Vrchotovy Janovice
| Vrchotovy Janovice | |
|---|---|
.jpg) Ulice mezi kostelem a zámkem | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Votice |
| Obec s rozšířenou působností | Votice (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′ s. š., 14°34′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 077 (2025)[1] |
| Rozloha | 23,08 km²[2] |
| Nadmořská výška | 448 m n. m. |
| PSČ | 257 53 |
| Počet domů | 340 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Vrchotovy Janovice 2 257 53 Vrchotovy Janovice obec.vrchjanovice@tiscali.cz |
| Starostka | Marcela Čedíková |
| Oficiální web | www |
  Vrchotovy Janovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530948 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrchotovy Janovice jsou městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2308 ha. Leží v členité a lesnaté oblasti na rozhraní Benešovské pahorkatiny a Votické vrchoviny. Krajina je mírně zvlněná s nejvyšším bodem Ohraženka ležícím ve výšce 577 m n. m. Městysem protéká Janovický potok, který vzniká spojením dvou zdrojnic pod vrchem Ohraženka a vlévá se do Sázavy.
Ve vzdálenosti jedenáct kilometrů leží západně město Sedlčany, čtrnáct kilometrů severovýchodně město Benešov, 23 kilometrů východně město Vlašim a třicet kilometrů jihozápadně město Milevsko.
V roce 1997 byla obec oceněna Bílou stuhou v anketě Vesnice roku za činnost pro děti a mládež.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází už z roku 1224, kdy se město nazývalo Janovice po pánu Kunrátu z Janovic, který byl purkrabí na hradě Zvíkov a pocházel z rodu Janoviců. Téměř všichni členové tohoto rodu zastávali v letech 1234–1295 u královského dvora vysoké úřady. Další zprávy o tomto rodu nejsou dochované. Je známo, že po pánech z Janovic si majetek mezi sebe rozdělili synové Herbartovi a Peškovi. Mělnický kanovník Herbart nechal založit v janovickém kostele oltář svatého Václava, který byl v roce 1387 vysvěcen. Koncem téhož století patřily Janovice do vlastnictví rodiny Pešků, která ho s výjimkou kostela postupně rozprodávala. Až v roce 1433 se novým majitelem panství stal Bohuněk Vrchota z Vrchotic, který také dal Vrchotovým Janovicím jméno, které se dochovalo až do dnešních dnů. Kolem roku 1510 vlastnil Vrchotovy Janovice Jan, poslední syn z rodu. V 16. století bylo Vrchotovým Janovicím přiděleno hrdelní právo, vrchnost mohla vykonávat trest smrti i právo útrpné. Šibenice údajně stávala nad Kamenným rybníkem na návrší, kterému se proto přezdívalo Šibeniční vrch.
Dalšími majiteli byli postupně Vilém Osečanský z Osečan, Předbor z Radešína a Jan Postiborský z Vrtby. Kolem roku 1609 došlo k zásadnímu rozdělení majetku na Sezimu z Vrtby, který koupil zámek se vsí, polnosti i kostel. Sezima skupoval i okolní vsi (Kosovu Horu, Neznašov, Votice, Beztahov i Vojkov). Nakonec byl Sezima v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti se pánem na Vrchotových Janovicích stal nejmladší syn Ferdinand František Leopold. Během vlády rodu Vrtbů došlo k výstavbě kamenného mostu a malým opravám na zámku. Rod Vrtbů si držel majetek velmi dlouho a mezi další majitele patřili například František Arnošt starší z Vrtby, František Arnošt mladší, který nechal zámek přebudovat v barokním stylu a interiér doznal významných změn. Poslední z rodu Vrtbů vlastnil majetek Adam František z Vrtby.
Dalším majitelem byl František Josef hrabě z Mitrovic a jeho rodina držela majetek až do 2. poloviny 19. století. V roce 1879 prodala Františka – sestra Zikmunda Vademaiera – zámek a všechen majetek rytíři z Borutína Karlu Nádhernému, jehož rodina držela majetek až do vyvlastnění po druhé světové válce. Celkem se jednalo o téměř 550 ha pozemků, z toho 200 ha lesů. Rodina Nádherných byla povýšena do šlechtického stavu až v roce 1838, do té doby byla měšťanskou rodinou. Díky nemalým zásluhám byla nakonec v roce 1865 povýšena i do stavu rytířského. Karel Nádherný se někdy v roce 1883 oženil s Amélií Klein von Wisenberg a společně měli tři děti – syna Jana a dvojčata Karla a Sidonii. Když Karel v roce 1898 zemřel, s velkou pílí pečovala o majetek jeho žena Amélie a dočkala se z rukou císaře Františka Josefa I. povýšení do stavu svobodných pánů nejen pro sebe, ale také pro své tři děti.
