Václavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Benešovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Václavice (rozcestník).
Václavice
Pohled na zdáli (2019)
Pohled na zdáli (2019)
Znak obce VáclaviceVlajka obce Václavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0201 532061
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Benešov
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 597 (2020)[1]
Rozloha 8,25 km²
Katastrální území Václavice u Benešova
Nadmořská výška 295 m n. m.
PSČ 256 01
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Václavice 3
25601 Benešov u Prahy
vaclavice@compro.cz
Starosta Zdeněk Votruba
Oficiální web: www.vaclavice.com
Václavice
Václavice
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Václavice (německy Wenzelsberg) se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji, asi 6 km západně od Benešova. Žije zde 597[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Vatěkov a Zbožnice. Obcí protéká Janovický potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Starobylá vesnice je raně středověkého původu, spojovaná s patrociniem českého světce sv. Václava. První písemná zmínka o obci je v českých pozemkových listinách zapsána k roku 1194, kdy již tato ves svatého Václava existovala a patřila ke statkům kláštera křižovníků, strážců Božího hrobu v Praze na Zderaze (uvádí ji Regesta regni Bohemiae et Moraviae, I. díl, strana 189). Další zmínka pochází z roku 1238 uvádí téhož majitele, a třetí zmínka je k roku 1271.

Kamenný kostel sv. Václava je původem z doby přechodné románsko-gotické, zachovala se z něj pouze věž, k níž byl kolem roku 1352 dostavěn nový chrám s křížovými žebrovými klenbami. Úpravy z doby renesanční po roce 1600 dokumentuje znak Doroty Hodějovské na okně v sakristii. Střecha věže pochází z roku 1864 a celý kostel byl upraven roku 1902. Před kostelem stojí kamenné sochy sv. Víta, Vojtěcha a Norberta, přenesené z Nové Vsi u Bečova.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec spolu se svými částmi Vatěkov a Zbožnice součástí města Benešov.[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Václavice (přísl. Vatěkov, 450 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] elektrotechnický závod, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 pokrývači, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Václavice, trafika.

1939–1945[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky vedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Křečovice, Neveklov, Rabyně, Štěchovice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 551, 555 a 606.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1791. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech, díl 4, Emanuel POCHE a kolektiv autorů, Praha 1982, s. 163.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]