Poříčí nad Sázavou
| Poříčí nad Sázavou | |
|---|---|
 Románský kostel sv. Petra | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0201 530441 |
| Pověřená obec | Benešov |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′20″ s. š., 14°40′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 441 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,27 km² |
| Katastrální území | Poříčí nad Sázavou |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 257 21, 257 22 |
| Počet domů | 465 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sázavská 57 257 21 Poříčí nad Sázavou poricinadsazavou@atlas.cz |
| Starosta | Mgr. Jan Kratzer |
| Oficiální web: www | |
  Poříčí nad Sázavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530441 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Poříčí nad Sázavou se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde trvale přibližně 1 400[1] obyvatel, ale v létě je počet díky chatařům a chalupářům téměř dvojnásobný. Součástí obce je i vesnice Hvozdec.
Ve vzdálenosti 6 km severně leží město Pyšely, 6 km jižně město Benešov, 17 km severně město Říčany, 22 km jižně město Vlašim a 27 km jihozápadně město Sedlčany.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dnešní obec Poříčí nad Sázavou vznikla sloučením tří historických osad Poříčí, Kouty a Balkovice v 15. století. Balkovice se vyskytují v oficiálních pramenech v letech 1361–1395 a Kouty v letech 1318–1453. První písemná zmínka o Poříčí pochází z roku 1351.
Dějiny obce jsou spojeny s obdobím husitských válek. V noci z 19. na 20. května 1420 zde proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou, patrně u Městečka, ve které si táborité z obklíčení vojsky 1. křížové výpravy probili cestu na pomoc Praze – to připomíná i žulový památník z roku 1924.[3]
Za druhé světové války se část obce stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Dotčená část obce ležela na levém břehu Sázavy a západně od tehdejší státní silnice Praha–Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[4]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
- 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[6]
- 1945 země česká a správní i soudní okres Benešov[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Poříčí nad Sázavou (831 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba cementového zboží, 2 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, kovář, 4 krejčí, 2 lakýrníci, lom, mlýn, 4 obuvníci, 2 pekaři, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Poříčí nad Sázavou, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, zámečník a zahradník.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Petra z 12. století na návrší u návsi
- Kostel svatého Havla z počátku 13. století s kryptou z 11. století (přestavěn neogoticky v 19. století)
- Fara
- Škola z roku 1757 (dnes sídlo obecního úřadu)
- Kamenný most přes Sázavu z roku 1850, pojmenovaný "Most Františka Josefa I.", vystavěný ze žulových kvádrů a stojící na šesti pilířích
- Kamenný most přes potok Bystrý (Konopišťský potok) z let 1857–1858, údajně ze žulových kvádrů vyřazených při stavbě mostu přes Sázavu
- Železniční most přes potok Bystrý z let 1895–1896, napojení na železnici od 18. ledna 1897.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Narodil se zde Ivan Bohdan Staněk (1828–1868), chemik, politik a obrozenecký básník
- Josef Topol, český dramatik a básník (1935–2015) byl též místním rodákem
- Dlouho zde pobýval Václav Pavlík (1901–1966) malíř, sochař, scénograf
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]
- Pozemní komunikace – okolo obce prochází silnice I/3 Mirošovice D1 – Poříčí nad Sázavou – Benešov – Tábor – České Budějovice, v obci končí silnice II/603 Praha – Jesenice – Kamenice – Poříčí nad Sázavou.
- Železnice – obec protíná železniční trať Praha–Čerčany přes Vrané nad Vltavou, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Jílové u Prahy – Čerčany zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávky Poříčí nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou-Svárov.
Veřejná doprava 2012–2019[editovat | editovat zdroj]
Autobusová doprava v roce 2012[editovat | editovat zdroj]
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Chocerady, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Vlašim.
Autobusová doprava v roce 2019[editovat | editovat zdroj]
13. července[v kterém roce?] byla zrušena většina autobusových linek, např. linka Benešov – Poříčí nad Sázavou – Pyšely. Tyto linky byly nahrazeny linkou 337 Benešov–Praha (na stanici metra Budějovická); některé autobusy této linky ale jezdí pouze v úseku Benešov–Nespeky. Autobus E67 na trase Chocerady–Vranov–Benešov zde zastavuje i nadále.
Obec se nachází v systému Pražské integrované dopravy. Samotné Poříčí nad Sázavou se nachází na kraji pásma 4, Mračí již začíná pásmo páté.
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Po trati 210 v tomto úseku jezdilo[kdy?] v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o sobotách 13 osobních vlaků, v nedělích 10 osobních vlaků.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Sázava – Čerčany – Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Davle.
- Pěší turistika – Z obce vycházejí turistické trasy
Poříčí nad Sázavou – Konopiště, 
Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy a 
Poříčí nad Sázavou – Čerčany. - Horolezectví – V Měsíčním údolí u Konopišťského potoka se v opuštěném žulovém lomu provozuje lezecký sport. Popsány jsou čtyři desítky tras. Skály jsou vysoké do 20 metrů.[10]
- Tramping – Měsíční údolí – trampská osada z r. 1924 (v typickém western stylu, první trampská osada v benesovském kraji a jedna z prvních v Českých zemích).[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Chaty v Poříčí nad Sázavou
-
Most Františka Josefa I. přes Sázavu
-
Most přes Konopišťský potok
-
Kostel svatého Petra, jižní strana
-
Kostel svatého Havla
-
Kostel svatého Havla, interiér
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historie a současnost - Oficiální stránky obce Poříčí nad Sázavou. www.poricinadsazavou.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1094. (česky a německy)
- ↑ Klasické lezecké cesty v Poříčí. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Měsíční údolí - jedna z prvních trampských osad. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poříčí nad Sázavou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Poříčí (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Poříčí nad Sázavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Poříčí nad Sázavou v časopise Památky archaeologické (K.V.Zap 1860)