.jpg)
Jan se věnoval studiu výtvarných umění i literatury. Karel po úspěšném studiu práv ve Štýrském Hradci, kde obdržel i doktorát, pracoval v soudní službě v Praze. Sidonie se neúnavně věnovala malířství, literatuře, hudbě a dokonce i velmi ráda cestovala a do Vrchotových Janovic nezřídka přiváděla zajímavé osobnosti z kulturního světa. Amélie zemřela v roce 1910 a velmi záhy předčasně i oba synové – Jan (1913) a Karel (1931), a tak se Sidonie Nádherná stala poslední majitelkou Vrchotvých Janovic. V době druhé světové války byla zámek poprvé nucena opustit a podruhé v roce 1949, kdy komunistický režim zámek vyvlastnil. Sidonie byla donucena k emigraci do Anglie, kde v roce 1950 zemřela. Za svůj pravý a jediný domov Sidonie považovala Vrchotovy Janovice. Teprve až v roce 1999 byly její ostatky pohřbeny v janovickém parku.
V roce 1872 začal v Janovicích fungovat telegrafní úřad, pošta i četnická stanice. V průběhu první světové války přicházeli do obce váleční zajatci, kteří byli nuceni pracovat na polnostech a pomáhat hospodářům i s kácením dřeva v okolních lesích. Po válce vznikl v Janovicích spolek usilující o výstavbu pomníku padlým hrdinům první světové války, který byl nakonec 29. října 1922 odhalen. Podle dochované kroniky z roku 1922, byl prvním starostou města MUDr. Josef Škvára. Po roce 1926 dochází k výstavbě tělocvičny pro jednotu Sokol a započala elektrifikace obce. V roce 1930 měla obec 184 popisných čísel a 1081 obyvatel. Rozloha obce a panství čítala celých 1319 hektarů. V roce 1932 došlo k zahájení promítání v místním biografu.
V městysi Vrchotovy Janovice (přísl. Braštice, Janovice, Mrvice, Velká Lhota, 1028 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, 2 cihelny, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, družstevní lihovar, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrchotovy Janovice, sklad šicích strojů, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky.
Po okupaci vyšla v roce 1942 vyhláška nařizující vystěhování obyvatel z obce za účelem vytvoření německého vojenského cvičiště. Byla zřízena pobočka benešovské německé četnické stanice, která měla dohlížet nad vystěhovalci. Němečtí okupanti měli v plánu vytvořit zde velké cvičiště německých vojsk, které měl pojmout až 20 000 vojáků. Vystěhování Vrchotových Janovic se odehrálo v dubnu 1944 v rámci poslední z pěti etap vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska). Z Bukovan sem byla přemístěna protitanková škola SS s názvem SS-Panzerjäger (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz.
.jpg)
V době německé okupace byla ve Vrchotových Janovicích zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg. Zpočátku sem byli umisťováni lidé, kteří uprchli z totálního nasazení v Říši nebo osoby „nečistého“ původu – manželé Židovek a potomci ze smíšených manželství. Od července 1944 k nim přibyli i političtí vězni. Do tábora v Janovicích byli cíleně přiváženi vězni, pocházející ze vzdálenějších částí Evropy – Rusové, Nizozemci, Belgičané, Italové, Španělé nebo Francouzi. Pracovali na výstavbě tábora, budování nových hal a objektů SS a v dílnách, zařízených na opravy tanků. V prvním období byli mrtví vězni odváženi ke spalování do Prahy, později byli pohřbíváni u zdi zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích. Na hřbitově u kostela sv. Martina v centru Vrchotových Janovic se nachází hrob francouzských vězňů a pamětní deska. Počátkem května 1945 bylo zbylých osm desítek vězňů odvedeno z Janovic na nádraží v Olbramovicích, kde byli naloženi do transportního vlaku, převážejícího vězně z Terezína, Osvětimi a Prahy. Tento transport byl osvobozen 8. května 1945 u jihočeské Kaplice. Uvádí se, že do konce druhé světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3000 lidí. V roce 1982 byl v místě bývalého koncentračního tábora poblíž Nového rybníka u severozápadního okraje Janovic těmto obětem odhalen památník. Když v květnu 1945 němečtí vojáci opustili Janovice, zanechali zde vše, na čem pracovali – zásoby, zařízení dílen na opravu tanků, střelivo i funkční granáty. V roce 1945 vydal prezident Dr. Edvard Beneš dekret, ve kterém se všichni vysídlení obyvatelé mohli vrátit do svých domovů a byli odškodněni na majetku.
