Trhový Štěpánov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trhový Štěpánov

náměstí s kostelem svatého Bartoloměje
Znak obce Trhový ŠtěpánovVlajka obce Trhový Štěpánov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0201 530816
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vlašim
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,89 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 349 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 407 m n. m.
PSČ 257 63
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Dubějovická 269
25763 Trhový Štěpánov
Starosta Josef Korn
Oficiální web: www.trhovystepanov.cz
Email: obec-trh.stepanov@worldonline.cz
Trhový Štěpánov
Red pog.svg
Trhový Štěpánov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Žije zde přes 1300 obyvatel.[2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Pod obec spadají také vesnice Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad SázavouŠtěpánovská Lhota. Katastrem obce protéká Štěpánovský potokpřírodní rezervací stejného jména. Štěpánovský potok je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov.[2] Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění.[2] Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město.[2] Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad.[2] Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišly celé hornické rodiny a významně tak rozšířily počet jeho obyvatel.[2] Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 14211624.[2] Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života – hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí.[2] Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy.[2] Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.[2]

Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala.[2] Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka.[2] V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848.[2] V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu čp.  26 naproti obecnímu úřadu.[2] Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.[2]

6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin – Trhový Štěpánov.[2] V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války.[2] Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projíždí až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007[3] – do té doby byl pouhou střediskovou obcí.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník.

V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor.[2] Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.[2]

České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště[13], klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.[14]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Kolman (1892–1962), ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník[15]
  • Jiřina Pastrnková (1908–1978?), sklářská výtvarnice
  • Josef Tříška  (1885 Trhový Štěpánov – 1967 Praha), akademický malíř a pedagog

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století[2]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
  • Trhový Štěpánov (zámek)
  • Muzeum Štěpánovska
  • Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971
  • Spící dáma – lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I.
  • Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem prochází dálnice D1, silnice II/126 (Vlašim) - Trhový Štěpánov - Zruč nad Sázavou - Kutná Hora a silnice II/127 Načeradec - Zdislavice - Trhový Štěpánov. Silnice III. třídy jsou:[16]

  • III/12517 Soušice - Střechov nad Sáazavou - Štěpánovská Lhota - Dalkovice - Trhový Štěpánov
  • III/1261 Trhový Štěpánov - Dubějovice - Sedmpány - Keblov
  • III/1265 Hulice - Sedmpány

Ve městě končí železniční trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov, je to jednokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov - Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902. Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech roku 2012 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.

Městem v roce 2012 jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim - Zdislavice - Trhový Štěpánov - Nesměřice a č. 0071 Čechtice - Trhový Štěpánov - Český Šternberk.
  • Pěší turistika – Městem vede turistická trasa zelená turistická značka Vlašim - Trhový Štěpánov - Křivsoudov - Snět.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Historie [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-07-09]. Dostupné online.  
  3. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1708. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1530. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1618. (česky a německy)
  13. ATRIUM GOLF CLUB. Golfové hřiště Atrium Golf Club Trhový Štěpánov [online]. Trhový Štěpánov: Atrium Golf Club, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online.  
  14. Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Klub aktivního stáří [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-06-09]. Dostupné online.  
  15. Sbor Církve bratrské Podblanicko [online]. Sbor Církve bratrské Podblanicko, [cit. 2016-03-21]. Dostupné online.  
  16. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]