Votice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Votice
Pohled na město ze svahu Čeřenské hory.

Pohled na město ze svahu Čeřenské hory.

znak obce Voticevlajka obce Voticeznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0201 530905
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Votice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,4 km²
počet obyvatel: 4 596 (1. 1. 2015)
nadmořská výška: 483 m n. m.
PSČ: 259 01
zákl. sídelní jednotky: 25
části obce: 21
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Komenského nám. 700
25901 Votice
starosta / starostka: Jiří Slavík
Oficiální web: http://www.votice.cz
E-mail: podatelna@votice.cz

Votice
Red pog.png
Votice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Votice (něm. Wotitz, do 16. století Otice) se nachází v jihozápadní části okresu Benešov ve Středočeském kraji. Leží v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř, ve Středočeské pahorkatině. Jižně od města najdeme vrchol Mezivrata s kótou 713 m.

Leží 15 km východně od Sedlčan, 17 km jižně od okresního města Benešova, 20 km západně od Vlašimi a 26 km severně od Tábora.

V současné době žije ve městě a jeho přidružených osadách okolo 4,5 tisíce obyvatel. Votice mají status obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 15 okolních obcí a čítá kolem 15 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě je z roku 1359, ale podle archeologického průzkumu základního zdiva farního kostela provedeného v roce 1970 usuzujeme, že osada pravděpodobně vznikla po roce 1150. Město vzniklo při významné zemské stezce na jih Čech a do Rakouska. Ve 14. století existovala na místě dnešních Votic osada s kostelem a hradem, který ale později vyhořel. Větší rozmach města přineslo až 15. a 16. století. Na místě vyhořelého hradu vznikla tvrz. V 16. století byl založen pivovar. Nedaleko města se těžil vápenec. Nejrozšířenějšími řemesly obyvatel měst v té době bylo tkalcovství, hrnčířství a soukenictví.

Okolo roku 1530 vznikla ve městě židovská obec. Židé využívali výhodné polohy města v obchodování, Votice se společně s Benešovem staly nejdůležitějším obchodním centrem v oblasti. Přes město se až do 19. století dopravovala sůl ze Zrůbku na řece Vltavě do Načeradce. Obchod se ještě více rozvinul po zmodernizování státní silnice v roce 1843, a po výstavbě železniční tratě PrahaČeské Budějovice v roce 1870. Po vzniku prvních okresů v roce 1868 připadly Votice do politického okresu Sedlčany, ale staly se centrem okresu soudního. Po roce 1918 dochází k výstavbě nových čtvrtí. Druhá světová válka přinesla smutný konec votické židovské obce. I zde byli Židé od roku 1939 podrobeni útlaku, například sestěhování. 31. března 1942 byli náhle vystěhováni Židé z Benešova, většinou do Votic. 1. září 1942 byli Židé z Votic deportováni s transportem Bd táborského oberlandrátu do Terezína, odkud většinu ihned odvezl transport Bk do Malého Trostince, kde byli 10. září 1942 zavražděni. Ze 109 osob z Votic přežilo jen 12 a ze 79 osob z Benešova 6 lidí. V roce 1949 byla zbořena votická synagoga.

V letech 19491960 byly Votice poprvé ve své historii okresním městem. Díky tomu zde vyrostlo mnoho administrativních budov a celkově význam města poněkud vzrostl.

Od 1. července 1960 byl však okres zrušen a město i s okolím se stalo součástí nově vzniklého, a velmi rozsáhlého, okresu Benešov. Od 60. let probíhá intenzivní výstavba obytných, průmyslových i zemědělských objektů. Z nejvýraznějších jmenujme např. obchodní dům JEDNOTA na náměstí (1980) nebo budovu nové radnice (1983). 70. a 80. léta přinesla také nové dopravní stavby. V roce 1978 vzniklo v centru města autobusové nádraží. Od roku 1982 je v provozu přeložka silnice I/3, která odvedla tranzitní dopravu z úplného středu města na okraj, na západní svah Čeřenské hory. 27. května 1988 přivítali na nádraží ve Voticích první vlak tažený elektrickou lokomotivou. V letech 19601975 došlo k postupné integraci okolních obcí. Začalo se v roce 1960 obcí Srbice, kterou od 3. října 1975 následoval zbytek dnešních přidružených osad. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních podniků i zemědělských provozů. Vzhled města se zlepšil, byly opraveny památky.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Komenského náměstí

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[3]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Votice[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Opravený secesní dům na náměstí

Ve městě Votice (přísl. Javor, 2076 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, českoslov. kostel, synagoga, klášter, společenstvo řezníků a hostinských, sbor dobrovolných hasičů, výroba autokaroserií, továrna na francovku Klein a syn, hospodářské družstvo ve Voticích, lihovar, 4 výrobci lihovin, 2 mlýny, octárna, 2 pily, pivovar Maceška, sladovna, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje Melichar, velkostatkář Maceška

