Poříčí nad Sázavou
| Poříčí nad Sázavou | |
 Kostel sv. Petra |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0201 530441 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Benešov |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Poříčí nad Sázavou |
| Katastrální výměra | 9,26 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′20″ s. š., 14°40′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 296 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 257 21 až 257 22 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu | Sázavská 57 257 21 Poříčí nad Sázavou |
| Starosta | Mgr. Jan Kratzer |
| Oficiální web: www |
|
| Email: poricinadsazavou@atlas.cz | |
 Poříčí nad Sázavou
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Obec Poříčí nad Sázavou se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Počátkem roku 2012 zde žilo 1175 obyvatel, v roce 2008 jich bylo 1109.[2]
Ve vzdálenosti 6 km severně leží město Pyšely, 6 km jižně město Benešov, 17 km severně město Říčany, 22 km jižně město Vlašim a 27 km jihozápadně město Sedlčany.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
Za druhé světové války se část obce stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Dotčená část obce ležela na levém břehu Sázavy a západně od tehdejší státní silnice Praha – Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[3]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
- 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Poříčí nad Sázavou (831 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
výroba cementového zboží, 2 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, kovář, 4 krejčí, 2 lakýrníci, lom, mlýn, 4 obuvníci, 2 pekaři, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Poříčí nad Sázavou, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, zámečník, zahradník
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Petra a Pavla na návsi z 11. století
- Kostel svatého Havla z poč. 13. století s kryptou z 11. století (přestavěn neogoticky v 19. století)
- Fara
- Škola z r. 1757 (dnes sídlo Obecního úřadu)
- Kamenný most přes Sázavu z roku 1850, pojmenovaný "Most Františka Josefa I."
- Kamenný most přes potok Bystrý (Konopišťský potok) z l. 1857–1858.
- Železniční most přes potok Bystrý z l. 1895–1896, napojení na železnici od 18. ledna 1897.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Narodil se zde Ivan Bohdan Staněk (1828–1868), chemik, politik a obrozenecký básník.
- Josef Topol, český dramatik a básník (1935-2015) byl též místním rodákem
- Dlouho zde pobýval Václav Pavlík (1901–1966) malíř, sochař, scénograf.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Okolo obce prochází silnice I/3 Mirošovice D1 – Poříčí nad Sázavou – Benešov – Tábor – České Budějovice, V obci končí silnice II/603 Praha – Jesenice – Kamenice – Poříčí nad Sázavou.
- Železnice
- Obec protíná železniční Trať 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Jílové u Prahy – Týnec nad Sázavou – Čerčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Jílové u Prahy – Čerčany zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávka Poříčí nad Sázavou a železniční zastávka Poříčí nad Sázavou-Svárov.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Chocerady, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Vlašim.
- Železniční doprava
- Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko.
- Po trati 210 v tomto úseku jezdilo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o sobotách 13 osobních vlaků, v nedělích 10 osobních vlaků.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika
- Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Sázava – Čerčany – Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Davle.
- Pěší turistika
- Z obce vycházejí turistické trasy
Poříčí nad Sázavou – Konopiště, 
Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy a 
Poříčí nad Sázavou – Čerčany.
- Horolezectví
- V Měsíčním údolí u Konopišťského potoka se v opuštěném žulovém lomu provozuje lezecký sport. Popsány jsou čtyři desítky tras. Skály jsou vysoké do 20 metrů.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1094. (česky a německy)
- ↑ Klasické lezecké cesty v Poříčí
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poříčí nad Sázavou ve Wikimedia Commons- Poříčí nad Sázavou v časopise Památky archaeologické (K.V.Zap 1860)
