Roman Havelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roman Havelka
malíř Roman Havelka
malíř Roman Havelka
Narození30. dubna 1877
Jemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. června 1950 (ve věku 73 let)
Znojmo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtízápal plic
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř a grafik
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na rodném domě Romana Havelky, Jemnice

Roman Havelka (30. dubna 1877, Jemnice[1]20. června 1950, Znojmo[2]) byl český akademický malíř-krajinář.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Roman Havelka pocházel ze síťařské rodiny z Jemnice. V osmi letech se s rodiči a sourozenci odstěhoval do Jihlavy. Tady navštěvoval německou měšťanku a našel zde prvního velkého příznivce svého talentu – učitele J. Haklera. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Stanislava Suchardy a Felixe Jeneweina, později ve školním roce 1895/96 přešel na Akademii výtvarných umění v Praze k Juliu Mařákovi a Antonínu Slavíčkovi, aby absolvoval u Rudolfa z Ottenfeldu v létě 1900. Studia dovršil pobytem v Drážďanech a Mnichově. Na stipendijních cestách poznal Itálii, Bosnu a Hercegovinu.

Již jako studentovi mu učarovaly krajiny Podyjí, jejichž kouzlo mu pomohl objevit starší a již velmi uznávaný kolega František Bohumír Zvěřina. On zase o mnoho let později pomohl nalézt cestu k umění Janu Jůzlovi. Vystavovat začal od roku 1900 a sklízel mimořádné úspěchy, když v následujících letech 1902 a 1903 obdržel Hlávkovo cestovní stipendium. Dokázal vidět a zpodobnit přírodu tak, že přesně vystihovala náladu krajiny. Vycházel z krajinářství Julia Mařáka. Jako malíř se věnoval i organizátorské spolkové práci a od roku 1923 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských; jeho čestným předsedou byl až do své smrti.

Vystavoval i v zahraničí, např. ve Vídni, Londýně, Berlíně. Díky výborně zvládnuté kresbě patřil i k významným ilustrátorům, například se podílel na ilustrování díla Augusta Sedláčka Hrady a zámky české.[3]

Roman Havelka zemřel na své poslední návštěvě Podyjí na zápal plic 20. června 1950 ve Znojmě.[3] Jeho dílo bylo prezentováno na sedmi desítkách výstav a čítá přes tři tisíce obrazů. Úctu k umělci vyjadřují i názvy ulic například v Jihlavě a ve Znojmě.

Díla v českých galeriích a muzeích[editovat | editovat zdroj]

Havelkova díla jsou v mnoha českých galeriích a muzeích:[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. BLAŽEK, Tomáš. Malíř Havelka bojoval s češtinou. Sběratel náhodou objevil jeho dopisy [online]. iRegiony – Rádio Impuls, 2016-02-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  3. a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 13. 
  4. ProMuS - Registr sbírek výtvarného umění - společný projekt Rady galerií ČR a CITeMElektronický katalog sbírek výtvarného umění. www.citem.cz [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Z našich uměleckých ateliérů, Roman Havelka. Český svět. 1922, roč. 18, čís. 47, s. 753–756. 
  • Dolenský, Ant.: Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Česká Lípa: Českolipská knih a kamenotiskárna, 1936.
  • Pelikán, Jaroslav: Roman Havelka: Krajinářská tvorba (katalog). Hodonín: Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 1977.
  • Reissnerová, Jitka: Roman Havelka: 1877 - 1950 (katalog). Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2000.
  • Uhlíř, Jiří: Roman Havelka malíř Podyjí (1877-1950). Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2004.
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M). Praha: Academia, 1995.
  • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995.
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 (III. H). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]