Služby (výběr):

2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, autodílna, 4 autodopravci, bio invalidů, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Filípek, U modré hvězdy), 2 kapelníci, knihař, 3 kožišníci, 4 krejčí pro pány, 10 krejčí pro dámy, lékárna, mechanik, 5 pekařů, pumpař, řezbář, Okresní hospodářská záložna, První občanská záložna ve Voticích, Spořitelna města Votic, 2 zahradnictví, zubní ateliér

V obci Budenín (přísl. Kaliště, Kochnov, Mladoušov, 439 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

hostinec, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

V obci Martinice (přísl. Bučovice, Nezdice, Vranov, 376 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

obchod s dobytkem, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 krejčí, družstevní rolnický lihovar, 3 mlýny, obuvník, 3 rolníci, Spořitelní a záložní spolek pro Martinice, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky

V obci Srbice (přísl. Beztahov, Jestřebice, Košovice, Nazdice, Střelítov, 702 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

výroba cementového zboží, 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbicích a Mladoušově, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nazdicích, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, pekař, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 2 obchody s uhlím, velkostatkář Maceška

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple Božího hrobu na ilustraci Václava Jansy
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Voticích.
  • Nový a starý zámek
  • Farní kostel svatého Václava
  • Kaple Božího hrobu
  • Židovský hřbitov
  • sv. Václav a Blaničtí rytíři - sousoší před chrámem sv. Václava
  • Dvě sochy svatého Jana Nepomuckého
  • Mariánské sousoší na Komenském náměstí
  • Radnice
  • Děkanství v Táborské ulici
  • Františkánský klášter svatého Františka v jihozápadní části města

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Votice leží bezprostředně u hlavního silničního i železničního tahu z Prahy do jižních Čech. Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Votice - Tábor - České Budějovice město objíždí obchvatem. Zde navazují dvě silnice II. třídy, II/121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko a II/150 Votice - Louňovice pod Blaníkem - Čechtice - Ledeč nad Sázavou.
Autobusové nádraží na Kaplířově náměstí
  • Železnice
Železniční Trať 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice je ve směru Tábor jednokolejná, ve směru Benešov dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazené do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava na ní byla zahájena roku 1871. Nádraží asi 2 km západně od města, u osady Beztahov.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jemnice, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Mladá Vožice, Neveklov, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Vyšší Brod.
  • Železniční doprava
Po trati 220 jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendu 9 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 112 Louňovice pod Blaníkem - Jankov - Votice - Kosova Hora, č. 0075 Votice - Heřmaničky - Mezno a č. 0076 Votice - Olbramovice - Konopiště.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Konopiště - Bystřice - Votice - Miličín - Tábor, červená turistická značka Votice - Louňovice pod Blaníkem - Velký Blaník, modrá turistická značka Votice - Neustupov - Mladá Vožice, zelená turistická značka Votice - Smilkov - Miličín a žlutá turistická značka Votice - Jankov - Bedřichovice

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Všechny údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu, Český statistický úřad, 2001.

Národnostní složení obyvatel Votic je jednotné. Plných 97,87 % obyvatelstva se přihlásilo k české národnosti. Plných 40,14 % jsou lidé věřící. Nezaměstnanost dosahovala v době před 6 lety asi 4 %, podle údajů ÚP Benešov z března 2007 je ve městě jenom 3,8 %. 35% pracujících obyvatel města pracovalo v době sčítání v průmyslu, 10% v obchodu a prodeji, 10% také ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. 9% obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 8% v dopravě, poštovních službách a telekomunikacích. Pouhá 3% obyvatel zaměstnávalo zemědělství.

Zajímavostí je, že se počet obyvatel ve Voticích a jejich okolí již skoro 140 let v podstatě výrazněji nemění.

Rok 1869 1900 1930 1950 1980 2007
Počet obyvatel 4 816 4 198 3 860 3 191 4 558 4 482

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Domky v Srbicích - místní části Votic ležící severně od centra
Název
Počet obyvatel (2001) [10]
Beztahov 119
Bučovice 31
Budenín 97
Hory 10
Hostišov 37
Javor 6
Kaliště 28
Košovice 9
Lysá 34
Martinice 58
Mladoušov 26
Mysletice 36
Nazdice 33
Nezdice 9
Otradovice 53
Srbice 76
Střelítov 14
Větrov 21
Votice 3 756
Vranov 5
Zdeboř 4
CELKEM 4 462

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Město Votice

Amerika • Beztahov • Bučovice • Budenín • Hory • Hostišov • Javor • Kaliště • Košovice • Lysá • Martinice • Mladoušov • Mysletice • Nazdice • Nezdice • Otradovice • Srbice • Střelítov • Větrov • Votice • Vranov • Zdeboř

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1863. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 94. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 806. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1580. (česky a německy)
  10. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-01, [cit. 2003-09-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]