Alfréd Justitz
| Alfréd Justitz | |
|---|---|
 Alfréd Justitz | |
| Narození | 19. července 1879 Nová Cerekev, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. února 1934 (ve věku 54 let) Bratislava, Československo |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Nové Cerekvi |
| Povolání | malíř, grafik a ilustrátor |
| Manžel(ka) | Anna Justitzová |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfréd Justitz (19. července 1879 Nová Cerekev[1] – 9. února 1934 Bratislava) byl český malíř, grafik, ilustrátor, kynolog a představitel zakladatelské generace českého moderního malířství.
Život a činnost[editovat | editovat zdroj]
Alfréd Justitz se narodil v Nové Cerekvi u Pelhřimova v rodině lékaře jako jeden ze tří jeho synů. První kontakt s malířstvím zažil v Jihlavě, kde se setkal s malířem Romanem Havelkou a jeho práce mu učarovala. Cestu za uměním začal studiem architektury na České vysoké škole technické v Praze u profesora Jana Kotěry, pak přešel na pražskou akademii k profesorům Pirnerovi a Thielemu. V malířském umění si zdokonaloval v německém Karlsruhe u profesora Ludwiga Schmid-Reutteho a v Berlíně u Wilhelma Trübnera. Roku 1910 odešel do Paříže, kde jej okouzlila díla Cézanna, Derainova, Daumiérova a dalších velikánů. V roce 1928 vstoupil do SVU Mánes,[2] vystavoval se skupinou Tvrdošíjných. Byl také významným grafikem a ilustrátorem. Jeho ilustrace zdobí například román V. Huga Chrám Matky Boží v Paříži, vydaný roku 1927. Mnoho galerií uchovává i jeho plakátovou tvorbu.
Byl také významným kynologem a nadšeným propagátorem plemene boxerů. V klubu chovatelů boxerů znamenal jeho příchod novou etapu vzestupu chovu. Justitz byl zvolen správcem chovu a pověřen vedením plemenných knih.
Justitz byl rovněž aktivním svobodným zednářem, členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Náhrobek na hřbitově v Nové Cerekvi byl věnován právě jeho lóži a nese zednářskou symboliku. Po jeho skonu se lóže snažila zabezpečit materiálně i jeho ženu Annu Justitzovou, která však skonala brzy po něm.
Zemřel v únoru 1934 po téměř ročním onemocnění v Bratislavě. Poslední rozloučení se konalo v Brně. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která nesnesla osamění a rok po manželovi zvolila dobrovolnou smrt.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Alfréd Justitz Autoportrét (1904) -
Alfréd Justitz V přírodě (1914) -
Alfréd Justitz Milosrdný Samaritán (1920) -
Alfréd Justitz Zátiší s podnosem a džbánem (1921) -
Alfréd Justitz Zátiší s melounem (1921) -
Alfréd Justitz Dvě ženy před zrcadlem (1923) -
Alfréd Justitz Ležící ženský akt -
Alfréd Justitz Batseba (1927) -
Alfréd Justitz Cesta v lese (1928) -
Alfréd Justitz Cesta vesnicí (1929) -
Alfréd Justitz - České středohoří -
Alfréd Justitz - Máchovo jezero - Soupis č.104 -
Alfréd Justitz Kytka -
Alfréd Justitz Toaleta -
Alfréd Justitz - Alej ve slunci - Soupis č.154 -
Alfréd Justitz Toaleta (1918) -
Alfréd Justitz Anna Justitzová
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Seznam členů SVU Mánes
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Justitz, Alfréd, s. 446–447.
- In: Vojtěch Lahoda. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV / 1. S. 286–287.
- František Kovárna. Pojednání z kalendáře česko-židovského : 1934-1935
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Justitz na Wikimedia Commons 
Osoba Alfréd Justitz ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfréd Justitz
- A. Justitz na stránkách Českého muzea výtvarných umění
- Alfréd Justitz v informačním systému abART
