s dalšími hrady v okolí odkoupila a pobořila. O této události nás informují Staré letopisy české „…téhož roku po sv. Duchu všechna knížata slezská spolu s městy Vratislaví, Svídnicí, Zhořelcem, Budyšínem, Žitavou a dalšími městy, která jim patřila, vytáhli, a když mezi sebou sebrali peníze, vykoupili od pánů a zemanů hrady, ze kterých jim silně škodili a loupili, jako Vízmburk pana Jiříka Vízmburského z Dubé, Adršpach pana Hynka Červenohorského, Žacléř patřící kdysi panu Hanušovi z Varnsdorfu, Belver a Skály pana Jana Salavy. Hrady zaplatili hotovými penězi a pak je zbořili a zničili…“ Po zboření hradu Vízmburk se k němu začaly pojit pověsti o pokladu, který se má nacházet v jeho sklepeních.[2]

Další osud hradu se začal psát až roku 1972, kdy byl na zalesněném pahorku zahájen archeologický výzkum pod vedením Antonína Hejny z Archeologického ústavu Československé akademie věd. Výzkum, který byl původně naplánován jako jednosezónní, se na základě unikátního objevu zdiva s klenebním výběhem žebrové klenby ze 13. století protáhl až do roku 1984. Během těchto 13 let byla z porostlého pahorku vykopána zřícenina hradu, jehož zdi dosahovaly výšky až 8 m. Kromě odhalení architektury samotného hradu bylo archeologickým výzkumem získáno velké množství archeologických nálezů a architektonických článků. Dobový tisk hrad nazýval podkrkonošskými Pompejemi. V roce 1985 výzkum již kvůli zdravotnímu stavu dr. Hejny nepokračoval a následujícího roku, 1986, Antonín Hejna zemřel. V roce 1984 byl hrad direktivou KNV v Hradci Králové převeden pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, a v následujících letech byl správcem provizorně zastřešen a oplocen. V průběhu přípravy obnovy se ukázalo, že se bude jednat o náročnou akci. Jedním z problémů je samotný stavební materiál – měkký pískovec s jílovým tmelem, dalším nedostatek prostředků na obnovu hradu. V letech 2006–2008 byly na hradě zajištěny některé konstrukce, práce však kvůli nedostatku financí dále nepokračovaly. Archeologické nálezy byly uloženy na několika místech, mnohé nebyly ošetřeny a v důsledku restitučních procesů po roce 1989 jim dokonce hrozil zánik. Většina z nich pak byla uložena v provizorních podmínkách.

V roce 2002 vzniklo Sdružení pro Vízmburk, které se soustřeďuje na záchranu archeologických nálezů. Od roku 2005 na hradě probíhají záchranné stavební práce. V roce 2008 uspořádalo ve spolupráci se správcem hradu Vízmburské slavnosti, během kterých byl hrad výjimečně zpřístupněn návštěvníkům. V roce 2009 začalo sdružení poskytovat návštěvníkům informační servis v podhradí. Hrad byl zpřístupněn opět při příležitosti Vízmburských slavností během druhého víkendu v září. Z iniciativy Sdružení vznikl projekt trvalého zastřešení hradu, z něhož byla v první fázi realizována střecha západního stavení (tzv. purkrabství).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 128666 : Hrad Vízmburk (Wiesenburg), zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. CICÁK, Petr. Příběhy a legendy [online]. 1994 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]