Přeskočit na obsah

Antonín Hejna

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Antonín Hejna, CSc.
Narození20. listopadu 1920
Úpice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. července 1986 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Oboryarcheologie a středověká archeologie
PříbuzníVladislav Razím (zeť)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Hejna (20. listopadu 1920 Úpice – 26. července 1986 Praha)[1] byl český archeolog a jedna ze zakladatelských osobností české archeologie středověku.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Hrad Vízmburk

Vystudoval latinu, češtinu, klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Akademický titul doktora filozofie získal v roce 1952.

Archeologické výzkumy a vědecká kariéra

Antonín Hejna svůj profesní život strávil ve službách pražského Archeologického ústavu Akademie věd, kde v roce 1962 získal akademickou hodnost kandidát věd. Věnoval se záchranným a systematickým archeologickým výzkumům, zaměřeným zejména na středověké hrady a drobná sídla (tvrze, dvorce), města, vesnice, kostely apod.

Terénní výzkumy prováděl na celém území Čech, přibližně na čtyřech desítkách lokalit. K významným zkoumaným objektům patří například kostel svatého Jakuba ve Vroutku[2], zřícenina hradu Vízmburk[3] nebo města Cheb a Tábor. Zkoumal také zaniklé středověké město Příběnice, dvorec a kostel v Týnci nad Sázavou, tvrz ve Volyni, děkanský kostel v Mostě a objevil pozůstatky kláštera v Teplicích.

Značnou publicitu v 50. letech vyvolal jeho výzkum penězokazecké dílny z 15. století v Koněpruských jeskyních. Příběh této dílny byl dokonce zpracován Kájou Saudkem do podoby komiksu pod názvem Tajemství zlatého koně.[zdroj?]

Vyznačení nejdůležitějších lokalit, zkoumaných Antonínem Hejnou, na slepé mapě

Napsal a vydal několik odborných i popularizačních knih. Je autorem mnoha desítek vědeckých statí v časopisech či sbornících.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ DURDÍK, Tomáš. Za Antonínem Hejnou. Archæologia historica. Čís. 12/1987, s. 454–455. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
  2. ↑ ŽELINSKÁ, Alla. Podbořansko je nesmírně zajímavé, říká archeolog: Mladý vědec Vojtěch Peksa zkoumal okolí kostela ve Vroutku. Ohře Media [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  3. ↑ CAJTHAML, Pavel. Východočeské Pompeje vstaly z popela. Hrad Vízmburk nyní oživují nadšenci. deník.cz [online]. 2019-05-06 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JANSA, Pavel. Antonín Hejna (1920–1986), archeolog. In: HORÁK, Václav; MÁLEK, Vlastimil. Historiografie Trutnovska. Krkonoše – Podkrkonoší. Supplementum 8. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší, 2008. ISBN 978-80-903741-2-6. S. 127–135.
  • SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha: Libri, 2005. 728 s. ISBN 80-7277-253-8. S. 213–214. 
  • Tomáš Durdík: Za Antonínem Hejnou, in: Archaeologia Historica, 12, 1987, s. 454-455. PDF (online: digilib.phil.muni.cz) (verif. 20220119)
  • BRYCHOVÁ, J. 1987: Bibliografie prací PhDr. Antonína Hejny, CSc., Archeologické rozhledy XXXVIII, 227-228.
  • RATAJ, J. 1980: Bibliografie prací PhDr Antonína Hejny, CSc, Archeologické rozhledy XXXII, 563-568.
  • RAZÍM, V. 2012: Vízmburk. Raně gotický hrad a jeho proměny, Praha.
  • SMETÁNKA, Z. 1980: Antonín Hejna – 60 let, Archeologické rozhledy XXXII, 561-563.
  • SMETÁNKA, Z. 1987: PhDr. Antonín Hejna, CSc. 20.11.1920 – 26.7.1986, Archeologické rozhledy XXXVIII, 225-226.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Hejna&oldid=25897409“