Skály (hrad)
| Skály | |
|---|---|
 Skalní věž s vytesanou komorou | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 14. století |
| Zánik | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | Skály, Teplice nad Metují,  Česko |
| Souřadnice | 50°34′18,7″ s. š., 16°8′30,1″ v. d. |
  Skály | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27573/6-1903 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skály (též nazývaný Bišofštejn či Katzenštejn) byl skalní hrad čtyři kilometry od Teplic nad Metují v okrese Náchod v severovýchodních Čechách. Nachází se na lesním pozemku parcelní číslo 251 v katastrálním území Skály u Teplic nad Metují (766372). Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad Skály založil koncem 14. století husitský vojevůdce Matěj Salava z Lípy, který je zde zmiňován v roce 1393. V době husitských válek se zajímal hlavně o majetek. Zpočátku tak stál na straně husitů a přišel tak k části z majetku broumovského kláštera. Poté přešel na druhou stranu. Po něm jej zdědil syn Matěj, který i po skončení husitských válek pokračoval s loupeživými výpady do Slezska a Lužice. V odvetě si napadená města vynutila na Jiřím z Poděbrad zboření hradu a tak jej roku 1447 slezské vojsko pobořilo. Hrad byl narychlo opraven a již po sedmi letech je zde zaznamenán nový vlastník Kočka, po kterém se zachovalo i jméno hradu Katzenstein. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, z nichž nejznámější byl vnuk krále Jiřího z Poděbrad kníže Bartoloměj Minstrberský. Z roku 1513 jsou zprávy o pokusu slezského lehnického knížete hrad opět dobýt, ale obránci byli tentokrát úspěšnější. O deset let později je mezi držiteli i Vojtěch z Pernštejna. V roce 1544 se stal novým vlastníkem hradu i okolního panství Bernard Žehušický z Nestajova. Bydlel však v jiném svém sídle (Stárkov) a opuštěný hrad zpustl. Roku 1576 je uváděn již jako pustý. V té době se také již staví pod hradním ostrohem daleko pohodlnější zámek.
Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]
Na zalesněnou skálu ve výši 691 m n. m. (vůči úpatí asi 20 metrů) vedou schody. K nim se dostaneme po červené turistické značce z osady Skály. Nejbližší železniční stanice je 4 km daleko v Teplicích nad Metují. Na skále jsou patrné malé zbytky zdiva a klenuté sklepní místnosti.[2] Z vrcholu skály je pěkný výhled na Javoří hory, Kamenné hory v Polsku, Broumovské stěny i Orlické hory.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
O hradu Skály i osadě pod ním psal Alois Jirásek ve svých románech Skály a Skaláci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 138822 : Hrad Skály, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech (5). Praha: Radioservis a.s., 2007. ISBN 978-80-86212-00-5. Kapitola Hrad Skály a hrad Adršpach, s. 83–85.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skála, Katzenštejn : Hrad Skála, s. 279–280.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Skály, s. 503.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skály na Wikimedia Commons - Další turistický web
- Stránky Hrady.cz
