Gorazdova (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gorazdova
Chybí zde svobodný obrázek
Umístění
MěstoPraha
Městská částPraha 2
ČtvrťNové Město
Poloha
Začíná naPalackého náměstí
Končí naJiráskovo náměstí
Pojmenováno poSvatý Gorazd II.
Další údaje
Délkaasi 300 m
Počet adres24
PSČ120 00
Kód ulice447072
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gorazdova, domy 11,13 a 15
Gorazdova 13, secesní portál

Gorazdova ulice na Novém Městě v Praze spojuje Jiráskovo náměstí a Palackého náměstí. Je pojmenována na počest biskupa pravoslavné církve Gorazda, vlastním jménem Matěje Pavlíka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznikla ve vrcholném středověku, kdy se stala hlavní osovou komunikací pod Emauzskou (Břežskou) skálou. Po vytyčení Nového Města pražského roku 1348 při ní vyrostla osada plavců dřeva a rybářů Podskalí a postupně byla zastavěna druhou frontou domků souběžných s nábřežím pravého břehu Vltavy, prokládaná zahrádkami a sklady dříví. Od 18. století do roku 1947 nesla název Podskalská a její jižní část sahala až k Podskalské radnici. Po terénních úpravách pro Zítkovy sady z roku 1896 a pro stavbu budov ministerstva stavebnictví a ministerstva práce ve 30. letech 20. století byla parkem rozdělena na dvě části, horní a dolní. Horní Podskalská ulice dostala současný název roku 1947[1], dolní se nazývá Podskalská ulice dosud. Zhruba v polovině Gorazdovu ulici rozděluje a v pravém úhlu kříží Trojanova ulice.

Hlavní změny[editovat | editovat zdroj]

Lokalita prošla třemi zásadními etapami změn: kolem roku 1900 byly při asanaci starého Podskalí zbořeny všechny zdejší domky, z některých zůstaly sklepy. Následně byla ulice v letech 1896-1914 zastavěna řadovými nájemnými domy o 5 až 6 poschodích, mnohé financovali bohatí židovští měšťané, kteří se sem přestěhovali ze zbořeného Židovského Města. V únoru 1945 byla ulice postižena bombardováním Emauzského kláštera[2], při kterém byly zcela zbořeny dva ze čtyř nárožních domů ulice, a většina ostatních staticky narušena natolik, že jejich opravy trvaly až do počátku 60. let. Největší ztrátu památkově cenného domu v Gorazdově 4 (druhý vedle nároží do Palackého náměstí) ulice utrpěla roku 1979 v souvislosti s výstavbou stanice metra B Karlovo náměstí - výstupu na Palackého náměstí. Tehdy byl zbytečně zbořen vzorový secesní dům architekta Františka Buriánka s bohatou štukovou výzdobou fasády a interiérů a následně jeho stavební parcela s nárožním zbořeništěm využita pro novostavbu Dopravního dispečinku. Na ohradě zbořeniště byla pamětní deska obětem bombardování z roku 1945, která po roce 1979 zmizela.

Domy, firmy a instituce[editovat | editovat zdroj]

  • Gorazdova 1 / Palackého náměstí 3: nárožní dům s hostincem "U pomníku", dříve "U Bejšovců"; původně Pištěkův dům. Dominantní novorenesanční rohák roku 1897 postavil architekt Emil Pištěk pro svou rodinu. Na fasádě heslo:Vytrvalost vede k cíli, překoná i dlouhou míli.
  • Gorazdova 2-4 novostavba Dispečinku Dopravního podniku (Metrostavu, také Metroprojektu) z let 1980-1982, brzy přestala sloužit původnímu účelu, nyní sídlo firem.
  • Gorazdova 12 / Trojanova 7 - nárožní funkcionalistický dům, který v letech 1928-1929 architekt Petr Kropáček projektoval pro inženýra Eugena Syrovátku, svobodného zednáře, který zde vedl lóži Sibi et posteris. Na fasádě do Trojanovy ulice je v 1. patře zednářské znamení krychle. V přízemí se dochovaly nástěnné malby této lóže.
  • Gorazdova 11 : výrazný dům ve stylu historismu se secesním reliéfem ženy na fasádě 5. patra; architekt Jan Petrák. V 5. patře bydlel přírodovědec Václav Jan Staněk, na balkóně fotografoval většinu živočichů pro své knihy. V 6. patře měl ateliér malíř Václav Kiml.
  • Gorazdova 13 "U Kapínů": památkově chráněný secesní dům s ženskou bustou v průčelí a s malbou na fasádě 6. patra; architekt Jan Petrák (1906)
  • Gorazdova 14: v letech 1945-1970 v přízemí cukrárna "U Šafaříků"
  • Gorazdova 17: v přízemí byla v letech 1918-2011 proslulá restaurace Na rybárně nebo Rybárna, kterou navštěvovaly osobnosti z okolí, například herci Otomar Korbelář nebo Jaroslav Mareš. Restauraci si oblíbil Václav Havel dávno předtím, než se stal prezidentem. I během svého úřadování tam svolával jednání[3]. Několik let restauraci vedla kuchařka Čirina Košíková, kolem roku 2013 byla restaurace zrušena a proměněna ve vietnamské bistro[4]
  • Nárožní dům Gorazdova 19, šestipatrový ve stylu historismu. V 6. patře bydlel spisovatel Eduard Bass, po něm spisovatel a předseda Svazu spisovatelů Jan Drda, kterému v srpnu 1968 sovětské tanky stojící na Jiráskově náměstí prostřílely knihy v knihovně, což spoluobčanům ukazoval, distancoval se od svých dosavadních funkcí a politiky a brzy po té zemřel.
  • Gorazdova 22: novobarokní dům a plastickou štukovou výzdobou na fasádě; bydlela zde herečka Národního divadla Jarmila Kronbauerová, autorka autobiografické knihy Hodiny pod harlekýnem.
  • Gorazdova 24: budova bývalého podniku Energovod, nárožní dům do Resslovy ulice, čp. 1969/II, postaven roku 1959 na místě domu vybombardovaného při náletu na Emauzy roku 1945

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Podskalská, s. 853–859. 
  • BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s.
  • LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník I., Libri Praha 1997, s. 183
  • KOVÁŘÍK, Vladimír a SIMONOVÁ Věra, Literární toulky Prahou. Albatros Praha 1988, s. 217

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]