Neustupov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neustupov
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi
Znak městyse NeustupovVlajka městyse Neustupov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVotice
Obec s rozšířenou působnostíVotice
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel548 (2023)[1]
Rozloha28,69 km²[2]
Nadmořská výška511 m n. m.
PSČ257 03, 257 86
Počet domů262 (2021)[3]
Počet částí obce17
Počet k. ú.5
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa úřadu městyseNeustupov 94
257 86 Neustupov
mestys@neustupov.cz
StarostaTomáš Vrtiška, DiS.
Oficiální web: www.neustupov.cz
Neustupov
Neustupov
Další údaje
Kód obce530301
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Neustupov leží v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Skládá se ze sedmnácti místních částí, z nichž některé jsou jen samotami. Žije zde 548[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 17 km severovýchodně se nachází město Vlašim, 18 km severně město Benešov a 22 km jižně město Tábor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1185 (Neostupov). Asi za Petra z Neustupova postavena tvrz, poprvé připomínána roku 1520. Získáním 4 výročních trhů a znaku Karlem Arnoštem z Bissingen znamenalo faktické povýšení na městečko roku 1666. Koncem 16. století připadl Neustupov Evě Kaplířové, dceři Alžběty z Malovic a Petra Kaplíře ze Sulevic, provdané za Kašpara Kaplíře ze Sulevic (popraven na Staroměstském náměstí roku 1621), která rozšířila tvrz o renesanční severní křídlo. Majetek Kaplířů byl roku 1621 zkonfiskován a městečko se stalo majetkem Baltazara Marradase. Roku 1919 se stalo majetkem hraběte Artuše Aichelburga. Jeho přičiněním byl založen Sokol a postavena dřevěná rozhledna na Mezivratech.[4]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Votice[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Neustupov (přísl. Otradovice, 702 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Neustupově, holič, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, 5 krejčí, 3 mlýny, 2 obuvníci, pekař, 6 řezníků, sedlář, skladiště hospodářského družstva, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Neustupov, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky.[11]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Neustupov leží v nadmořské výšce 511 metrů, v oblasti zvané Česká Sibiř. Na jeho území se nachází vrchol Mezivrata s rozhlednou a televizním vysílačem, nejvyšší kopec okresu.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Neustupov se člení na sedmnáct částí, které leží na pěti katastrálních územích:

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Území Městyse Neustupov leží v jižní části Středočeského kraje (okres Benešov), ovšem z hlediska církevní správy patří již do Českobudějovické diecéze, vikariátu Tábor. Většina území městyse spadá pod Římskokatolickou farnost Neustupov spravovanou excurrendo z Chotovin, oblast kolem Jiřetic potom pod Římskokatolickou farnost Vrcholtovice spravovanou z Mladé Vožice.

Současným[kdy?] duchovním správcem neustupovské farnosti je Vladimír Koranda. Pravidelné bohoslužby v kostele Nanebevzetí Panny Marie se konají každou neděli, přičemž se střídá bohoslužba slova a mše svatá (vždy jednou za 14 dní). Hlavní pouť se slaví v neděli kolem slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městysem vede silnice II/124 Pacov – Neustupov – Votice. Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Městysem prochází cyklotrasa č. 0042 Sedlec-Prčice – Heřmaničky – Oldřichovec – Neustupov – Jankov a turistické trasy: modře značená trasa Votice – Neustupov – Záříčí – Mladá Vožice a modře značená trasa Neustupov – Oldřichovec – Heřmaničky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Neustupově.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Janez Slavik (1787–1842), slovinský skladatel českého původu, autor církevní a světské orchestrální i komorní hudby

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl, Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 939 s. ISBN 80-85983-16-8. S. 329–330. 
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 911–912. (česky, německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]