Třebešice (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Třebešice
Znak obce TřebešiceVlajka obce Třebešice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0201 532304
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Benešov
Historická země Čechy
Katastrální území Třebešice u Divišova
Katastrální výměra 4,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 94 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 431 m n. m.
PSČ 257 26
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Třebešice 39
257 26 Divišov
Starosta Hana Moravcová
Oficiální web: www.obectrebesice.cz
Email: trebesice@obectrebesice.cz
Třebešice
Třebešice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebešice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 11 km východně od Benešova. Žije zde 94[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Na území obce se nacházely 2 osady - Třebešice v severnější části, v místech kde se říká “v Ohradách“ s feudálním sídlem a Debrník s kostelem v jižnější části. Debrník, který splynul se sousedními Třebešicemi, se v písemných pramenech naposledy objevuje v 1. pol. 16. století. Dříve farní kostel Debrník dnes filiální kostel Všech svatých ve vlašimském vikariátu pražské diecéze stojí na jižní straně obce. Kruhová apsida kostela je vystavěna v románském slohu a potvrzuje jeho značnou starobylost. Kostel mohl být vystavěn ještě v I. čtvrtině 13. století a barokně přestavěn v roce 1769. V té době byl údajně bez klenby a měl již chatrnou střechu. Další přestavba proběhla v roce 1829 kdy byla západním směrem prodloužena loď. (kostel Všech svatých).

1. července 1651 koupil statek třebešický (sídlo, ves s filiálním kostelem, Litichovice a 4 grunty v Býkovicích) rytíř Tomáš Sohier z Windmühle (1603 - 9.1.1679), nejvyšší lajtnant Wernierského regimentu kýrysníků a jeho manželka Ottilia Sohierová z Windmühle (1622 - 17.1.1657), dcera Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku. Oba jsou pochováni ve zdejším kostele Všech svatých a náhrobky se dochovaly do současnosti. Měli 4 syny a dceru. Jana Tomáše, Alexandra, Arnolda, Serváce a Marii Magdalenu. Známi jsou pouze Jan Tomáš a Marie Magdalena. 

Bývalý lihovar s čápem

Jan Tomáš Sohier z Windmühle (1645 - 1683), který roku 1668 převzal Třebešice, měl za manželku Annu Polyxenu, baronesu de Gerart († 1700), dceru Václava Marka z Gerartu. Manželství bylo bezdětné a po smrti Anny Polyxeny zdědil Třebešice a statek čeňovický, který Sohierové přikoupili, její bratr Leopold Jakub Marek (manželka Marie Terezie Čejková z Olbramovic). Po smrti Leopolda Jakuba Marka zdědila panství Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová z Windmühle (1657 - 1726), která se provdala za Františka Leopolda Bechyně z Lažan a na Rozsochatci (1659 - 1736). Měli tři syny a pět dcer. Marie Magdalena byla prababičkou polního maršálka Josefa Václava Radeckého z Radče. Smrtí Marií Magdalenou vymírá rod Sohierů po přeslici.

Roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele šternberského panství, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.

Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak šternberské a třebešické panství. Když roku 1739 zemřel, zanechal svůj majetek velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek emauzkému klášteru v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7 000 zl. a po jejich nesplacení se pak stal majitelem statku třebešického, čeňovického i vysokolhotského.

V obci bývala škola (1771-1975), fara, záložna, divadelní spolek, knihovna, koloniál, 2 hospody, pivovar (který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora“, lihovar a mlýn, který zanikl po roce 1950.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Do obce vedly autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 5 spojů, o nedělích 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 1 spoj).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]