Leopold Daun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold Josef Maria von Daun

Narození 24. září 1705
Vídeň
Úmrtí 5. února 1766 (ve věku 60 let)
Vídeň
Profese kondotiér
Ocenění Velký kříž Vojenského řádu Marie Terezie
Commons Kategorie Leopold Joseph von Daun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Josef Maria hrabě von Daun, kníže z Thiana (24. září 1705 Vídeň5. února 1766 tamtéž) byl významný rakouský vojevůdce v době válek o rakouské dědictví.

Jezdecká socha maršála Dauna (vlevo v popředí, detail) na památníku Marie Terezie na náměstí Marie Terezie ve Vídni. Sochař: Kaspar von Zumbusch.

Narodil se jako syn polního maršála Wiricha Philippa Lorenze hraběte von Daun, knížete z Thiana, a Marie Barbory hraběnky z Herbersteinu. Roku 1718 vstoupil do rakouské armády, r. 1731 se stal velícím plukovníkem pěšího pluku, jehož čestným majitelem byl jeho otec. Po konci války o dědictví polské r. 1736 byl jmenován císařským komořím a generálmajorem, po tažení proti Turkům r. 1739 polním podmaršálkem. Podílel se na organizaci vojenské zdravotní služby v Uhrách a do válek o dědictví rakouské vstoupil jako plukovník-majitel pěšího pluku.

Po bitvách u Hohenfriedbergu a Žďáru povýšen na polního zbrojmistra. Za podíl na zpracování výcvikového řádu pro pěchotu a jezdectvo byl r. 1751 jmenován ředitelem vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě a velícím generálem ve Vídni. V letech 1754–1756 povýšen na polního maršála a jmenován předsedou soudního kolegia dvorské válečné rady. Po vítězství u Kolína a v důsledku porážky prince Karla Alexandra Lotrinského u Štěrbohol a Lutynie (Leuthenu) roku 1757 převzal vrchní velení nad rakouskou armádou. V letech 1758-9 zmařil plán Friedricha II. na dobytí Olomouce a zvítězil v bitvách u Hochkirchu a Maxenu, nesl vinu za porážky u Lehnice a Torgavy (1760). Krátce poté byl jmenován státním ministrem a prezidentem dvorské válečné rady. Byl nositelem Řádu zlatého rouna (1753) a Řádu Marie Terezie (1758).

Roku 1745 se oženil s Josefou hraběnkou Fuchsovou, ovdovělou hraběnkou Nosticovou, s níž měl tři děti: dceru Marii Terezii, provdanou Pálffyovou, a syny Franze Karla a Leopolda. Je pohřben v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele ve Vídni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]