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 774 | 1 826 | 1 903 | 1 814 | 1 714 | 1 629 | 1 566 | 1 057 | 1 044 | 917 | 883 | 877 | 840 | 973 | 1 026 |
| Počet domů | 204 | 224 | 235 | 253 | 260 | 265 | 283 | 273 | 258 | 244 | 233 | 307 | 327 | 369 | 340 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[8]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice
Členění městyse
[editovat | editovat zdroj]Vrchotovy Janovice se dělí na deset částí, které leží na čtyřech katastrálních územích:
- Vrchotovy Janovice – části Vrchotovy Janovice, Braštice, Mrvice a Velká Lhota
- Manělovice – části Manělovice a Libohošť
- Rudoltice u Vrchotových Janovic – části Rudoltice a Hůrka
- Šebáňovice – části Šebáňovice a Sedlečko
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak byl městysi udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994 a vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 5. dubna 2017.[14]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Okolo městyse probíhá silnice I/18 Olbramovice – Sedlčany – Příbram.
- Železnice – Městys protíná železniční trať 223 Olbramovice – Sedlčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1894.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Heřmaničky, Křečovice, Neveklov, Příbram, Sedlčany.
- Železniční doprava – Po trati 223 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Cyklistika – Městysem vede cyklotrasa č. 0095 Olbramovice – Vrchotovy Janovice – Sedlečko.
- Pěší turistika – Městysem vede turistická trasa
Olbramovice – Vrchotovy Janovice – Šebáňovice – Zálesí.
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Vrchotovy Janovice z hlediska vegetace spadají do oblasti středoevropské flóry – listnatý opadavý až smíšený les. Mezi chráněné druhy rostlin, které se v obci vyskytují, patří jalovec obecný, některé druhy plavuní, kosatec žlutý, prvosenka jarní, vstavače, ďáblík bahenní, vemeník dvoulistý a mnoho dalších. Pozornost je věnována také úpravám v zámeckém parku.
Z fauny stojí především za povšimnutí 230 druhů ptactva, například čáp bílý i černý, pilich, výr velký a ledňáček říční. V okolních lesích se také často objevují stáda muflonů nebo kolonie žab, především skokanů a kuněk.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Martina vznikl pravděpodobně někdy na konci 12. století v románském období. Kostel se dočkal gotické přestavby ve 14. století, ze kterého se zachoval jen jihozápadní roh lodi a zděná hranolovitá věž v průčelí. V roce 1929 na oslavu 1000. výročí mučednické smrti svatého Václava byl kostel vymalován. Ke kostelu náleží i místní hřbitov s nemálo zajímavými hroby.
Zámek Vrchotovy Janovice
[editovat | editovat zdroj]Na jižní straně bývalého janovického hradu kdysi stával pivovar, který dovážel pivo do kláštera svatého Františka ve Voticích. Na jeho místě dnes stojí hospodářská budova. Za zmínku také stojí, že v obci stávalo několik mlýnů – Na zrcadle, Kamenný (nejdéle sloužící, byl uzavřen krátce po skončení druhé světové války) nebo Zárybničí. Nejstarším mlýnem, který voda v Janovickém potoce poháněla, byl Hůrecký mlýn, o kterém jsou zmínky již z počátku 17. století.
Obecní dům
[editovat | editovat zdroj]Bývalá kaple svaté Máří Magdalény byla ve druhé polovině 18. století přestavěna na budovu fary a na jejím místě ve 20. století byl vystavěn tzv. Obecní dům (při výstavbě byly nalezeny gotické kachle).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční zastávka Vrchotovy Janovice na trati 223 Olbramovice–Sedlčany -
Nádvoří zámeckého areálu během pochodu Praha–Prčice -
Erb na zámku ve Vrchotových Janovicích -
Vstupní portál do zámku Vrchotovy Janovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1874. (česky a německy)
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Vrchotovy Janovice [online]. 1994-02-01 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchotovy Janovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Janovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vrchotovy Janovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Městys Vrchotovy Janovice | |
|---|---|
|
k. ú. Vrchotovy Janovice: Vrchotovy Janovice • Velká Lhota • Braštice • Mrvice | k. ú. Rudoltice: Rudoltice • Hůrka | k. ú. Manělovice: Manělovice • Libohošť | k. ú. Šebáňovice: Šebáňovice • Sedlečko | |
- Vrchotovy Janovice
- Městyse v Čechách
- Obce v okrese Benešov
- Mikroregion Džbány – svazek obcí
- Městyse v okrese Benešov
- Sídla v Benešovské pahorkatině
- Pobočky koncentračního tábora Flossenbürg
- České a moravské obce vysídlené v letech 1940–1945
- Mikroregion Voticko
- Válečné zločiny na území Československa během druhé světové války