Alois Krofta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Alois Krofta
Alois Krofta (před r. 1927)
Alois Krofta (před r. 1927)
Narození17. června 1888
Holovousy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. května 1958 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Krofta (17. června 1888 Holovousy[1]30. května 1958[2], Praha) byl český architekt, investor a hoteliér. K jeho nejznámějším realizacím patří hotel Alcron a palác Flora v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Holovousech čp. 13, v rodině místního rolníka Josefa Krofty a manželky Marie, rozené Vodákové.[1]

Technické vzdělání – stavitelství ukončil ve 23 letech. Začínal jako stavební praktikant a postupně budoval vlastní firmu.[2]

Dne 31. srpna 1916 se oženil se Zdislavou Fleischmannovou (* 5. dubna 1890),[3] dcerou smíchovského advokáta Jana Fleischmanna. V té době byl rezervním poručíkem pěšího pluku. Dcera Mirjana Kroftová se narodila 26. května 1920. Manželství bylo po osmi letech, 25. března 1924 rozvedeno od stolu a lože.[3] Ve třicátých letech se oženil s Olgou Rapoportovou (10. srpna 1913 Sevljuš – 19. listopadu 2002 Monte Carlo).[4][5] Z tohoto svazku se 6. října 1934 narodila dcera Alexandra Kroftová.[4][6] Rozvedli se 24. března 1939. Po rozvodu Olga Kroftová Rapoportová odcestovala do Spojených států.[5] Do posledního manželství vstoupil 22. prosince 1951 sňatkem s Janou Kacovskou (* 3. června 1911).[4]

Dne 12. června 1918 získal stavitelskou licenci. V té době bydlel v Gorazdově ulici 334/16 na Novém Městě pražském. Záhy ale přesídlil na adresu Václavské náměstí 63 (po přečíslování č. 55).[7] Vybudoval stavební firmu, která postavila řadu staveb, především mimo historické centrum Prahy. Též vlastnil a řídil své nemovitosti (zejména hotel Alcron a Palác Flora). Hotel Alcron řídil i po jeho znárodnění v roce 1948.[2]

Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (hřbitov VIII, oddělení 10, hrob č.406).[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Palác Flora, Praha, 1928, schodiště kina
  • 1919–1921 Činžovní domy čp. 434 až 437, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jaselská a Eliášova
  • 1920–1921 Činžovní domy čp. 452 a 453, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jilemnického
  • 1921–1922 Nástavba domu čp. 1623, Praha 1 – Nové Město, ulice V Městském sadu (dnes Washingtonova)
  • 1921 Činžovní domy čp. 466, 467 a 468, Praha 6 – Bubeneč, ulice Eliášova
  • 1921 Činžovní dům čp. 478, Praha 6 – Bubeneč, V. P. Čkalova
  • 1922–1925 Činžovní dům čp. 1036, Praha 6 – Bubeneč, nároží ulic Kyjevské a Národní obrany
  • 1923–1927 Petschkův bankovní palác, původní projekt architekta Maxe Spielmanna Krofta během realizace upravil.
  • 1924 kubistická přestavba domu čp. 1306, Václavské náměstí 55, Praha 1 – Nové Město
  • Je architektem hotelu Splendid v Ovenecké ulici čp.78, Praze – Bubeneč[8]
  • 1923–1925 Kancelářský dům čp. 601, Praha 6 – Bubeneč, Čs. armády 23, dnes sídlo Úřadu městské části Praha 6, původně postavena jako ubytovna (1926)[9]
  • Ve dvou etapách, které proběhly v letech 1926 a 1935 vystavěl Palác Flora čp. 2020, zahrnující hotel, kino a kavárnu, na pražských Vinohradech.[10]
  • 1926–1932[11] Hotel Alcron. Byl nejen autorem návrhu, ale i investorem a majitelem.[12]
  • Firma Aloise Krofty provedla řadu staveb, např. tzv. Hasičský dům na Vinohradech (1926–1930)[13], v letech 1923–1926 stavěla druhou část tzv. Odborového domu podle návrhu architekta Aloise Dryáka v Praze Na Perštýně.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Holovousy, 1850-1911, snímek 71, Záznam o narození a křtu
  2. a b c POLÁK, Matěj. Analýza vybraného hotelového řetězce a jeho postavení na trhu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Vedoucí práce Martina Sochůrková. Dostupné online.
  3. a b Matrika oddaných, Smíchov 1914-1916, snímek 237
  4. a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4971-9, ISBN 978-80-246-5210-8. 
  5. a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 158 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-4971-9. Google-Books-ID: z2xyEAAAQBAJ. 
  6. The Estate of Alexandra Krofta Jones | Doyle Auction House. doyle-com.translate.goog [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  7. VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342. 
  8. Letná a Letenská pláň:Hotel Splendid (1923)
  9. Městská část Praha 6:President Klaus slavnostně otevřel radnici. www.prague6.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  10. hotel a kino Flora - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  11. Grandhotel Evropa. Praha neznámá [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  12. Národní listy, 7.4.1932 (večerní vyd.), s.2 (dostupné online v NK ČR)
  13. Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  14. Družstevník, 14.6.1926, s.245 (dostupné online v NK ČR)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]