Přeskočit na obsah

Leopold Josef z Daunu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Josef z Daunu

Narození24. září 1705
Vídeň
Úmrtí5. února 1766 (ve věku 60 let)
Vídeň
Místo pohřbeníAugustiniánský kostel ve Vídni
ChoťMarie Josefa Fuchsová z Bimbachu a Dornheimu (od 1745)
RodičeWirich Filip z Daunu a Marie Barbora z Herbersteinu
DětiMarie Terezie z Daunu
František Karel z Daunu
PříbuzníMarie Terezie Pálffyová z Erdődu[1] (vnučka)
Profesedůstojník
Oceněnívelkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
rytíř Řádu zlatého rouna
PodpisLeopold Josef z Daunu, podpis
CommonsLeopold Joseph von Daun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Josef Maria hrabě z Daunu, kníže z Thiana (24. září 1705 Vídeň5. února 1766 tamtéž) byl rakouský šlechtic z rodu Daunů. Sloužil v císařské armádě jako polní maršál a významný vojevůdce v době válek o rakouské dědictví.

Jezdecká socha maršála Dauna (vlevo v popředí, detail) na památníku Marie Terezie na náměstí Marie Terezie ve Vídni. Autor Kaspar von Zumbusch.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Daunů, narodil se jako mladší syn polního maršála Wiricha Filipa hraběte z Daunu, knížete z Thiana a jeho manželky Marie Barbory hraběnky z Herbersteinu.

Roku 1718 vstoupil do rakouské císařské armády, roku 1731 se stal velícím plukovníkem pěšího pluku, jehož čestným majitelem byl jeho otec. Po konci války o dědictví polské roku 1736 byl jmenován císařským komořím a generálmajorem, po tažení proti Turkům roku 1739 polním podmaršálkem. Podílel se na organizaci vojenské zdravotní služby v Uhrách a do válek o dědictví rakouské vstoupil jako plukovník-majitel pěšího pluku.

Po bitvách u Hohenfriedbergu a Žďáru povýšen na polního zbrojmistra. Za podíl na zpracování výcvikového řádu pro pěchotu a jezdectvo byl roku 1751 jmenován ředitelem vojenské akademie Marie Terezie ve Vídeňském Novém Městě a velícím generálem ve Vídni. V letech 1754–1756 povýšen na polního maršála a jmenován předsedou soudního kolegia dvorské válečné rady.

Po vítězství u Kolína a v důsledku porážky prince Karla Alexandra Lotrinského u Štěrbohol a Lutynie (Leuthenu) roku 1757 převzal vrchní velení nad rakouskou armádou. V letech 1758–9 zmařil plán Fridricha II. na dobytí Olomouce, mj. díky vítězství v bitvě u Domašova, a zvítězil v bitvách u Hochkirchu a Maxenu, zároveň nesl vinu za porážky u Lehnice a Torgavy (1760). Krátce poté byl jmenován státním ministrem a prezidentem dvorské válečné rady.

Byl nositelem Řádu zlatého rouna (1753) a Vojenského řádu Marie Terezie (1758).

Roku 1745 se oženil s Josefou hraběnkou Fuchsovou, ovdovělou hraběnkou Nosticovou[2], s níž měl dvě děti:

  • 1. Marie Terezie (24. 11. 1745 – 19. 10. 1777), manž. 1762 Leopold III. Pálffy z Erdődu (24. 10. 1739 Stupava – 4. 10. 1799 Vídeň)[3]
  • 2. František Karel (25. 11. 1746 Vídeň – 17. 4. 1771 Vöcklabruck), manž. 1768 Marie Františka z Auerspergu (30. 8. 1745 – 2. 10. 1818)[4]

Leopold Josef Maria z Daunu zemřel ve Vídni dne 5. února 1766. Byl pohřben ve vídeňské kapli sv. Jiří augustiniánského kostela.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Matriční záznam o svatbě
  3. Maria Theresia, Gräfin von und zu Daun : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  4. Franz Karl, Graf von und zu Daun, 3.Principe di Teano : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]